Starostka Teplé: Je třeba změnit systém vyplácení sociálních dávek

05.04.2014 8:44

Byť starostka Jana Čížková vítá personální složení nové vlády, není si zcela jista, že se přemění život na malých městech. V čem vidí největší mezery v zákonech? Město Teplá je od roku 2006 škatulkováno jako sociálně vyloučená lokalita, přesto starostka necítí žádné napětí mezi občany ve městě. Obává se ale dopadů rozhodnutí vlády, kdy přestanou platit příspěvky na bydlení. V čem dalším vidí příčiny sociálního napětí ve společnosti a proč se rozhodla letos obhájit mandát? I na to se ptaly ParlamentníListy.cz.

Starostka Teplé: Je třeba změnit systém vyplácení sociálních dávek
Foto: archiv starostky
Popisek: Mgr. Jana Čížková starostka města Teplá

Jak jste se svěřila pro ParlamentníListy.cz, od nové vlády očekáváte, že se konečně začne zajímat o život občanů v malých městech.  Co vám konkrétně dělá největší vrásky? A když sledujete složení nové vlády, jste stále optimistka?

Co mně dělá největší vrásky? Vláda jako taková by měla změnit svůj pohled na města. Každé město má svoji vládu - zastupitelstvo a ta řídí svoje město. Pokud bychom dostali peníze napřímo a nemuseli vyrábět spoustu papírů, abychom do města dostali finance přes dotace, velmi by se všem městům ulevilo. Ať si potom přijde vláda zkontrolovat, jak jsme s penězi naložili.

Je pravda, že se konečně v čele určitých ministerstev objevili lidé, kterým věřím, že jsou schopni přinést určité změny a kteří vědí, co dělají. Nejsem si ovšem zcela jista, že se přemění život na malých městech. Je to dlouhodobější problém a běh na dlouhou trať, a dokud se nezmění určité zákony, nemůže se pak měnit něco k lepšímu „od zdola“ směrem nahoru, ale od shora směrem dolů snad ano. Určité mezery vidím v sociální oblasti, především s vyplácením sociálních dávek. To je určitě velký problém, který nás zrovna v tento moment ne až tak tíží, jelikož je to v kompetenci úřadu práce v obci s rozšířenou působností, pod kterou spadáme, tedy Mariánské Lázně. Ovšem je otázkou, kdy se to zase změní a vyplácení přejde opět na naše bedra.

Město Teplá je od roku 2006 škatulkováno jako sociálně vyloučená lokalita. Neobáváte se tak s příchodem teplých dní a s rekordní nezaměstnaností, která aktuálně trápí celou republiku, eskalace sociálního napětí? A co se snažíte preventivně dělat, aby k tomu nedošlo?

Ano, město Teplá má punc sociálně vyloučené lokality. Mne osobně velmi mrzí, že mnoho občanů neví, co tento pojem vlastně znamená. Mnozí se domnívají, že jsou to Romové žijící v naší lokalitě. Už si neuvědomují, že jsou to i nezaměstnaní, občané, kteří mají znevýhodněnou pozici na trhu práce, malý počet zaměstnavatelů v naší lokalitě. To, že Teplá je sociálně vyloučenou lokalitou, je tak pravda, ale spíš je to z toho důvodu, že jsme obcí v Karlovarském kraji, který je celkově ve srovnání s ostatními kraji na republikové úrovni tím místem, kde je velká nezaměstnanost, nejnižší mzdy, nejnižší úroveň vzdělání, a to odráží množství nových pracovních příležitostí v této oblasti.

Nemyslím si, že teplejší počasí by mělo přinést eskalaci sociálních problémů, spíš naopak. Spousta lidí je zde závislá na sezonních pracích. Nám se jako městu momentálně podařilo vyjednat 20 nových pracovních míst v rámci VPP, také investiční příležitost do zdejšího kláštera, kde působí několik stavebních firem, přinesla našim občanům nové pracovní možnosti. Já tvrdím, že kdo chce, práci si vždycky najde.  

