Mnohá města se zejména od druhé poloviny 90. let potýkají s procesem suburbanizace. Je nárůst obyvatel v posledních letech velkým problémem Černošic? A jak se s přírůstkem obyvatel město vypořádává? Projevuje se to nějak zásadně v dostupnosti základních služeb, jako je školství, zdravotnictví či doprava?
Mezi roky 2002 a 2012 stoupl počet obyvatel města o 35 %. Černošice jsou obklopeny lesy a tokem Berounky, a tak naštěstí ani nemohly projít extrémním růstem, jaký prodělaly jiné obce kolem Prahy. Nicméně i tento nárůst výrazné problémy přinesl. Protože velká část nových obyvatel jsou mladé rodiny s dětmi, je naše škola naplněná k prasknutí, desítky dětí zůstávají každoročně před branami městských školek (přestože jsme loni otevřeli novou pro téměř 80 dětí), zatím nám stále chybí sportovní hala. Musíme rekonstruovat a zvětšit čistírnu odpadních vod, investujeme do veřejného osvětlení, oprav a výstavby komunikací. Posílili jsme místní autobusovou linku, jednáme s drahami o posílení kapacity vlakové dopravy do Prahy v rámci připravené rekonstrukce celé trati.
Plánuje město v nejbližší době novou bytovou výstavu? Je to potřeba? A o jaké bydlení je v Černošicích největší zájem?
Město samo neplánuje žádnou novou výstavbu. Ani se nechystáme v územním plánu rozšířit zastavitelné území mimo současné hranice – a to jsme si dokonce letos nechali stvrdit referendem. Již podle současného územního plánu se počet obyvatel výhledově má dostat ještě o 1000 výše. Ve městě ještě vzniknou asi dva nebo tři menší bytové domy a zatím volných je několik desítek stavebních parcel pro rodinné domy, kde to povolil již územní plán z roku 2006 – to vše ale budou čistě soukromé investice.
Jsme především vilové město, většina obyvatel žije v rodinných domech. Díky snadné dostupnosti Prahy hromadnou dopravou (vlakem) jsou Černošice vhodnou lokalitou i pro ty, kteří preferují výhody bytu.
Máme schválený záměr, že na smíšený nebo bytový projekt v blízké budoucnosti poskytneme pozemek, kde dnes stojí městský úřad – z výnosu potřebujeme opravit a přistavět druhý městský objekt, kam se pak úřad přestěhuje. Pozemek se nachází ve velmi zajímavé centrální části města.
Podle Českého statistického úřadu se černošický obvod vyznačuje jednou z nejvyšších intenzit podnikatelské aktivity v republice. Jak se to projevuje na rozvoji města? Láká město nové investory, kteří by investovali do rozvoje města? A jaké investice byste vy osobně uvítal, ale město na ně nemá finanční prostředky?
Zmiňovaná statistika ČSÚ je nejspíš za celý okres Praha-západ (v úřední řeči ORP Černošice). Na rozvoj samotného města Černošice to nemá přímý vliv – okres představuje 125 tis. obyvatel v 80 obcích od Roztok po Průhonice. Černošice z toho představují jen dvacetinu. Zde je zmiňovaná snadná dostupnost do Prahy spíše nevýhodou – velká část obyvatel pracuje, nakupuje a baví se v Praze, jsme lokalitou spíše rezidenční.
Město nemá ve svém majetku pozemky, které by investorům mohlo nabídnout, naše podpory investic jsou tak dosti omezené. Na možné využití čekají menší soukromé pozemky, územním plánem určené pro tzv. nerušící výrobu, na severním okraji města (např. bývalé zahradnictví). Dnes je tu nový pneuservis, dokončuje se menší skladová hala, vzniknout má benzinová pumpa a myčka aut, další plochy jsou ale ještě volné.
Mezery existují v síti obchodů. Loni se nám podařilo přilákat prodejnu papírnictví. Další dírou na trhu je chybějící prodejna obuvi. Ve městě s 6500 obyvateli a spoustou dětí (naše škola s kapacitou 800 dětí je největší v okrese) by se jistě dobře uživila, a prostory k nájmu lze také ještě najít.
Obvod dosahuje také nejnižší míry nezaměstnanosti nejen v kraji, ale dokonce v rámci celé republiky, pokud pomineme Prahu. Jak již bylo naznačeno, v obvodu je velké procento osob samostatně výdělečně činných a mnohé pracovní příležitosti nabízí obyvatelům také nedaleké hlavní město. Jaké jsou ale pracovní možnosti v Černošicích? Jací jsou zde největší zaměstnavatelé?
Přímo v Černošicích jsou pracovní možnosti roztroušené mezi velkým počtem menších firem a obchodů. Když pominu městský úřad, jsou největšími zaměstnavateli různé firmy a živnostníci v sektoru drobné výroby, maloobchodních služeb a prodeje – malé dílny, stavební firmy, prodejny potravinářské i jiné, lékařské ordinace, autoservisy, restaurace a ubytovací zařízení apod.
Geografická poloha v blízkosti Prahy s sebou přináší ale také mnohdy nevýhody v podobě zvýšené kriminality či vandalismu. Do jaké míry trápí občany Černošic a jak se snažíte zajistit bezpečnost občanů vy osobně jako starosta?
