Již delší dobu rozděluje veřejnost vyrovnání s církvemi, které bylo schváleno současnou vládou. Jak se k tzv. církevním restitucím stavíte vy osobně? A jak vnímáte krok, v rámci kterého nedávno vláda podepsala v rámci zákona smlouvy s církvemi, a to i přesto, že ještě ÚS nerozhodl ohledně stížností, které byly proti zákonu vzneseny? Nemyslíte si, že si přinejmenším zákon zasloužil větší debatu mezi vládou - opozicí a občany?
Mě osobně chybí v České republice na toto téma hlavně větší debata. Nikdo si nedal práci s vysvětlením problematiky veřejnosti. Už za první republiky se nepodařilo oddělit církve od státu a i tehdy nenašli zákonodárci správné řešení. Kvůli tomu se v současnosti otázka restitucí různě překrucuje, politicky zneužívá a interpretuje se tak, jak se komu hodí. Já bych to celé postavil jinak. Mají nebo nemají být církve vlastně nezávislé na státu? Vnímá to u nás veřejnost jako důležitý krok? Málokdo ví, že církve jsou placeny ze státního rozpočtu a přitom církví neustále přibývá. Zůstává jen otázka, jestli chceme finančně církev od státu oddělit. Co se týká stížnosti k ÚS, tak to neznamená, že schválený zákon neprošel řádným zákonodárným procesem. Není tedy důvod nepodepsat.
Pokud se pozastavíme u žalob, jak vnímáte ústavní žalobu 28 senátorů na prezidenta?
Vnímám to velmi negativně a účelově. Pokud se nad tím zamyslím, tak vidím kromě vyvolené „popularity“ v zahraničí i velké nebezpečí podobné žaloby pro příští prezidenty. Přímá volba samozřejmě dává větší mandát a de facto i větší “moc“. Část Senátu tímto krokem i jednoduše naznačuje, aby si noví prezidenti moc nevyskakovali. Každá další žaloba ani nemusí mít reálný důvod, bohužel.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Katka Synková