Pane starosto, do roku 2010 jste byl členem ODS. Jak nyní vnímáte její politiku? A nelitujete, že jste přestoupil do VV, v rámci níž došlo ke štěpení a posléze odchodu do opozice? Jaký dopad má podle Vás toto rozštěpení na stranu?
ODS jsem opustil poté, když jsem vyčerpal všechny možnosti přesvědčit její tehdejší vedení o nutnosti odmítnout účelové přeskupování členské základny. Etapu mého působení v ODS považuji za uzavřenou a své kandidatury za VV do Poslanecké sněmovny rozhodně nelituji. Podařilo se nám prosadit do Programového prohlášení vlády většinu z toho, proč jsem kandidoval – přímou volbu prezidenta, boj proti korupci ve veřejných zakázkách, zamezení zneužívání sociálních dávek a v neposlední řadě také zachování limitů těžby a odstranění možnosti vyvlastnění kvůli těžbě.
Osobně mne velmi mrzí, že původní koalice, která disponovala ve Sněmovně přesvědčivou většinou 118 hlasů, neudržela svou soudržnost. Nezbytné reformy se tak prosazují velmi obtížně.
Psali jsme:
Váš kolega zastupitel Litvínova Martin Klika (ČSSD) velmi jednoznačně vystupuje proti zavádění sKaret. V Litvínově je vysoké procento lidí bez práce, jaký názor na sKarty máte Vy?
Postoj, odmítající sKarty, mne docela překvapil a moc mu nerozumím. Vždyť právě s kolegou Klikou jsme zpřísnění výplaty sociálních dávek před časem prosazovali a začali tak celorepublikový trend proti zneužívání těchto dávek. A právě výplata dávek přes elektronické karty měl být už tehdy další logický krok. Dokonce na základě našich zkušeností si nechal Ústecký kraj zpracovat odbornou studii, která prokázala pozitivní účinky takového způsobu výplaty, ovšem za předpokladu jejich plošného uplatnění. Budu se muset Martina Kliky zeptat, co ho vedlo ke změně názoru.
Psali jsme:
K hornímu zákonu se vyjadřujete velmi často. Podle odborářů těžebních společností ale nemáte jasné řešení pro tisíce nezaměstnaných, kteří by vlivem neprolomení limitů těžby hnědého uhlí přišli o práci. Zabýval jste se v tomto směru otázkou dopadů neprolomení limitů a zvýšení nezaměstnanosti, a tím pádem i zhoršení celkové sociální situace ve Vašem regionu? Jak by se k tomu měl stát po masovém propouštění horníků postavit?
Stát by měl především v podstatně větší míře než dosud uplatnit svůj vliv na rozhodování o tom, za jakých podmínek se bude těžit, co s vytěženou surovinou a jak se budou dělit výnosy z prodeje uhlí. Není přece dále udržitelné, aby místní lidé dopláceli na těžbu svým zdravím a životním prostředím a zisky hromadily těžební společnosti a jejich vlastníci. Stát jako vlastník musí mít právo určit například přednostní uplatnění uhlí v českém teplárenství. Alarmující je také skutečnost, že státu připadne z výnosů ubohých 1,5%! To se nezbytně musí změnit tak, aby daleko větší část výnosů z těžby zůstalo v regionu a obcích pro jejich rozvoj.
V souvislosti s horním zákonem se také spekuluje o dočasném prolomení limitů, což ale podle Vás nepřichází v úvahu, jelikož by tím šla vláda proti vlastním závazkům. Neobáváte se ale, že k dočasnému prolomení může přeci jen dojít? Například DPH vláda také slibovala nezvyšovat a nyní se jedná o jeho druhém navýšení v jednom roce.
Věřím, že vláda svůj závazek neprolomení limitů těžby a jejich legislativní zajištění dodrží. Její dosavadní kroky to potvrzují, i když asi všichni vnímáme silný tlak těžařské lobby, která by ráda tento cíl zhatila. Naštěstí si nejen vláda, ale i stále více zákonodárců uvědomuje, že budoucnost nelze stavět na bourání obcí a vyhánění lidí z jejich domovů.
Pokud se pozastavíme u zvyšování DPH, jaký k tomu zaujímáte osobně postoj? Domníváte se, že se vládě zvýšení podaří prosadit a spolu s tím získat důvěru? A pokud vláda hlasování neustojí, jaké by bylo podle Vás nejlepší řešení? Preferoval byste úřednickou vládu či nové volby?
Ze zvyšování daní žádnou radost nemám, právě naopak. Na druhou stranu už léta všichni slýcháme o hrozivě narůstajícím dluhu veřejných rozpočtů a zadlužené budoucnosti. Je typické, že se nám nelíbí splácení minulých dluhů právě teď a právě z našich peněz. A ačkoliv nejsem ekonom, je mi jasné, že čím dřív tyto dluhy začneme splácet, tím lépe pro nás i naše děti. Vnímám, že je to nepopulární a bolestivé, ale lepší způsob jsem zatím nezaznamenal.
Psali jsme:
V Litvínově jste měli v poslední době problémy s přistěhovalci a jejich vysokým počtem v bytových jednotkách. Šlo i o příslušníky cizích států. Jak jste se k tomuto "trendu" postavili? Podařilo se Vám jej eliminovat? Jak - uměli byste poradit ostatním starostů, kterých se potencionálně může tento problém v budoucnu též týkat?
Již na přelomu let 2008 a 2009 jsme v našem městě zahájili Program nulové tolerance, který od té doby neustále aktualizujeme především na základě praktických zkušeností. Především netolerujeme jakékoliv porušování veřejného pořádku či občanského soužití. Důsledně kontrolujeme a postihujeme zneužívání sociálních dávek, provádíme důslednou sociální práci, zavedli jsme systém prostupného bydlení. Bez systematické a trvalé spolupráce místních lidí, radnice a všech státních institucí by takový program dlouho nevydržel. Každý, kdo porušuje zákony, musí vědět, že narazí. A každý, kdo chce slušně žít, má právo dostat šanci na zlepšení své situace. Je také nutné zdůraznit, že na řešení této problematiky neexistuje jednoduchý recept. Je to o dlouhodobé a vytrvalé práci.
V Krupce se nedávno řešila vhodnost či nevhodnost vyhlášky zakazující táboření v ulicích. Je pravda, že podobnou vyhlášku má Litvínov už delší dobu? Jak se osvědčila?
Nám se tato vyhláška osvědčila.
V posledních letech několikrát litvínovské chemické závody zasáhly haváriemi do životního prostředí. Znepokojuje Vás to s ohledem na bezpečnost obyvatel i na vliv na životní prostředí? Jak to řešíte? A jaké jsou vztahy vedení města s chemičkou Unipetrol, která je vlastněna polskými majiteli? Je důvod k obavám z další, třeba závažnější havárie?
Při podobných haváriích vždy znovu vyplave na povrch naléhavá potřeba zvýšení kapacity silnice mezi Litvínovem a Mostem, která prochází chemickým areálem. Při jejím uzavření je vážně ohrožena bezpečnost lidí a takřka znemožněna účinná práce složek záchranného systému. Proto už řadu let usilujeme o to, aby tato životně důležitá komunikace byla rozšířena na čtyřpruhovou. Zatím jsou v běhu projektové práce a nyní půjde hlavně o získání dostatečného množství peněz na realizaci. Vedení města s chemickými firmami úzce spolupracuje a v případě havárií či nenadálých technologických situacích zajišťuje město včasnou informovanost obyvatel a také potřebnou součinnost v rámci integrovaného záchranného systému.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
