Ekologičtí aktivisté z Poslední generace v poslední době mohutně lobbují např, za zavedení rychlosti 30 km v hodině v Praze. Tvrdí, že jde o zcela nevyhnutelný krok, který navíc zachrání nejeden život, protože automobily v nízké rychlosti pravděpodobně stihnou zastavit a neusmrtí chodce přecházejícího silnici.
„Z dat nehodovosti Policie ČR plyne, že v letech 2011–2019 bylo na území města Brna zaznamenáno celkem 1951 nehod s účastí chodců, při kterých bylo zraněno 2037 chodců. 94 procent chodců utrpělo při nehodě nějakou formu zranění, každý padesátý chodec pak zemřel. Ročně se v Brně stane cca 2800 dopravních nehod, z toho je v průměru 120 nehod s účastí cyklisty a cca 210 s účastí chodce,“ píše se na stránkách Data.Brno, z něhož citoval server A2larm.cz. „Loni zemřelo v Brně pět chodců a 38 jich bylo těžce zraněno. Zhruba 41 procent nehod se odehraje na přechodech pro chodce. To vše zbytečně,“ doplnil server.
Ale třicítka v Praze ani zdaleka není jediným tématem, který radikálové z Poslední generace řeší. Aktivisté též straší své spoluobčany, co se stane s planetou Zemí mezi lety 2030 až 2100, pokud lidstvo výrazně nezmění své chování.
Ve 30. letech prý budou dál tát ledovce a voda stoupne v Thajsku a ve Vietnamu, ve 40. letech tohoto století podle aktivistů výrazně naroste počet bouří, které se budou tvořit v Mexickém zálivu, v polovině století budou podle aktivistů čelit více než 2 miliardy lidé denním teplotám okolo 60° C po 10 měsíců v roce. Ve většině světa prý lidé budou muset nosit roušky, protože bez nich už nebude možné bezpečně dýchat vzduch. Na 140 milionů lidí bude údajně bojovat s nedostatkem potravin a pitné vody. Vymře mnoho druhů hmyzu. A v roce 2100 už celkově teplota na Zemi stoupne o 4 stupně a jih Španělska či Portugalska se prý promění v pouště. Většina podmořských korálů bude zdevastována.
Aktivisté s tímto videem poslali vzkaz dnešním dětem. Vzkaz politiků, kteří dnes říkají, že se změnou klimatu nemá smysl bojovat, ale je třeba se na ni připravit. „Tohle vás, milé děti, čeká. Je nám líto, nešlo to jinak. Adaptujte se,“ napsali na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.
Tohle vás, milé děti, čeká. Je nám líto, nešlo to jinak. Adaptujte se. ?? https://t.co/vFA9xLsC4U
— Poslední Generace ????????? (@LastGenCZ) July 31, 2023
Děti si aktivisté berou k ruce opakovaně. Na sociálních sítích sdílejí mimo jiné i obrázek, kde jedno z dětí žádá učitelku, aby místo standardní výuky raději vysvětlila, jak se připravit na změnu klimatu, na kolaps ekosystémů, na zvýšení hladiny moří a na geopolitické střety, které to nevyhnutelně přinese.
„Vlny veder v Evropě budou častější, intenzivnější a budou trvat déle. Do roku 2050 může být přibližně polovina evropské populace v létě vystavena vysokému nebo velmi vysokému riziku tepelného stresu. (A na rok 2100 se radši neptejte...),“ varují také aktivisté.
Agentura Bloomberg v souvislosti s hnutím Last Generation upozornila na příběh publicistky Tori Tsuiové, která strávila deset let v mládežnickém klimatickém hnutí a teď chce upozornit na stres a úzkost, které tato aktivita může způsobit.
„Myslím, že mohu s jistotou říci, že klimatická krize mi nedává spát. Nejen její projevy, ale i to, jak se s ní vyrovnáváme nebo nevyrovnáváme. Myslím, že bychom měli být zcela konkrétní: jak se s ní vypořádávají světoví lídři, vlády a korporace. Bereme tíhu světa na svá bedra a cítíme se za ni částečně zodpovědní. Určitě jsem se už někdy dostala do situace, kdy jsem si říkala: Nedělám dost? Nejsem dostatečně rázná? Jak mohu využít svou moc a svá privilegia, abych se vládě skutečně postavila?" položila publicistka několik otázek.
Přitom by podle ní stačilo přesvědčit ty nejmocnější lidi světa, ty, kteří svět řídí, aby se pro ochranu klimatu dělalo víc.
„Ale skutečnost je taková, že prostě existují velmi silní a mocní lidé, kteří rozhodují o tom, jak se řídí svět. A neříkám, že ta moc je neproniknutelná, ale někdy mám pocit, že je to těžký boj. Mám pocit, že potřebujeme masovou mobilizaci, a snaha získat všechny na svou stranu se může jevit jako taková výzva,“ poznamenala publicistka která podle svých vlastních slov vyrůstala v Hongkongu a na tomto místě, kde se lidé netěší plné svobodě slova, se prý o to víc naučila ozvat se, je-li to nezbytné.
„Nemyslím si, že je přitažené za vlasy říci, že způsob, jakým je naše planeta ničena některými velmi mocnými lidmi, je něco, co způsobuje obrovský smutek. Nemám pocit, že ekoúzkost je dostatečně velký termín na to, aby popsal ty pocity vzteku, frustrace a zlomeného srdce, které prožívám. Je mi 29 let a v tomto hnutí jsem už 10 let. Začínala jsem jako mladá klimatická aktivistka, ale teď, když je mi skoro třicet, už se tak necítím. Ale mohu hodně mluvit o tom, co to znamená být mladým klimatickým aktivistou, protože jsem jím byla,“ uvedla Tsuiová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
