Kdo Vás v pořadu více oslovil?Anketa
„Antiamerikanismus, který u nás bují, je podporován nerozhodností koalice, které je pan Stropnický představitelem,“ pronesl Štětina. Stropnický si jeho útok ale nenechal líbit. „Kdyby to byla pravda, nebyl by Petr Pavel zvolen do orgánu NATO,“ uvedl ministr obrany a naznačil, že některé výroky jsou určeny domácím voličům. Důležité jsou ale činy. „Zítra zasedá vláda nad rozpočtem, čekám masivní podporu navýšení výdajů na obranu,“ vysvětlil.
Stropnický také odmítl Štětinův návrh, aby se kvůli bojům na východní Ukrajině prudce navýšily výdaje na obranu. Argumentoval tím, že plánovaný růst výdajů na obranu vychází ze střednědobého plánu rozvoje armády. V budoucnu by armáda, aby mohla efektivně existovat, měla dosáhnout počtu 27 tisíc mužů, tohoto počtu zatím ale nedosahuje.
Štětina se ale rozčílil: „Vy mě znepokojujete, pane ministře. Tady je krize, která tu od druhé světové války nebyla, máme na krku válku a vy mezi řádky říkáte, že nevíte, jak peníze utratit.“ Stropnický ale oponoval tím, že aby byla nějaká částka vynaložena efektivně, potřebuje proces. „To, co vysoutěžíme teď, jako akvizici získáme v roce 2016. Když teď koupíte airbus, získáte ho v roce 2017,“ vysvětlil.
Petr Pavel je nejen dobrým vojákem, ale i diplomatem
Oba hosté se ale shodli na tom, že zvolení náčelníka generálního štábu české armády Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO bylo diplomatickým úspěchem ČR.
Podle Stropnického při jeho zvolení hrálo hlavní roli to, že ve vedoucích strukturách NATO zatím nebyl nikdo z „nových“ členů Aliance. Nicméně kvalita českého kandidáta je prý nesporná. Svou roli prý hrála i ochota ČR navýšit svůj obranný rozpočet a posílat vojáky do zahraničních misí. Štětina k tomu podotkl, že Petr Pavel je nejen dobrý voják, ale i diplomat.
Provokace ruských stíhaček? Putin musí ukázat svaly
Řeč přišla i na provokace ruských stíhaček a bombardérů, které se přibližovaly ke vzdušnému prostoru USA na Aljašce, ale i Švédska nebo pobaltských států. Podle Štětiny je to součást nové studené války, kterou Kreml rozpoutává.
Stropnický přiznal, že v případě baltských států je brnkání Rusů na nervy systematické. „Testují rychlost a způsob reakce,“ uvedl s tím, že narušování vzdušných prostorů ruskými stíhačkami má i psychologický efekt. Ukazuje totiž, že si Rusko něco takového může dovolit. Má to i důležitý aspekt ve vnitropolitické situaci v Rusku. „Putin musí ukázat svaly a naservírovat to národu,“ podotkl Stropnický.
Když byly nad Pobaltím české letouny, ruských provokací ubylo
Štětina k tomu poznamenal, že když české letouny hlídaly nad Pobaltím vzdušný prostor, počet ruských letů nad Estonskem prudce poklesl. Ministr obrany varoval, že vzhledem k tomu, že se rýsuje řešení ukrajinské krize, bylo by nyní chybou se nechat ze strany Ruska vyprovokovat k nějaké ostré reakci.
Větší slovní přestřelka se rozpoutala ohledně toho, do jaké míry by měly západní státy pomáhat Ukrajině. Podle Stropnického NATO jasně deklarovalo, že vojenská intervence na Ukrajině nepřichází v úvahu. Štětina ale tvrdil, že projevem ustrašenosti vládní koalice je, že jsme se neodhodlali přímo k pomoci Ukrajině. „S ustrašeností bych nesouhlasil. Ustrašená byla politka minulých vlád, které armádu podfinancovaly,“ reagoval Stropnický a poukázal na to, že v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek z TOP 09, klesly výdaje na obranu na 1,2% HDP.
Nesouhlasíte s tímto názorem na geopolitickou situaci? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Františka Janoucha, Cyrila Svobody (z 1. 9. 2014), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (22.8.2014), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
