Český kulturní rok, který tento týden začal projekcí filmu Masaryk režiséra Julia Šefčíka, se tak bude vztahovat k některým bodům české moderní historie.
Roku 1918 bude věnováno celoroční pásmo pořadů v paláci Bozar v centru Bruselu s názvem „1918: Evropské sny o modernitě“. Kromě ČR se na něm podílejí i další země, pro které je rok, kdy skončila první světová válka, rokem přelomovým –Estonsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko a další.
Už dnes tak v belgické metropoli, kde sídlí také řada institucí Evropské unie, debatují spolu s dalšími evropskými osobnostmi spisovatel David Zábranský a novinářka Pavlína Kvapilová. Své osobní pohledy na rok 1918 mohou v prostředí improvizované kavárny konfrontovat s akademiky, historiky či filozofy z Finska, Rumunska, pobaltských zemí, Polska či Albánie.
Na tři dny se do Bozaru ČR a Československo vrátí v květnu, kdy tam tanečníci ze střední a východní Evropy pod vedením dramaturga Tomáše Procházky nabídnou současnou interpretaci meziválečné taneční avantgardy. Palác z roku 1928 je k tomu vhodným prostředím. Bozar bude také letos kromě jiného hostit koncerty mapující českou hudbu od Leoše Janáčka po Miroslava Srnku.
Rok 1968, v Bruselu obvykle vnímaný prostřednictvím pařížských studentských bouří, a násilný konec pražského jara, jak je označováno období politického uvolnění v Československu před sovětskou okupací, představí výstava „Invaze 68“ známého fotografa Josefa Koudelky v prostorách bývalé botanické zahrady. K 60. letům se vztahují také chystané projekce filmů české nové vlny.
Výčet tím není u konce, v souvislosti se stým výročím vzniku Československa se v Belgii uskuteční i další výstavy a jiné akce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
