V uplynulém týdnu se konala v neděli demonstrace na Václavském náměstí, kde se sešly desítky tisíc lidí. Šlo o protest, kterou organizovala strana PRO. Někteří z demonstrantů zůstali ještě v Praze v dalších dnech. Vysloužili si zatím jediné, vzkaz od premiéra, že pod tlakem jednat nebude, a komentáře o tom, že „jsou ti lidé k ničemu“, protože nechodí do práce. O komunikaci s nimi zřejmě nemá nikdo zájem.
„Nevím, jestli do práce chodí, nebo nechodí… Ty demonstrace s přestávkou trvají od září. Všichni říkali, jak horký bude podzim až do jara, ale demonstrace se nešíří. Naopak, počty spíš klesají. Ukazuje to na určitou skupinu lidí, kteří na protesty chodí. Ale jak už jsem mnohokrát v našich rozhovorech připomněl a zdůraznil, demonstrace nic neřeší,“ reagoval bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky a tiskový mluvčí Zemanovy vlády Libor Rouček. „Kdo chce vstoupit do politiky, ať do ní vstoupí, ať založí politickou stranu, ať uspějí ve volbách a pak mají na komunální a třeba i celostátní úrovni možnost politiku ovlivnit. Nerozhoduje se z ulice, pokud neexistuje v zemi organizovaná síla, jako jsou odbory zaměstnanců, což vidíme ve Francii nebo v Německu. Mimochodem, v Německu teď ve čtvrtek a v pátek bude stávka zaměstnanců ve veřejných službách a budou paralyzována letiště a nádraží. Nejsou to stávky proti systému a režimu, ale když je větší inflace, tak za lepší mzdové podmínky. Toto u nás chybí. Když odbory uspořádají demonstraci, přijde pár tisíc lidí a vláda není donucena reagovat. Výsledek je, že máme největší pokles reálných mezd z celé Evropy,“ dodal s tím, že v Německu, Francii nebo Itálii mají pokles tak jedno nebo dvě procenta. „U nás je to deset,“ podotýká.
Fotogalerie: - Vysíláme fialový signál
Podle některých průzkumů by koalice i dnes bez problémů složila vládu, jindy zase slyšíme, že Fialův kabinet je hodnocen nejhůře od vlády Petra Nečase. Aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR, prováděný letos od konce ledna do 20. března, který zveřejnila Česká televize, říká: „Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády, s osobou předsedy kabinetu i tím, jak vláda komunikuje s veřejností.“
Když vyjde jeden průzkum špatně, pak jsou všichni zticha
Rouček zdůrazňuje, že je dobré sledovat trendy. „Nevyskakovat, nejásat nebo nebýt zklamaný u jednoho nebo dvou průzkumů. Důležité je shrnutí např. za půl roku, a ne se řídit jedním průzkumem. Když jeden vyjde dobře, tak všichni z vítězné strany jásají, a když vyjde špatně, tak jsou všichni zticha,“ směje se.
Rouček: Ať se podívají do úspěšných zemí, jak se vládne!
Každopádně změn je opravdu dost. Informace o změnách DPH, rušení 300 poboček České pošty, reforma zdravotnictví, daňová reforma, reforma školství, pochybnosti o kvalitě ukrajinského obilí atd. A tak se nabízí otázka o kvalitě komunikace vlády ČR? „Tohle je velká část problému vlády, že vláda nedovede komunikovat, co dělá. Informací je spousta, ale když se na ně podíváte podrobněji, žádná nic konkrétního neřeší. Jsou to nástřely, pokusné balonky. O reformě školství se hovoří permanentně desetiletí. Nelze se divit, že jsou lidé vystrašení a zklamaní. Neustále se na ně hrnou nové informace. Vláda by se měla podívat do jiných úspěšných zemí, jak se vlastně vládne. Dají si dvě nebo čtyři priority. Když chci něco komunikovat, tak musím mít jasno, co chci. Připadá mi, že vláda nejen z důvodů, že jde o pětikoalici, neví, co chce. Neví, jak budou vypadat daně, důchodový systém atd. Stále přicházejí nové informace, ale kromě snížení tempa valorizace nic nevíme,“ komentuje Rouček. „Pak je druhá věc, když už se k něčemu rozhodnou, jak to budou komunikovat. Vláda vytvořila odbory pro strategickou komunikaci, což stojí statisíce nebo miliony korun, a výsledek je chabý,“ dodal.
Fotogalerie: - Schůze sněmovny
Pak přidal něco z vlastních zkušeností z pozice tiskového mluvčího vlády. „Na tiskovém oddělení jsme měli tehdy osm lidí. Pracovali jsme od rána do večera, žádné příplatky, odbory pro strategickou komunikaci jsme neměli a vláda byla schopná věci komunikovat a vysvětlovat veřejnosti mnohem srozumitelněji, než co dělá vláda s odborem strategické komunikace za miliony,“ vmetl kabinetu Rouček. „Když připomenu Zemanovu vládu, samozřejmě že jsme měli první měsíce potíže a pak jsem sepsal komunikační desatero. Upozorňoval jsem ministry např. na to, aby se každý ministr vyjadřoval k tomu, za co je zodpovědný, aby se např. ministr průmyslu nevyjadřoval ke školství nebo ministr průmyslu nevyjadřoval k zahraniční politice, a než něco vůbec ministři řeknou, měli výsledek prodiskutovaný a teprve pak s ním přišli. Není to zase tak složité a člověk nemusí být Einstein, ale je potřeba dodržovat určitý způsob komunikace,“ dodal a zavzpomínal i na tehdejší reakci médií. „Novináři se na mě vrhli a sepsuli mě, že chci omezovat svobodu slova, což byl úplný nesmysl. Ale vláda měla dobré výsledky, ekonomika rostla, lidé měli poprvé od počátku 90. let víc v peněženkách a sociální demokracie byla znovu zvolena.
Nepředpokládám, že k tomu dojde u této vlády,“ podotýká. „Samozřejmě že to nebylo perfektní jako v Británii za Tonyho Blaira, kam jsem jel na zkušenou, abych okoukl, jak se to dělá. Bylo to trošku české, ale výsledek jsme měli,“ dodal.
Psali jsme:
Policejní kontroly na rakousko-německé hranici
Doktor Rouček v těchto dnech přijel z Itálie a cestou se vrátil tak trochu do minulosti. Absolvoval kontrolu na hranicích. „Já když jezdím po Evropě z důvodů poznávacích, jezdím rád vlakem nebo autobusem. Do Itálie jsem jel FlixBusem, protože jsem měl možnost mluvit s lidmi z celého světa. Na rakousko-německé hranici provádí policie kontroly. Z Itálie přejedete bez jakýchkoli kontrol do Rakouska, a když jedete po dálnici směr na Mnichov, zastaví každé auto. Osobní auta projedou bez problémů, ale v každém autobusu, a to byl i náš případ, nechají lidi vystoupit a kontrolují všechny doklady,“ popsal. „Když má člověk český nebo německý průkaz, řeknou „danke“, ale když kontrolují černošské nebo indické turisty, u nich je kontrola přísnější. Máme Schengen, ale konkrétně co se týká této hranice, už dlouhé měsíce tam policie lidi kontroluje z důvodu přílivu uprchlíků,“ dodal a poukázal, že i tímto by se mohla zabývat Evropská komise.
Ukončení provozu německých atomových elektráren. „Mohli počkat.“
Teď míří Rouček do Německa na jednání Česko-německého diskusního fóra, kterého je českým předsedou. Řeč bude i o odstavení jaderných elektráren. „Nejdřív bych reagoval na fungování Česko-německého fóra. Bylo založeno v roce 1997 na základě Česko-německé deklarace. Z české strany předsedám tomuto fóru a z německé strany je to můj kolega Christian Schmidt, bývalý spolkový ministr zemědělství i dopravy. Nyní působí v Sarajevu jako vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně. Náplní fóra je, že se sejdeme jednou za půl roku střídavě v Česku a Německu. Diskutujeme, co se za tu dobu událo a jaký dopad mají zásadní události na Čechy a Němce,“ popsal Rouček. Je jasné, že aktuálně se povede diskuse i k problematice energií. „Byly obavy, že nebude dostatek plynu nebo elektřiny. Naštěstí se to nepotvrdilo. I o tom budeme diskutovat. Samozřejmě máme společný zájem, abychom jak v Čechách, tak v Německu měli dostatek elektřiny i plynu. Naše ekonomiky jsou propojené. Vidíte ale např. u atomové energie, že ne ve všem máme stejný názor,“ dodal.
Česká strana totiž dlouhodobě podporuje atomovou energii, v Německu to bývá právě naopak. „Pokud jde o odstavení posledních elektráren, bylo to z německé strany nedomyšlené. Byly spolehlivé, bezpečné a mohly klidně ještě pár let fungovat. I když se Němci rozhodli, že ustoupí od atomové energie, tak než budou mít dostatek energií z obnovitelných zdrojů, mohli je nechat běžet,“ uvedl Rouček. „Německo na rozdíl od nás postupuje obrovským tempem k obnovitelným zdrojům. Loni vyrobili 50 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. U nás je to pouhých 14 procent. Cíl Němců je do roku 2030 mít takto zajištěnou elektřinu z 80 procent. Pořád budou ale potřebovat zdroje, které doplní zbývající množství,“ dodal.
Připomíná i poslední průzkumy veřejného mínění, které prokazují, že životnost atomových elektráren mohli Němci klidně prodloužit. Provoz je bezpečný, levný a neznečišťují životní prostředí jako uhlí. „Ano, vytyčili si klimatické cíle a za poslední dva roky dovezli více uhlí než kdykoli předtím. Klimatické cíle, které si sami dali, neplní nebo jsou ohroženy. Je to tím, že předčasně odstaví atomové elektrárny a dovážejí uhlí. Koneckonců, dovezení uhlí také představuje uhlíkovou stopu a dovážejí ho např. z Jižní Afriky, Kolumbie nebo Austrálie,“ vysvětlil. Belgie se rozhodla, že skončí s jadernou elektřinou, jenže když přišla krize, prodloužili fungování jaderných elektráren. „I o tom se budeme bavit na Česko-německém fóru. Budeme také připravovat naši výroční konferenci, která se koná vždycky na podzim, a téma bude: dopady všech krizí, jako byl covid, energetická krize, válka na Ukrajině, na Čechy, Němce a česko-německé vztahy,“ uzavřel svůj dnešní komentář Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