Necítím také žádné napětí mezi občany ve městě. V našem případě se nejedná o žádné rasistické a etnické předsudky, které by měly eskalovat v konflikty mezi skupinami obyvatel. Jako město jsme měli snahu o postavení centra sociální prevence, které ovšem bylo referendem občanů zastaveno. Zastupitelé města by se měli stydět za to, že neustáli křik a tlak davu a po dvou letech, kdy se stavba sociálního centra v zastupitelstvu odhlasovala, se veškeré práce na něm musely zastavit. To je ovšem krok zpět, jelikož už potom nikdo nepřišel s novým nápadem, jak teda řešit to, že jsme sociálně vyloučenou lokalitou, jak preventivně předcházet tomuto „zaškatulkovávání“ a ani kde se nových šest pracovních míst, se kterými centrum počítalo, zmařilo. Místo toho se hned soukromí podnikatelé chytli příležitosti a rádi si do svého objektu nastěhovali dílnu Českého západu, (tj. neziskové organizace pomáhající obyvatelům ze sociálně vyloučených oblastí), se kterou město původně také do svých prostor počítalo. Teď z toho profitují ti, kteří nejvíc křičeli. Centrum nemělo sloužit ani jako ubytovna pro obyvatele ze sociálně vyloučených lokalit, což si mnozí před referendem mysleli, když hlasovali proti stavbě centra. Teď chodí a diví se, že jsme jim slíbili nové hřiště, které se mělo stavět a nestaví, školní dílny také bohužel nebudeme moci opravit, neboť stavba centra měla být součástí těchto dílen.

Problém je v tom, že si tu ještě mnoho lidí neumí samo získat informace a stavějí svůj názor na tom, kdo jim co nakuká. Oni neumějí přijít a zeptat se, neumějí pravidelně navštěvovat náš web, který veškeré důležité informace obsahuje. Webové stránky města ještě před čtyřmi lety takřka neexistovaly. Dnes na nich máme informace o životě v obci, pro informovanost občanů se snažíme dělat maximum, ale dokud sami nebudou chtít vědět o životě v obci, nemá to žádný smysl. Využíváme i městský rozhlas, který je už opravdu raritou v dnešní době. Tím se snažíme našim obyvatelům přenést ty nejdůležitější informace, které potřebují. Jednou měsíčně také vydáváme zpravodaj.

Jaká je aktuální míra nezaměstnanosti v Teplé? A domníváte se, že se podaří v nejbližší době přilákat do města nového investora? Na co nejčastěji při vyjednáváních narážíte?

V našem městě se nezaměstnanost stále drží kolem 20 %. Bohužel tu nemáme žádného většího zaměstnavatele. Jakým způsobem ho do města přilákat nevím, ale určitě se o to budeme snažit. Město samo se snaží zaměstnanost snižovat. Ve spolupráci s úřadem práce vytváříme pozice pro pracovníky, kteří se mohou uplatnit v tzv. veřejně prospěšných pracích. Nyní zaměstnáváme 25 občanů. Obrovským problémem je ten fakt, že pracovní smlouvy jim můžeme dát pouze na jeden rok a po roce jdou tito naši zaměstnanci opět na úřad práce. Bez dotací těchto míst nejsme schopni tyto pracovní pozice vytvářet.

Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách. Domníváte se, že svým slibům dostojí? A je něco, co mezi navrženými opatřeními vy osobně postrádáte?

Ráda bych věřila, že tato vláda svým slibům dostojí, bylo by to pro města osvobozující. Občané, kteří neznají legislativu, vidí dost často problém v obcích, ale neví, že města nevyplácejí dávky, ale vyplácí je stát. Všechna sociální opatření jsou zase spojena s financemi. Pokud je obce budou mít, myslím si, že si potom dokáží poradit. 

