Do komunální politiky jste přišel z funkce odborového předsedy. Velmi podobně je na tom Jaroslav Zavadil, bývalý předseda odborů a nyní poslanec. Jak byste jeho působení v politice hodnotil? Mnozí míní, že by takových lidí mělo do vysoké politiky vstupovat víc, někteří kritizují, že jsou odbory zpolitizované. Co vy na to?

Nerad bych se srovnával s panem Zavadilem a ani nechci hodnotit jeho práci, přesto si myslím, že zrovna on propojení odborů a politiky zvládl s jistou noblesou – na rozdíl od jiných. Spíše bych odpověděl obecně, co je podle mého problém odborů, politiků a společnosti. Žijeme v době, kdy si mnozí z nás vše zjednodušují, nejlépe ve vlastní prospěch a nevnímáme prostředí, ve kterém žijeme (sousedy, spolupracovníky, okolí atd.). Další problém vidím v tom, že se upínáme k minulosti a máme problém se přizpůsobit současnosti, mnohdy agresivně reagujeme na naprosto běžné věci. Přijali jsme styl života, který má své výhody, ale současně nás o některé, na které rádi vzpomínáme, připravil.

Nelze bojovat za požitky starší pětadvacet let (i více) a současně užívat současných výhod. Podívejme se na vztahy na jižní a západní straně naší hranice. Tam je seriózní dohoda součástí „společenského kodexu“ a vzájemná dohoda je (na výjimky) kompromis obou stran a myslím si, že dohoda má i politickou podporu. Nejsem odborník na toto téma, ale jsem si jist, že oboustranná tolerance a úcta k práci toho druhého, či třetího, čtvrtého (politiků a státní správy) může společnosti pouze prospět.