Progresivnímu zdanění nejbohatších lidí se pravicové strany brání, ale nestydí se sebrat výdělečně činným důchodcům dvě tisícovky měsíčně, aby do státní pokladny přiteklo během tří let šest až sedm miliard korun navíc.
Pracující senioři jsou však rozhodnuti se bránit. „Organizujeme hromadnou ústavní stížnost, protože důchodci, kteří pracují, jsou jedinou skupinou občanů, kteří si nemohou ze svého příjmu odečítat základní slevu na poplatníka. Přicházejí tak každý měsíc až o 2 700 korun. Jde o diskriminaci z důvodu věku,“ kritizuje předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes opatření, které prosadila Nečasova vláda v úsporném balíčku a které platí od letošního roku. I když toto opatření, stejně jako třeba omezení valorizace důchodů, má podle zákona platit jen dočasně pro léta 2013 až 2015, důchodci se s diskriminací nemíní smířit.
Pětina důchodců chce dál pracovat
V Česku až pětina lidí, kteří odcházejí do důchodu, chce pokračovat v práci. Jde o zhruba čtvrt milionu lidí důchodového věku. Je mezi nimi i řada specializovaných profesí – soudci, učitelé, lékaři, advokáti, které práce baví a chtějí si udržet sociální kontakty na pracovišti, ale i určitou životní úroveň, o kterou by odchodem do penze přišli.
Psali jsme:
Ale většina těch, kteří pracují i po dosažení důchodového věku, uvádí většinou jako důvod neuspokojivé finanční zajištění v penzi. Na průměrný důchod, který činí necelých 11 tisíc korun, nedosáhne v České republice polovina seniorů. Senioři nejčastěji pobírají mezi devíti až jedenácti tisíci korun. S takovou částkou hospodaří zhruba 37 procent z téměř 1,7 starobních důchodů. Přitom náklady na bydlení, jídlo i léky se neustále zvyšují.
Důvodem odchodu do penze je věk, zdravotní stav a nemožnost najít práci
Ekonomicky neaktivní důchodci ukončili svou pracovní činnost nejčastěji kvůli dosažení věku pro odchod do starobního důchodu, nebo když bylo možné odejít do jiného důchodu (invalidního, vdovského). Tyto důvody uvedlo 86 procent důchodců. Třetím nejčastějším důvodem (7 procent) je zdravotní stav. Každý dvacátý důchodce uvedl, že přestal pracovat proto, že práci ztratil a jinou už nemůže sehnat.
Psali jsme:
V západní Evropě využívají zkrácených úvazků v předdůchodovém věku
Více než pětina neaktivních důchodců si přála v době ukončení pracovní činnosti dále pracovat. To by bylo kolem 244 tisíc lidí. Neaktivní důchodci tak představují velkou pracovní rezervu, ale její využití je při současné situaci na trhu práce v době dlouhé hospodářské recese velmi problematické. Přitom v mnoha zemích západní Evropy osoby v předdůchodovém věku využívají možnosti omezovat počet odpracovaných hodin a prodlužují si tak délku pracovní aktivity. U nás možností zkráceného úvazku využívá jen malý počet lidí, kteří nepobírají starobní důchod. Naopak každý druhý pracující důchodce pracuje na kratší úvazek.
Ekonomická aktivita důchodců je pro stát výhodná
Ekonomové se shodují na tom, že stát by měl spíše podporovat zaměstnavatele k zaměstnávání důchodců. I podle šéfa Rady seniorů je ekonomická aktivita seniorů pro stát výhodná. „Když důchodci pracují, stát za ně nemusí odvádět zdravotní pojištění, protože si ho platí sami. Stejně tak si hradí nemocenské, ale tady jsou opět diskriminováni, protože podpůrčí doba je jen 56 dní, tedy necelé dva měsíce. Když trvá nemoc déle, tak důchodce nedostává žádnou nemocenskou, protože pobírá důchod,“ vypočítal Pernes výhody, které přináší pracující důchodci státu. Stejně tak odvádějí i sociální pojištění, aniž by mohli čerpat podpory v nezaměstnanosti, a penze se jim zvýší jen minimálně – o 0,4 procenta za dva roky výdělečné činnosti. „Navýšení na důchodu po dvou letech bude tak 150 korun měsíčně,“ poznamenal předseda Rady seniorů. „Prostě platí všechna pojistné, které by jinak platil za ně stát, a tak stát ušetří,“ shrnul výhody, které má stát díky důchodcům, kteří pracují.
Důchodci versus nezaměstnaní
Také Evropský parlament přijal v těchto dnech usnesení, že pro financování přiměřených, spolehlivých a udržitelných důchodů je potřeba zvýšit zaměstnanost, například postupným odstraněním systémů předčasného důchodu, případně umožnit občanům, kteří si to přejí, po dosažení důchodového věku dále pracovat. Komunistický expert na sociální problematiku Miroslav Opálka to však považuje za problém. „Prolomení omezení práce starobních důchodců podle pokynu Evropské unie sice přináší v České republice možnosti zlepšení jejich životní úrovně, zaměstnavatelům často levnější pracovní sílu s praxí, ale nezaměstnaným, zejména absolventům, zužují nabídku pracovních příležitostí. Názory jsou na to logicky různé,“ konstatuje poslanec.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
