Místo přebývání ruského aktivisty Ildara Dadina, který byl odsouzen na konci roku 2015 k třem letům odnětí svobody za organizaci nenásilného protestu, je už měsíc neznámé. Poprvé o tom 28. prosince informovala na sociálních sítích žena ruského aktivisty Anastasija Zotova.
Dadin je pravděpodobně nejznámější ruský politický vězeň současnosti, což je do velké míry dáno tím, že se stal prvním vězněm odsouzeným na základě článku 212.1 ruského trestního zákoníku, který byl do ruské legislativy uveden v polovině roku 2014.
Článek 212.1 je notoricky známý mezi ruskými obhájci demokracie. Stojí v něm, že opakované veřejné protesty proti ruské vládě organizované bez souhlasu té samé vlády jsou trestným činem, což je podle mnohých ruských ochránců lidských práv v přímém rozporu s ústavou z roku 1993 a konkrétně článkem 31, ve kterém je uvedeno, že ruská ústava garantuje právo na nenásilnou formu protestu.
„Putinův režim vysílá jasné poselství napříč celým Ruskem o nové realitě plné represí, které země neviděla několik desetiletí,“ napsala právnička a ochránkyně lidských práv narozená v Sovětském svazu a žijící ve Spojených státech Paula Chertoková. „Kdokoli se odváží vystoupit proti ruské vládě a její politice, bude souzen jako zločinec a odeslán na několik let do trestanecké kolonie,“ cituje slova právničky server National Review.
Ildar Dadin je jedním z mediálně nejproslulejších obětí rostoucího ruského autoritarismu. Narodil se v roce 1982 nedaleko Moskvy a po Putinově nástupu k moci začal vystupovat proti tomu, co vnímal jako přečin proti demokracii: proti zfalšovaným volbám, válce na Ukrajině a dalším zločinům ruského režimu.
„Je to opravdu velmi chytrý člověk, hodně sečtělý. Nejraději má Jacka Londona. Má také velice v oblibě filmy, ve kterých hlavní hrdina bojuje se zlem. Sám totiž rád bojuje proti tomu, co vnímá jako zlo,“ uvedla Dadinova žena Anastasija v rozhovoru pro server National Review.
Dadin byl zatčen v lednu roku 2015 a u soudu prohlásil, že vystupoval na podporu ruské ústavy. Žalobce žádal dva roky odnětí svobody, soud mu nakonec přiřkl tři. Dostal možnost odvolání, ale vlastního slyšení se nemohl sám zúčastnit, místo něj se u soudu objevilo video, které měl možnost dříve nahrát. „Jsem vězněn z toho důvodu, že žiji v souladu se svým nejlepším svědomím,“ uvedl. „Každý člověk nese svůj díl zodpovědnosti za to, co se děje v jeho zemi,“ dodal.
Dadin byl zpočátku vězněn v Moskvě, později byl převezen do Petrohradu a nakonec se ocitl v trestanecké kolonii číslo 7 v Segeže. Podle ruských zákonů mají úřady povinnost informovat rodinné příslušníky vězňů o tom, kde se jejich blízcí nachází. Dadinova rodina se o jeho převezení do trestanecké kolonie číslo 7 dozvěděla s měsíčním zpožděním.
Tato trestanecká kolonie je známá tím, že v ní byl mezi lety 2003 až 2013 vězněn zřejmě nejznámější vězeň v historii moderního Ruska, oligarcha Michail Chodorkovskij.
Násilí páchané na vězních je každodenní realitou
Na konci října minulého roku Dadin svému advokátu nadiktoval dopis, který byl později odeslán jeho ženě, která jej podle pokynů svého manžela publikovala, čímž se celá kauza stala veřejnou a později i mezinárodní záležitostí.
„Ihned po příjezdu do kolonie mi sebrali všechny mé věci, mezi které umístili několik žiletek, které později ‚objevili‘ během prohlídky. To je zde běžnou praxí; umožní to vězně umístit na samotku a hned od počátku s nimi zacházet tak, jako by skutečně představovali nějaké nebezpečí.“
„11. září za mnou do cely přišel šéf kolonie Kosijev a spolu s ním tři strážci, kteří mě hned začali bít. Během toho dne jsem byl bit čtyřikrát, a to hned 10 lidmi naráz. Kopali mě a po třetím výprasku mi ponořili hlavu do záchodové mísy.“
„Později mě odtáhli do Kosijevovy kanceláře, který mi oznámil, že se mnou bylo doposud zacházeno velmi něžně, a jestli mu k tomu dám důvod, bude to mnohem horší. Řekl mi také, že jestli si budu někomu stěžovat, dá příkaz k tomu, aby mě zabili a zakopali do země.“
„Výprask několikrát denně, šikana, zesměšňování, urážky, otřesné podmínky v kolonii, tomu všemu jsou vystaveni i ostatní vězni,“ líčil v dopise své ženě Dadin.
