Již v roce 2015 vyslovil politolog John J. Mearsheimer myšlenku, že za potíže s Ukrajinou může Západ a především Spojené státy americké. Pět dní po invazi, 1. března 2022, se na jeho názory ptal magazín The New Yorker. Profesor své názory nezměnil.
Zopakoval, že prvopočátkem všech problémů byl Bukurešťský summit NATO, ze kterého vzešlo prohlášení, že Ukrajina a Gruzie budou přijaty do NATO. Což Rusko označilo za nepřijatelné. Nicméně, práce na začleňování Ukrajiny na Západ dle profesora pokračovala, stejně tak snaha z ní udělat „výspu Západu na ruských hranicích“.
„To samozřejmě není jen otázka vstupu do NATO. Vstup do NATO je srdcem této strategie, ale součástí je i vstup do EU a také přetvoření Ukrajiny v proamerickou liberální demokracii. A to je z ruského pohledu existenční hrozba,“ řekl.
Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?Anketa
Od reportéra přišla námitka, zda to není v podstatě imperialistické, určovat kdo může a nemůže být liberální demokracie. „To není imperialismus, to je mocenská politika. Pokud jste země jako Ukrajina a nacházíte se vedle mocnosti, jako je Rusko, tak musíte brát ohled na to, co si Rusové myslí, protože pokud je budete šťouchat větvičkou do oka, tak vám to oplatí. Státy na západní polokouli tomuhle moc dobře rozumí, pokud jde o Spojené státy,“ srovnal situaci a reportér připomenul, že to je v podstatě jádro Monroeovy doktríny, která říká, že Spojené státy nedovolí žádné cizí mocnosti mít na západní polokouli své vojáky.
Ovšem ještě se nevzdal své námitky, že jde o imperialismus, pokud by USA demokratickým vládám diktovaly, jakou mají mít zahraniční politiku. „V podstatě tím říkáme, že máme co mluvit do toho, jak se demokratické země chovají,“ řekl. „Máme do toho co mluvit, ve skutečnosti jsme během studené války svrhli několik demokraticky zvolených představitelů na západní polokouli, protože se nám jejich politika nelíbila. Tak to prostě u mocností chodí,“ mínil Mearsheimer.
Od reportéra pak přišla otázka, zda by se lidé neměli snažit, aby se tak ani USA, ani Rusko nechovaly. „Takhle svět nefunguje. Pokud se budete snažit takový svět vytvořit, skončí to katastrofickou politikou, jakou USA prosazovaly během doby, kdy byly jedinou velmocí na světě. Pobíhali jsme po světě a snažili se vytvářet liberální demokracie. Nejvíce jsme se samozřejmě zaměřili na Blízký východ a okolí a víte, jak to dopadlo. Ne moc dobře,“ vysvětloval.
Doplnil, že snaha vytvořit na Blízkém východě liberální demokracie měla hlubší ideový základ, nešlo jen o to vytvořit liberální demokracii z Iráku. „Bushova doktrína v podstatě tvrdila, že pokud v Iráku vytvoříme liberální demokracii, bude to mít dominový efekt a země jako Sýrie, Írán a nakonec i Saúdská Arábie a Egypt budou demokratické,“ tvrdí.
Opět zopakoval svou myšlenku, že až do roku 2014 nebyla snaha o rozšiřování NATO a EU v USA brána jako nástroj potlačování ruského vlivu. „U Ukrajiny je důležité si uvědomit, že do roku 2014 jsme rozšiřování EU a NATO nebrali jako něco, co by mělo zatlačovat Rusko. Nikdo si doopravdy nemyslel, že je Rusko hrozba před 22. únorem 2014. Rozšiřování NATO, EU a přeměna Ukrajiny a Gruzie na liberální demokracie byly o vytvoření zóny klidu a míru, která by se táhla po celé Evropě od západu k východu,“ podotkl.
Fotogalerie: - Polské ceny v půlce března
A dodal: „Co se ve skutečnosti stalo, bylo, že přišla krize, museli jsme to na někoho hodit a samozřejmě že nebudeme vinit sebe. Takže jsme obvinili Rusy. A vymysleli si příběh o tom, jak je Rusko odhodlané k agresi ve východní Evropě. Že Putin chce vytvořit Velké Rusko nebo rovnou obnovit Sovětský svaz.“ Ovšem něco takového podle Mearsheimera žádný politický představitel USA nepřizná.
