Starosta Kolína: Mohlo by se stát, že Středočeský kraj spláče nad výdělkem

V krajských volbách jste úspěšně kandidoval do zastupitelstva kraje s cílem, aby byl ,,kraj normální“. Kritizoval jste zadlužování kraje, populistické kroky, nepřinášející ve svém důsledku užitek vůbec nikomu, či neprůhledná výběrová řízení plná korupčních praktik. Co se nyní, byť jste v opozici, snažíte dělat pro změnu? A jak byste současné vedení kraje, které se až tak moc nezměnilo, zhodnotil?

Jak jste sama zmínila, paní redaktorko, jsem v roli opozičního zastupitele a jako takový čelím spolu s opozičními kolegy neprůstřelné koalici sociálních demokratů a komunistů. Jejich návrhy, i přes naše kritické připomínky, procházejí jako na běžícím pásu. Přesto se snažíme. Připomínkovali jsme snížení finančních dotací pro knihovny, zde jsme dosáhli částečné nápravy. Rozvířili jsme hlasitou debatu o Muzeu letectví Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, obrovském pomníčku Davida Ratha za 150 milionů korun, který doposud nikdo nezaplatil – tím velmi trpí stavební firmy a jejich zaměstnanci. Chceme dosáhnout toho, aby se v kritické finanční situaci kraje v dané akci nepokračovalo a megalomanský přístup let minulých už definitivně skončil. Upozorňovali jsme i na stále pokračující investice do gymnázia v Hostivici, jehož založení bylo samo o sobě velmi sporné. Nahlas křičíme, že není možné na jedné straně šetřit například na školství, na druhé straně v době úsporných opatření navyšovat prostředky na chod úřadu o miliony. Rovněž poukazujeme na jistou laxnost současného vedení v přípravě na další dotační období. Mohlo by se bohužel stát, že Středočeský kraj spláče nad výdělkem a evropské peníze půjdou do těch regionů, které jsou strategicky a koncepčně lépe připraveny. Abych ovšem jen nekritizoval a nenadával – na rozdíl od Rathovy éry se lze propracovat do pracoven současného vedení a vést kultivovanou diskuzi.

V březnu opustila zastupitelstvo kraje Helena Langšádlová. Své rozhodnutí odůvodnila tvrzením, že vedení kraje jí údajně znemožňuje přístup k informacím. Máte vy osobně podobné zkušenosti? Jak byste ohodnotil možnosti opozice?

Já jsem členem kontrolního výboru a tam je přístup k informacím zaručen, za což jsem vděčný. Mám tak možnost vidět pozadí mnohých investičních akcí a předávat pak zajímavé informace svým kolegům z klubu. Ne vždy jsou důvodové zprávy na zastupitelstvu kompletní, všeříkající, což mě mrzí a rovněž na to pravidelně upozorňujeme. V mnohých případech se tak třeba i zbytečně zavdává příčina k různým spekulacím. Helena Langšádlová byla lídr, v kampani vystupovala trefně, ostře, jistě se dotkla mnoha bolístek současných vládců. I proto byl asi jejich přístup k ní o něco nevraživější, než je tomu u zbytku zastupitelů.

Vystudoval jste Jihočeskou univerzitu, obor historie a germanistika. Jaký je tak váš pohled jako historika na schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi?

Nebudu se teď vyjadřovat ke konkrétní podobě zákona, nejsem rozhodně v dané oblasti odborníkem. Obecně však musím konstatovat, že majetek, který byl komukoliv, ať už se jedná o fyzickou osobu či třeba církev, ukraden, má být vrácen. Zlodějna vždycky zůstane zlodějnou, ať už se jí dává jakýkoliv vyšší rozměr. A rád bych přidal ještě jeden pohled, který se mediálně příliš neprezentuje. Vytváří se obecné povědomí, že církev si přivlastní majetek, který někomu bude výrazně chybět. Z pohledu řady starostů však existuje i přesně opačné vnímání. Dlouhodobě zanedbaný majetek, který hyzdil veřejný prostor měst či vesnic a chyběly finanční prostředky na jeho renovaci, dostává s novým majitelem šanci. Věřím a doufám, že se církve postaví ke správě svého nově nabytého majetku zodpovědně a pomohou tak zkrášlit veřejné prostranství a zachránit historické dědictví. A poslední věc, kterou musím dodat – i sociální demokracie připravovala za své vlády návrh zákona, který by vedl k majetkovému vyrovnání s církvemi. To není žádné popichování, jen konstatování faktů.

