Sto tisíc nakažených denně. A poznejte pak, kdo je covid a kdo ne. Toto vše očekává šéf Motola na podzim

11.08.2020 17:17

Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík byl hostem rozhovoru na stránkách Blesk.cz. V Česku se dle něj s koronavirem setkalo i několik set tisíc lidí. Problém však bude na podzim. „Obecně platí, že k doktorovi s chřipkou jdou jen ti, kdo potřebují neschopenku, takže pravděpodobně lidé, kteří jsou v penzi, a studenti k nim ani nechodí, takže řekněme, že těch infikovaných nějakou respirační virózou nebo infektem může být sto tisíc denně – a pak poznávejte, kdo je covid, nebo není covid,“ řekl. Problémem je i WHO, která stále reaguje se zpožděním a hloupě. Ludvík kandiduje do senátu za ČSSD a ANO ve volebním obvodu Praha 5.

Sto tisíc nakažených denně. A poznejte pak, kdo je covid a kdo ne. Toto vše očekává šéf Motola na podzim
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík

Hostem rozhovoru v pořadu Epicentrum na serveru blesk.cz byl ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. Ten ve vládě Bohuslava Sobotky působil jako ministr zdravotnictví. Pořad moderovala Pavlína Horáková. Z počátku spolu probírali nové denní přírůstky. Prý je těž rekordní aktuální počet potvrzených nakažených, který činí 5180 případů. „V nemocnicích se léčí 114 pacientů, z toho 17 je v těžkém stavu. Jak jste spokojen s takovými čísly 163 dní od prvního nakaženého?“ zeptala se moderátorka.

Celý rozhovor ZDE

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19?

53%
hlasovalo: 7774 lidí

„Já bych vás opravil. Vy jste říkala, že nemocných je pět tisíc, ale ono jich není nemocných, ono je pět tisíc lidí, kteří mají prokázaný virus, ale to je problém, v tom se dělají hrozné zmatky, protože ti lidé jsou akorát infikovaní, ale nemocní nejsou,“ poupravil Ludvík, který poukázal, že tam jsou započítáváni tedy i lidé bez příznaků.

Poté mluvili o tom, že v současné době dochází k nárůstu nakažených. „Jenže ono platí, že čím více testujete, tím více máte nakažených,“ odpověděl ředitel Motola. „Víceméně od té doby, kdy se ta nákaza objevila, tenkrát to bylo OKD v tom červnu, tak od té chvíle se zase začalo víc testovat a samozřejmě, čím víc se testuje, tím víc nakažených se objeví, protože to co vyšlo panu doktoru Kubovi v jižních Čechách, to bylo mezi dvěma a půl až pěti procenty, tak my máme podobnou studii Fakultní nemocnice v Motole, kde teda testujeme co nejvíce zaměstnanců, v této chvíli jsme otestovali už 1100 lidí a objevilo se nám 27 lidí s protilátkami, což by zase svědčilo o tom, že kolem 2 až 3 procent populace už se s tím nějak potkalo, ale to máte v České republice dvě stě až tři sta tisíc lidí,“ vysvětlil.

Problém podzimu bude ten, že nebudeme vědět, kdo má jaký virus, jelikož je obrovské množství respiračních onemocnění. „Obecně platí, že k doktorovi s chřipkou jdou jen ti, kdo potřebují neschopenku, takže pravděpodobně lidé, kteří jsou v penzi, a studenti asi k nim nechodí, takže řekněme, že těch infikovaných respirační virózou nějakou nebo infektem může být sto tisíc denně – a pak poznávejte, kdo je covid, nebo není covid, protože neexistuje testovací kapacita na světě, která by tohle dokázala pokrýt,“ upozornil Ludvík.

Dále upozornil i na to, že testování je poměrně nákladné, a pokud bychom chtěli testovat v masivním měřítku po celý rok, tak to vyjde prý na osmnáct miliard, které – pokud by se investovaly místo do testů například do nádorových onemocnění – tak se sníží úmrtnost na nádorová onemocnění významněji, než když se budou peníze dávat do testování na koronavirus.