„Několikráte jsem byl svědkem toho, jak zde zacházejí s ostatními vězni. Mé svědomí mi nedovoluje odtud utéci, budu i nadále bojovat a pokusím se pomoci i ostatním. Nebojím se smrti. To, čeho se nejvíce obávám, je, že nebudu schopen odolávat fyzické bolesti způsobené mučením.“
V závěru dopisu Dadin požádal svou ženu o zveřejnění dopisu, jelikož medializace případu byla podle něj to jediné, co ho mohlo udržet na živu. Varoval také, že v případě jeho smrti budou jeho ženu pravděpodobně informovat o tom, že spáchal sebevraždu.
Ruské úřady odmítají vinu
Anastasia dopis okamžitě předala ruským novinářům žijícím v exilu v lotyšské Rize, kde pracují pro mediální agenturu Meduza. Ruské úřady odmítly jakoukoli odpovědnost a v odpovědi uvedly, že státní vyšetřovatelé nenalezli žádný náznak toho, že by s Dadinem bylo zacházeno tak, jak v dopise uvádí.
„Dadin se choval velice nevhodně a poté, co na žádost strážců odmítl opustit svou celu a začal je tahat za uniformu, musela proti němu být použita přiměřená síla,“ uvedlo vedení věznice.
Dadinova žena Anastasija se obává toho, že naprostá většina Rusů se o osudy lidí, jako je její manžel, nezajímá. Domnívá se, že lidé jako ona a její manžel tvoří zanedbatelnou menšinu, možná jedno procento populace.
„Vězeň je ve vlaku“
Ruská federální služba odpovědná za vykonávání trestů (FSIN), spadající pod ruské ministerstvo spravedlnosti, odmítla veškerá obvinění a později informovala, že převezení odsouzeného do jiné věznice bylo nezbytné k „zajištění bezpečnosti“.
O tom, kde se Dadin momentálně nachází, již celý měsíc nemá jeho rodina žádné zprávy. Poslední informace, kterou rodina od úředníků z FSIN obdržela, se týkala převezení Dadina z trestanecké kolonie v Sereže na jiné místo. Podrobnosti jsou ovšem neznámé.
Ochránkyně lidských páv Ljubov Volkova 4. ledna na svém facebooku napsala, že se Dadin může nacházet v trestanecké kolonii číslo 5 v altajské oblasti. Toto tvrzení bylo později ovšem vyvráceno.
Jedinou informaci, kterou Dadinova žena od té doby obdržela, se týkala místa pobytu jejího muže v době oslav Nového roku.
„Obviněný ‚oslavil‘ Nový rok ve velkém městě, kde byl vysazen z vlaku při cestě z Karélie do nového místa věznění. V současné době je již zpět na cestě do nové trestanecké kolonie,“ uvedl v telefonním rozhovoru s ženou vězněného Dadina zástupce ředitele FSIN Valerij Maksimenko.
Dadin se ozval
V neděli 8. ledna Federální vězeňská služba RF po dlouhé době konečně umožnila Ildaru Dadinovi zatelefonovat své manželce. Z obsahu rozhovoru je zjevné, že Dadin dostal konkrétní pokyny, o čem má hovořit. Anastasija Zotovová rozhovor nahrála a poskytla veřejnosti. Český překlad rozhovoru zveřejnil server Tapolitika.cz
„Posledních šest měsíců bylo pro mě naprostým peklem. Abys pochopila, mým hlavním úkolem a přáním je udělat vše pro to, abych se tam vrátil a dokončil, co jsme začali, protože pokud se tenhle fašista nebude zodpovídat… Já si myslím, že mě z té věznice odvezli, aby se všechno trochu uklidnilo.“
„Od okamžiku zveřejnění mého dopisu jsem tam byl ještě celý měsíc a prakticky nic se nezměnilo. I nadále byly nesnesitelné fašistické podmínky a v něčem se to i zhoršilo. Zlepšilo se jenom to, že jednak začali topit v samotkách, jednak, že přestali s bitím. A také, že dali pryč písničky skupiny Ljube, které hrály při tom bití. Ale jinak všechno – tohle svinské jednání – zůstalo stejné nebo se dokonce zhoršilo. To jenom tak ve zkratce.“
„Dobře, nejdřív ti přece jen chci říci, že ti volám zcela mimořádně, abych ti řekl, kde jsem. Protože jsem 5. ledna na Věsti FM slyšel, že máš strach o to, kde jsem, protože celý měsíc o mně nebylo slyšet. Chtěl bych, abys věděla, že jsem v pořádku, fyzicky se cítím výborně, nehledě na to, že z morálního hlediska mám výčitky svědomí, že jsem zde, a ne tam. Ale jinak jsem v pořádku a hlavním důvodem je, abys věděla, kde jsem. Už víš, kde to je? Rubcovsk. Řeknu ti přesnou adresu. Ulice Traktornaja 23… Tedy: Altajský kraj, město Rubcovsk, Traktornaja 23, PSČ 658 209. Jde o FKU-IK5.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