Červnové povodně napáchaly škody v mnohých městech a obcích nejen ve Středočeském kraji. Jak to vypadá se sčítáním škod po povodních v Kolíně? Jaké opravy budou prioritně potřeba?

Ty odhady jsou zatím opravdu prvotní – jen v první fázi jsme vyčíslili výdaje spojené s povodněmi na 818 tisíc korun. Zde se ovšem jedná pouze o zaplacení našich závazků dodavatelům služeb v době povodní. Platíme za písek, pytle, vysoušeče, dopravu, desinfekci a veškerý další spotřební materiál... Bude následovat samozřejmě i systémové řešení v jednotlivých lokalitách, úprava koryt potoků, zlepšení stavu kanalizace, různé terénní úpravy atd. Samozřejmě se budeme snažit dohnat k zodpovědnosti i různé instituce a soukromé vlastníky, ne všechna riziková místa jsou totiž v majetku města. Tady mi ovšem dovolte jednu poznámku – jen málokdy člověk zažije takový pocit pýchy a naděje v dobro okolo nás, než je tomu v krizových situacích. Nouzovým hlášením městského rozhlasu jsem do postižených lokalit svolal dobrovolníky a přišlo jich neuvěřitelné množství. Nespali, vzali si dovolenou, pracovali od rána do rána. Ještě jednou bych všem lidem dobré vůle rád poděkoval a těm, kteří byli velkou vodou postiženi, popřál, aby už je nic podobného v životě nepotkalo a aby svou současnou situaci zvládli ve fyzickém i psychickém zdraví.

Kolín patří mezi nejzadluženější města České republiky. Co je podle vás příčinou? A podařilo se vám dluh města za Vašeho působení snížit? Jaká je aktuální zadluženost města?

Tady není potřeba složitě hledat příčiny, vytvářet nějaké domněnky. Struktura a původ dluhu jsou zcela jasné. S budováním průmyslové zóny a výstavbou bytů pro největšího investora, firmu TPCA, vznikly obrovské závazky města Kolína, dovoluji si říci, že historicky zcela unikátní. Neznám srovnatelný příklad z České republiky, kdy by stát přenesl v případě strategické investice pomáhající celonárodnímu hospodářskému výsledku tak velikou zátěž na jedno konkrétní město. Tehdejší vláda planě slibovala, že část závazků převezme stát, bohužel se tak nikdy nestalo. Kolínu, městu s jednatřiceti tisíci obyvatel, tak zbyl na krku dluh přesahující miliardu korun. Jistě si umíte představit, že to znamenalo a znamená výrazné omezení investičních možností města. Ročně nás stojí obsluha dluhové služby více než 120 milionů korun. Tady je potřeba uvést, že právě tyto peníze pak chybí ve výdajové (investiční) části rozpočtu. Bývalému vedení musím vytknout především to, že tuto realitu nevnímalo a nepracovalo systematicky na odstranění dluhové zátěže, naopak podporovalo řadu projektů, na které město evidentně nemělo. Dospělo to tak daleko, že při našem nástupu na radnici jsme kromě 916 milionů dluhu zdědili i nezaplacené faktury za 50 milionů korun a dodavatelé služeb nám hrozili zastavením činnosti – jednalo se například o autobusovou dopravu či svoz odpadu. V současné době dluh klesl pod 760 milionů, podařilo se nám získat bezúročnou finanční výpomoc od státu ve výši 37 milionů, díky níž jsme zlikvidovali jeden z úvěrů a šetříme nemalé prostředky na úrocích, dosáhli jsme složitým vyjednáváním i snížení úrokové sazby u největšího z úvěrů, optimalizovali jsme smlouvy s dodavateli služeb, šetříme na chodu úřadu, zvýšili jsme daňové odvody do městské kasy, rovněž výrazně povyrostly kapitálové příjmy – podařilo se nám za pomoci nové koncepce prodat několik strategických pozemků v průmyslové zóně, jen pro tento rok to znamená příjem do pokladny přesahující 40 milionů korun. A nemáme jedinou městskou platbu dodavatelům po lhůtě splatnosti. Samozřejmě i nadále vedeme jednání s českým státem, zda by se Kolínu nedalo nějakým způsobem dále pomoci. Situace stále není růžová, spousta práce je ale za námi již vidět.

Na konci loňského roku se Kolín konečně dočkal obchvatu. Snížila se tak dopravní zatíženost v centru města? A domníváte se, že městu přinese i další výhody? Mám na mysli například zvýšený zájem investorů…

Obchvat centrálnímu Kolínu jistě výrazně ulevil, na celkové bilancování je však ještě brzy. Dopravní experti nás poučili, že je vždy třeba s hodnocením vyčkat alespoň jeden rok. Tak dlouho údajně trvá, než se po uvedení takto významné stavby do provozu ustálí dopravní proudy. Samotná stavba je před kolaudací, město a jeho prostřednictvím i občané vznesli k provozu obchvatu své připomínky směrem ke zhotoviteli, kterým je Ředitelství silnic a dálnic. Je nutno dodat, že trasa obchvatu nebyla historicky vybrána nejšťastněji a snížila kvalitu života v některých okrajových či příměstských částech, především pak ve Štítarech. Co se investic týče, tak lze logicky předpokládat, že pozemky lemující trasu obchvatu budou do budoucna lukrativní záležitostí.

Kolín, stejně jako mnohá další města v blízkosti Prahy, trápí zvýšená kriminalita a vandalismus. Uvítal byste tak navýšení počtu státních policistů? Co se ale Vy osobně snažíte dělat pro větší bezpečnost občanů ve městě?

Zásadní problém jste zmínila již v otázce. V Kolíně je dlouhodobě do očí bijící podstav státních policistů, navštívil jsem kvůli tomu i bývalého ministra vnitra Kubiceho. Pokud na noc slouží na téměř celý kolínský okres jedna jediná autohlídka státní policie, potom se nelze divit tomu, že „myši mají pré“. Kolín si vydržuje finančně velmi náročnou městskou policii čítající 42 strážníků. Pro srovnání – čtyřicetitisícová Třebíč jich má jen něco málo přes třicet, padesátitisícová Jihlava 46. Z toho je vidět, že zadlužený Kolín dává ze svých prostředků nemalé finance na to, aby zaplatil absenci státních policistů, žádné mimořádné státní dotace však samozřejmě nedostáváme. Dalším zásadním krokem vedle byla amnestie prezidenta Klause, která do Kolína poslala přes sto nevítaných obyvatel přímo z výkonu trestu a odraz na nárůstu kriminality byl okamžitý a alarmující. Samotné město má připraven strategický program prevence kriminality na léta 2013 – 2015. Bylo vytvořeno desetičlenné oddělení okrskové služby městské policie. Kolín vytvořil 5 rajonů, z nichž každý spadá do působnosti smíšené dvojici policistů, kteří se v dané oblasti pohybují pěšky, mapují a vyhodnocují rizikové faktory v dané lokalitě, upozorňují patřičné úředníky na poničený městský mobiliář, přímo komunikují s občany města. V jednotlivých okrscích se budou konat i okrskové porady, kdy strážníci budou za přítomnosti místně příslušných městských zastupitelů diskutovat s občany o problémech dané části města. Rovněž jsme zmodernizovali kamerový systém města, pořídili jsme funkční záznamové zařízení, dále hodláme seniory v rizikových lokalitách vybavit řetízkovým zabezpečením bytů, všechny děti z našich školek budou vybaveny bezpečnostními vestami, bude uspořádán kurz sebeobrany pro ženy a seniory, preventistka Městské policie Kolín pravidelně navštěvuje školy všech stupňů. Snažíme se, jak vidíte, najít co možná největší spektrum prostředků ke snížení pocitu nebezpečí u našich občanů, nicméně zodpovědně říkám, že v Kolíně, dopravním uzlu, průmyslovém městě s řadou ubytoven a nových obyvatel, musí být vyslyšeno volání po navýšení stavu státních policistů – to je zcela zásadní faktor.