Upozornil i na kouzlení se statistikou ve světě. „Nejnovější hit podle mě předvedli Britové, kteří vydali zprávu, že jim vzrostla úmrtnost za první pololetí myslím o 7,2 nebo 7,3  procenta, ale hned k tomu dodali, že dost podstatná část tohoto čísla jsou lidé, kteří zemřeli nikoliv kvůli covidu, ale kvůli tomu, že se pro ně nedostala zdravotní péče, protože nemocnice byly vytíženy řešením covidu. Pak jim tam zbyly dvě nebo tři procenta lidí, kteří by měli zemřít na covid... a pak se ukázalo, že Britové do těch statistik, a teď já jen čerpám z tisku, takže to nechci tvrdit se stoprocentní jistotou, ale oni počítají zemřelého na covid každého, kdo prodělal covid, třeba se vyléčil a třeba za čtyři měsíce zemřel. To je podle mě kouzlení se statistikou takové, že jim to nedává relevantní číslo,“ poukázal Ludvík. A zkritizoval, že není dodnes striktní metodika WHO, kterou by se řídil celý svět. WHO navíc prý reaguje se zpožděním a neuvěřitelně hloupě.

Problémem je i to, že dochází krev. „V České republice máme velmi málo dárců. V létě je to vždy problém, to se vyhlašuje pohotovost vždy, ale letos je to kombinováno tím koronavirem, protože metodika WHO říká, že pokud jste byla v nějakém rizikovém regionu, tak byste čtyři týdny neměla darovat krev a v době, kdy kdekdo jede na dovolenou a rizikové regiony jsou velmi proměnlivé, jednou je to Chorvatsko, jednou je to Itálie, jednou je to Španělsko, Švédsko a tak podobně, tak ještě o to více nám klesá počet dárců, přičemž krví se ten virus nepřenáší,“ poukázal.

Anketa

Podporujete záměr EU, aby muž musel být dva měsíce povinně na rodičovské dovolené (Jinak by se zkrátila doba čerpání) ?

hlasovalo: 9768 lidí

Ludvík připomněl, že mladá populace se s virem potýká velmi dobře, a imunita je zatím stále to jediné, na co se můžeme v boji s koronavirem spoléhat. Nikdo z nakažených z Techtle Mechtle prý není ve vážném stavu.

Dále zkritizoval epidemiologa Rastislava Maďara za některé jeho výroky. „Mám pocit, že pan docent Maďar si tak úplně neuvědomuje, že lidský život má spoustu stránek a spoustu barev a jaksi epidemiologové to nemohou natřít nabílo nebo načerno. To opravdu dost dobře nejde, takže některá ta vyjádření vnímám mírně řečeno jako problematická,“ vysvětlil.

Ludvíka též překvapila míra hysterie, která panuje v Rakousku. „Je tam část populace, která extrémně tvrdě trvá na dodržování rozestupů u pump, při čekání na toalety a podobně, tam prostě někteří lidé, pokud jste blíž než jeden a půl metru, tak na vás vycení zuby, jako byste je chtěli zabít... a to si myslím, že Češi mají teda daleko zdravější rozum,“ přiblížil Ludvík své zážitky ze sousedního státu.

Nedostatku ochranných pomůcek se ředitel FN Motol do budoucna neobává. Prý však nechápe cenu, za jakou se nyní roušky prodávají. „Sehnat ji pod deset korun je takřka nemožné. Před pandemií přitom stála čtyřicet haléřů bez DPH. Zřejmě se všichni při vidině maléru, který tu byl na jaře, extrémně předzásobili a ta poptávka zvedla cenu,“ pověděl Ludvík a dodal, že i ochranné pomůcky mají expirační dobu, a přehnané zásoby jsou proto zbytečné.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: tle

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…