Aktuálně sledujeme nárůst drobných krádeží např. ze zahrad. Podle mých informací je prokázaná souvislost s amnestií exprezidenta Klause, kterou osobně považuji za velmi chybný krok. Černošice mají vlastní městskou policii o síle 12 mužů a žen, zajišťuje bezpečnost u nás i v několika sousedních obcích. Město hlídá kamerový systém, domy jsou napojeny na centrální pulty. Město do městské policie ročně investuje několik milionů korun, pro zajištění naší bezpečnosti je to klíčové. Z pozice starosty jsem za městskou policii osobně zodpovědný – tolik odpověď na druhou část Vaší otázky. Ke snížení vandalismu přispívá také vyhláška o veřejném pořádku, která reguluje například dobu nočního klidu, konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích apod. Na poslední schůzi se zastupitelstvo města vyslovilo proti zvýšení počtu hracích automatů v jednom z místních dvou nočních barů.
Jak jste uvedl před volbami v roce 2010, vašim cílem bylo otevřít městský úřad občanům z pohledu komunikace a dostupnosti informací. Co se za vašeho úřadování v tomto směru změnilo? A jakým způsobem vy osobně komunikujete s občany?
Místo sebechvály nabídnu příznivé objektivní hodnocení třetí strany: Za rok 2012 jsme dostali 1. cenu v celostátní soutěži Otevřeno x Zavřeno, a to za otevřenost veřejné správy. V hodnocení například zaznělo, že se aktivně zveřejňují informace o připravovaných rozhodnutích, unikátní a obsažná je rubrika projekty, velmi přehledně se zveřejňuje poskytování grantů. Mimořádným činem města je od začátku roku 2012 zveřejňování prakticky všech smluv, čímž Černošice předběhly poslanecký návrh zákona o zveřejnění smluv praktickou realizací. Unikátní je také zveřejňování majetku města: budov, pozemků, nájemní smlouvy obecních pozemků apod.
Rozdíl je také v komunikaci úřadu s občany. Na řadu podnětů odpovídám osobně (dopisy a e-maily), na vědomí nebo ke schválení dostávám úplně všechny odpovědi na stížnosti a petice, abych osobně zajistil, že odpověď bude vstřícná a věcná. Cílem úředníka musí být řešit problém, nikoliv „vyřídit stížnost“. Na druhé straně se aktivně snažím bojovat se škarohlídstvím a podezřívavostí, které jsou bohužel v české povaze někdy dost hluboko zakořeněné. Často k uspokojení autora stížnosti stačí otevřené a úplné vysvětlení, proč město nějak postupuje. Samozřejmě se s občany setkávám také osobně, nejen průběžně po městě, ale rovněž organizujeme setkání ke konkrétním projektům a záměrům, nebo s vybranými cílovými skupinami.
Tohle všechno přispívá k dobrému vztahu obyvatel směrem k radnici, a to je podle mého názoru oboustranně klíčové. Pokud je slušný člověk v politice pro dobrý pocit z dosažených výsledků, a ne pro moc nebo peníze, potřebuje od lidí cítit důvěru a pozitivní zpětnou vazbu, jinak to nemá smysl.
Změnit jste chtěl ale i atmosféru a spolupráci v rámci zastupitelstva. Do jaké míry se vám to podařilo? A jak byste nyní hodnotil poměry na radnici? Daří se vám prosadit vaše návrhy?
Rozdíl byl výrazný hned od prvního zasedání nového zastupitelstva. A nejde jen o „drobnosti“, jako že se podklady zveřejňují s předstihem a při zasedání promítají na plátno, zvětšil se prostor pro příspěvky občanů, zlidštil se jednací řád. Jde i o celkové pojetí místní politiky. Sedmičlenná rada města byla zvolena výraznou většinou zastupitelů. Jen 3 zastupitelé jsou členy celostátních stran, dalších 18, včetně mne, jsou „jen“ aktivní občané. Naše pojetí správy města je apolitické a věcné. Někdy si s mírnou nadsázkou říkám, že největším úspěchem je klesající návštěvnost na veřejných zasedáních zastupitelstva – lidé mají všechny informace na webu a v tištěném měsíčníku, dostávají rychlé a věcné odpovědi na své telefonáty, e-maily a dopisy, a tak většina z nich má vůči nám elementární důvěru a nemá potřebu ani důvod přijít osobně na formální zasedání zastupitelstva.
Co je nyní vaší prioritou do konce volebního období a budete se snažit příští rok mandát starosty obhájit?
Priority se od začátku volebního období prakticky nemění, jen je posunujeme k realizaci. Velký pokrok se povedl v rekonstrukci místních komunikací. Projekčně máme připravenou stavbu sportovní haly u základní školy, nyní budeme rozhodovat o způsobu financování. Získali jsme historicky nejvyšší dotaci města na rekonstrukci čistírny odpadních vod, realizace začne příští rok. V září bude po 10 letech otevřen nový kulturní sál. V soutěži jsme vybrali architektonický návrh na adaptaci a přístavbu vily, kam by se měl výhledově přestěhovat městský úřad. Letos také rekonstruujeme hasičárnu, stavíme nové dětské hřiště u školy, zateplili jsme jednu budovu školu atd.
V příštích volbách do zastupitelstva se chystám za „Věci černošické“ znovu kandidovat – je to jediný objektivní způsob jak zjistit, jak byli lidé s naším výkonem spokojeni a zda nám nadále věří. Bylo by fajn dokončit rozjeté projekty, které by jinak mohly padnout. Na některé velké projekty jsou s tak omezenými prostředky čtyři roky málo času. Ale jak to bude s funkcí starosty, to závisí nejen na mně, ale také na volebním výsledku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