Ani invaze na Ukrajinu profesora nepřesvědčila, že by Putin měl za cíl Ukrajinu dobýt, nemluvě o státech okolo Baltského moře. „V současné době nevidím důkazy, že by tomu tak bylo. Při pohledu na mapy je těžké říci, o co mu skutečně jde. Je celkem zřejmé, že zabere Donbas a že z Donbasu bude jedna nebo dvě nezávislé republiky, ale co dál, to je otázka. Zatím to vypadá, že od západní Ukrajiny se drží dál,“ řekl. Reportér namítl, že ruské bomby se od západní Ukrajiny dál nedrží, ale Mearsheimer vysvětlil, že je to otázka toho, které území se Putin chystá dobýt a které chce jen držet. Kyjev podle něho chce dobýt, aby svrhnul současné vedení Ukrajiny, ale nehodlá ho držet.
Putin pak podle Johna Mearsheimera chce mít v Kyjevě vládu, která vnímá ruské zájmy. „Může to dopadnout tak, že se Rusové smíří s neutrální Ukrajinou a že Moskva nebude muset vládu v Kyjevě nějak ovládat. Prostě jen chtějí vládu, která je neutrální a ne proamerická,“ spekuluje. Naopak, pokud by se Putin snažil dobýt Ukrajinu celou, jednalo by se podle profesora o „chybu obřích rozměrů“, protože něco takového je nemožné a Putin to ví, myslí si profesor.
Mearsheimer v rozhovoru dále řekl, že nejsou ani důkazy o tom, že by Putin chtěl obsazovat pobaltské státy nebo celou Ukrajinu, a konstatoval, že na to Rusko nemá prostředky a dostatečně silnou ekonomiku. „Není důvod se obávat toho, že by Rusko bylo v Evropě hegemonem. Rusko nepředstavuje pro Spojené státy vážnou hrozbu. Na mezinárodním poli čelíme vážné hrozbě. Soupeři, který se nám vyrovná. Tím je Čína. Naše politika ve východní Evropě podrývá naši schopnost se vypořádat s největšou hrozbou, které čelíme,“ tvrdí. Podle něho by USA měly s Ruskem pěstovat přátelské vztahy místo toho, aby proti sobě poštvaly jak Rusko, tak Čínu.
Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu
Došlo i na diskusi o morálním rozměru americké zahraniční politiky. Mearsheimer říká, že čas od času se to, co je správné a co je v zájmech USA protne, například za druhé světové války při boji proti nacistickému Německu. Ale ne vždy. „Pokud se ve válce spojíte se Sovětským svazem, abyste porazili nacistické Německo, je to strategicky správně, ale morálně špatně. Ale uděláte to, protože vám nic jiného nezbývá,“ vysvětlil s tím, že když na to přijde, zájmy státu jsou důležitější než morální zábrany.
„Bylo by krásné, kdyby si v ideálním světě mohli Ukrajinci svobodně zvolit, jaký budou mít politický systém a zahraniční politiku. Ale v reálu to možné není. Je v zájmu Ukrajinců, aby dobře vnímali, co po nich Rusové chtějí. Velice riskují, pokud Rusy skutečně naštvou. Pokud si bude Rusko myslet, že Ukrajina představuje existenční hrozbu pro Rusko kvůli spojenectví se Spojenými státy a jejich spojenci ze západní Evropy, tak to Ukrajině způsobí enormní škody,“ řekl a dodal, že přesně to se teď děje.
Ukrajincům pak radí, aby přerušili blízké vztahy se Západem, zvláště Spojenými státy, a snažili se Rusku vyjít vstříc. „Pokud by nepadlo rozhodnutí rozšířit NATO na východ, Krym a Donbas by byly dnes součástí Ukrajiny a nebyla by tam žádná válka,“ míní i po invazi ruských vojsk John Mearsheimer. Stále ale vidí naději, že se Ukrajinci s Rusy dohodnou, zvláště když Rusové zjistili, jak těžké by bylo Ukrajinu okupovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
