Zatímco v roce 2015 Česká národní banka (ČNB) na nákup mincí (stříbrných pamětních a zlatých mincí stejně jako těch běžných z obecného kovu) vynaložila celkem 145 milionů korun, v roce 2016 to už bylo 204 miliony a v roce 2017 již 265 milionů korun. Loni pak částka opět rostla, když se vyšplhala na sumu 305,7 milionu korun.

Mezi lety 2011 a 2018. tedy za posledních 8 let pak banka za ražbu pamětních a oběžných mincí utratila celkem 1,6 miliardy korun. A to bez započtení ceny zlata u pamětních mincí.  V posledních čtyřech letech rostla výrazně především suma, kterou ČNB vydává na ražbu oběžných mincí z obecného kovu.

Vyšší potřeba oběživa by mohla souviset s obdobím ekonomického růstu a konjunktury, které v posledních několika letech Česká republika zažívá.

Myslí si to i analytik a ekonom Lukáš Kovanda. „Souvisí to s ekonomickou prosperitou uplynulých let. Ekonomický růst jde ruku v ruce s intenzivnějším platebním stykem,“ sdělil Kovanda ParlamentnímListům.cz.

Na vině je konjunktura 

Podle Kovandy je v důsledku ekonomické konjunktury „třeba i intenzivněji razit mince a tisknout bankovky“. „Růst mezd napříč ekonomikou stejně jako růst cen energií a řady surovin pak nákladnost výroby peněz umocňuje,“ upřesnil Kovanda.