Ruského historika Andrej Zubova dnes zná mnohem více lidí než před dvěma měsíci. Proč? Srovnal totiž vstup ruských vojsk na Krym s hitlerovským záborem Rakouska a československých Sudet v roce 1938. A ukázalo se, že tím narazil. V Rusku je totiž vzpomínka na nacistické válečné působení stále velmi citlivá, a profesor, který byl hostem čtvrtečních Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu, musel odejít z moskevské diplomatické akademie.
Rusko by se mělo stát opravdovou federací
„Víte, řeknu vám, že takovýto výbuch emocí je překvapením i pro mě. To, co se stalo na Krymu, je pro mě signálem toho, co se dnes děje v celém Rusku,“ prohlásil na úvod historik. Dnešní Rusové podle něj vlastenčením ohledně Krymu ventilují zklamání z rozpadu Sovětského svazu. Těžce ho nesou především starší lidé. „Dnešní prezident uměl tohoto hnutí mysli využít. Nová okupace Krymu vedla k představě, že už nám svět nebude diktovat,“ pokračoval Zubov.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
