Ačkoliv se ODS v poslední době příliš nedaří, vám osobně se v loňských komunálních volbách podařilo obhájit mandát. Čeho, nad rámec běžné práce starosty, byste chtěl v tomto volebním období dosáhnout?
Projevené důvěry si nesmírně cením a zavazuje mě k pokornému přístupu ke svým povinnostem. Práce pro město není odměnou, ale krásnou povinností. Neměli bychom k volbám a jejich výsledkům přistupovat jako k bitvě či fotbalovému utkání, kde jedna strana vítězí a druhá je sražena na kolena. Proto jsme všem aktivním lidem nabídli práci v poradních orgánech města. Prostě chceme situaci zvířenou obdobím voleb uklidňovat a patrně se to i docela daří. U konkrétních akcí bychom rádi přešli od již dokončených stavebních úprav v okolí nádraží na areál nemocnice a přilehlou část města. Ale plánů je samozřejmě mnohem více.
Povolební vyjednávání nebyla úplně snadná. Nakonec jste ale našli s SNK – Zájmy Českého Brodu, TOP 09 a KDU-ČSL shodu, a podařilo se vám tak udržet současnou koalici. Jak byste atmosféru na radnici definoval nyní? Neobjevují se nějaké mráčky?
Kdyby nešlo o zprofanovaná slovní spojení, použil bych k popisu sousloví dělná atmosféra či kolegiální spolupráce. Prostě se mi zdá, že i přes rozdílné názory na některé záležitosti spolu profesně i lidsky velice dobře vycházíme. Spojuje nás důraz na čestnost, transparentnost, a pokud je to možné v prostředí veřejné správy podobně nazvat, tak i na efektivitu.
V programovém prohlášení máte v oblasti sociální péče mimo jiné možnost zřízení hospicové péče. Jak to s vaším záměrem vypadá? Čím je to podmíněno?
Nyní aktualizujeme komunitní plán sociálních služeb, který by měl koncepčně odpovědět na potřeby města a jeho okolí na poli sociálních služeb. Nikoliv pouze v případě jedné oblasti. Hodně také záleží na Středočeském kraji, zda by vznik podobné péče v našem městě podpořil. O této problematice jsem již jednal i s paní senátorkou a krajskou radní pro oblast sociálních služeb Třískovou, ale zatím jsme dále moc nepostoupili, tak bych s dovolením nechal zřízení podobného zařízení v Českém Brodě otevřené. V této problematice nás však předběhla evangelická církev se svým projektem na poskytování terénních hospicových služeb. Samozřejmě město chce na projektu spolupracovat a církev podpořit.
Psali jsme:
Jak to vypadá se záměrem radnice naplnit areál nemocnice sociálními službami? A můžete nám projekt ve stručnosti přiblížit? Co nového by mohlo v areálu vzniknout?
Opět bychom chtěli vycházet z komunitního plánu a potřeb města a soustředit poskytování sociálních služeb do jednoho místa. Předpokládáme nové zázemí pro nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, intervenční centrum pro rodiny s dětmi, sociální a dluhovou poradnu či zázemí pro neziskové organizace činné v této oblasti. Máme již vyčleněnou budovu a nyní bychom ji chtěli funkčně rozdělit a zahájit projektové práce. Město chce vytvořit podmínky, ale jednotlivé služby by měly poskytovat neziskové organizace a obchodní společnosti.
Zhruba před půl rokem jste upozornil nadřízené složky Policie ČR na nedostatečné personální vybavení Obvodního oddělení Český Brod. Následně se ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje obrátil na vás se žádostí o spolupráci při obsazování služebních míst policistů. Co se tak od té doby změnilo?
Komunikace s Policií ČR je na velmi dobré úrovni a společně po vzoru Kolína připravujeme projekt Bezpečný Český Brod. Personální situace se ale moc nezlepšila.
Je bezpečnost ve městě velkým problémem?
Bezpečnostní situace je nyní ve městě velmi dobrá a dokonce z města zmizeli i uživatelé a prodejci drog. Ale na malém městě velikosti Českého Brodu jde o pár jedinců, kteří mají výtržnosti na svědomí. Nyní se je podařilo pochytat a je klid. Jakmile se vrátí z výkonu trestu, může se samozřejmě zhoršit i bezpečnostní situace. Pak bude zase na státní i městské policii, aby jejich řádění brzy utnula.
Psali jsme:
Jak se v rámci svých možností snažíte preventivně předcházet možným sociálně patologickým jevům či jim zabránit?
Vždycky jde o mix preventivních programů a důsledné represe. Velmi účinným pomocníkem je samozřejmě i kamerový dohled. Rekonstrukcí vlakového nádraží a jeho okolí a osazením kamer prakticky vymizela majetková a násilná trestná činnost v tomto dříve vcelku nebezpečném prostoru.
Má město nějakou vlastní koncepci, jak pomoci lidem v sociálně tíživé situaci?
Ano a zase bychom se museli vrátit zpátky ke komunitnímu plánu, kde jsou uvedené jednotlivé cíle a opatření, jak stanovených cílů dosáhnout. Snažíme se pomáhat ohroženým rodinám, lidem ve finanční tísni, dětem ohroženým školním neúspěchem. Samozřejmě vše nedělá samo město, avšak město podobné činnosti koordinuje a finančně podporuje.
A co v tomto směru očekáváte od státu? Co by měl nyní pro řešení situace prioritně udělat?
Nevím, zda bychom stále měli něco čekat od státu. Je třeba si říct, že nejvíce povinností by pořád mělo být na rodině. Tam, kde rodina není schopná svých povinností dostát, přichází na řadu obec, pak kraj a stát až úplně nakonec. Stát by měl dát dohromady hlavně pravidla, metodiku a zajistit dobré podmínky na čerpání dotací z evropského sociálního fondu, když už jej tady máme. Ale obávám se, že si úspěšně vyrábíme dotační narkomany i v sociální oblasti a po ukončení tohoto dotačního titulu (dříve nebo později musí skončit) se nám sociální oblast může zhroutit jako domeček z karet. Místo investic a zajištění rovných podmínek dáváme peníze na poskytované služby. Lidé si hrozně rychle zvykají, že je vše tzv. zadarmo, což není pravda. Rodiny jsou schopné spousty věcí dělat samy, když jim některé peníze předem nevytáhneme z kapes a přestaneme aspirovat na centrální řízení lidských životů.
Není to také tak dlouho, co jste řešili, zda má městská policie fungovat pro okolní obce, nebo ne. Na čem jste se usnesli? A prozradíte nám váš osobní názor?
V zastupitelstvem schválené koncepci městské policie je zakotveno, že městská policie by měla fungovat i pro okolní obce, a já jsem za to rád. Teď už je na vzájemné dohodě obcí, za jakých podmínek a jak bude spolupráce probíhat.
Další rozhovory z kraje:
autor: Kateřina Synková