Osobně se obávám rozhodnutí vlády, kdy přestanou platit příspěvky na bydlení, které dnes končí na kontech „podnikatelů“, kteří problémové občany a sociálně vyloučené ubytovávají. Až jim tento příspěvek skončí, hrozí, že mnozí, kterých se to týká, skončí na ulici. Naše město nevlastní žádné byty, takže to pak bude problém, s nímž budeme mít mnoho starostí. Již nyní přemýšlíme o tom, jak budeme tuto situaci řešit.

V čem vůbec vidíte příčinu rostoucího sociálního napětí? A nedomníváte se, že řešení problémů komplikuje to, že ti, co se ji snaží řešit, jsou často nazýváni rasisty?

Ti, co pracují a mají práci za málo peněz, závidí těm, kteří jsou na sociálních dávkách. Pokud budou sociální dávky vyšší než minimální mzda, bude sociální napětí stoupat. Těžko se potom motivují do práce ti, kteří pracovat nechtějí a vlastně jim sociální dávky vyhovují. Osobně jsem toho názoru, že všem se má měřit stejným metrem. Všichni máme práva, ale máme i povinnosti, a to bez ohledu, jestli jsem černá, nebo bílá. Pokud se této metr nastaví, budeme v ráji. 

Žen v politice ubývá, což potvrdily i předčasné volby. Proč jste se do ní pustila vy a nelitujete svého rozhodnutí? Přeci jen jste ve funkci čelila nemalým problémům právě již se zmíněnými nepřizpůsobivými.

Ano, je pravda, že žen v politice je málo. Domnívám se, že to je ale obrovská škoda, protože ženský pohled na svět je reálnější a praktičtější. Začátkem měsíce března jsme uspořádali setkání starostek Karlovarského kraje. Hlavním tématem byla právě žena v čele obce, města. Všechny jsme na tom úplně stejně. Problémy řešíme a v očích mnoha mužů bychom se měly vrátit k plotně a dětem. Osobně svého rozhodnutí postavit se do čela města nelituji. Je to obrovská životní zkušenost, kterou bych nikdy žádnou vysokou školou nezískala. Záběr problematiky je obrovský, je tam psychologie, vytrvalost, přesvědčení, někdy sebezapření, diplomacie. Nejtěžší na práci starostky je domluvit se s těmi, kteří jsou proti vám zaujati z principu jenom proto, že jste třeba právě ženská. Osobně jsem nemusela čelit nepřizpůsobivým, já musela především čelit těm, kteří si myslí, že mohou právě na těchto nepřizpůsobivých profitovat.

Chtěla byste letos obhájit mandát? A co je pro vás nyní cílem do konce volebního období?

Rozhodla jsem se, po dlouhém přemýšlení, že to ještě jednou zkusím. Jsem politicky nezávislá. Na malém městě to o té velké politice není. Do čela města jsem šla s tím, že chci pro naše město něco udělat, něco tu změnit. Za dobu mého působení na postu starostky se mi některé věci i povedly a ty snad spoluobčané vidí. Do konce volebního období musíme dokončit zateplení domu s pečovatelskou službou, dokončit rekonstrukci památkově chráněného objektu staré radnice, kam bychom v srpnu rádi přestěhovali knihovnu a infocentrum a celý městský úřad. V plánu je stavba chodníku v ulici Havlíčkova a společný projekt s Kanonií premonstrátů – obnova fasády kostela sv. Jiljí, který je dominantou našeho města. Takže práce mám dost. Pro budoucí, možná třeba i pro sebe, připravujeme projekt opravy sídliště Školní a projekt další části cyklostezky z nádraží do kláštera.  

Jedno volební období je vlastně velmi krátká doba. V případě budování je potřeba doba delší. Takže uvidím, jak občané rozhodnou. Když tak si začnu hledat novou práci, nové výzvy. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …