Studia nejsou zadarmo. Školy si už dnes účtují širokou škálu poplatků

04.03.2013 8:09

Zpoplatnění studia prostřednictvím školného či zápisného už vláda vzdala. To však rozhodně neznamená, že by se nyní na vysokých školách studovalo zdarma. A netýká se to pouze soukromých škol, ale rovněž veřejnoprávních. I ty totiž mají řadu fint, jak dostat ze studentů peníze.

Studia nejsou zadarmo. Školy si už dnes účtují širokou škálu poplatků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zasedala vláda. Den před návratem Miloše Zemana z Vysočiny

Podle deníku Právo se tématem zabývala studentka Právnické fakulty v Brně Helena Zrůstová, která svá zjištění publikovala na studentském webu. Z 26 veřejných vysokých škol podle ní na čtrnácti vybírají různé administrativní poplatky. Například za zápis ke studiu, za vyhotovení diplomu, za vypisování opravných termínů nebo za vyškrtnutí předmětu.

Přitom jakýkoliv právní podklad pro účtování těchto poplatků chybí. Podle Listiny základních práv a svobod lze jakékoliv poplatky vybírat pouze na základě zákona. Proto musí být školám výslovně povoleno poplatky vybírat, ovšem takové povolení podle studentky v žádném zákoně neexistuje.

Podle Zrůstové si školy počínají velmi kreativně. Zpoplatnit lze například zápis do prvního ročníku, zápis v náhradním termínu, zajištění opravného termínu ke zkoušce, či uznávání předmětů z předchozího studia. Na jedné z vysokých škol na to šli ještě jinak a od všech studentů požadují povinné uhrazení poplatku za užívání knihovny a internetu- bez ohledu na to, zda do školní bibliotéky vůbec kdy zabloudí. Mimochodem, tento poplatek se oficiálně nazývá „zápisné“.         

Šéf Studentské komory Rady vysokých škol její jednoznačný postoj nesdílí, neboť některé poplatky, například za vystavení nového indexu při ztrátě původního, podle něj mohou být přípustné. Někteér poplatky však i podle něj skutečně jsou nelegální.

Mluvčí ministerstva školství Marek Zeman pro Právo uvedl, že úřad má nyní plné ruce práce s přípravou vysokoškolského zákona, ale po jeho dopracování prý provede analýzu všech stávajících poplatků.

Zcela legální je pak poplatek za prodloužené studium. Ten se vybírá za každý nadbytečný semestr a měl by odrážet celkové náklady na studenta. Vyjít může i na čtyřicet tisíc. Dále se vybírají poplatky za administrativu kolem přijímacích zkoušek, standardně bývají v rozsahu 500- 600 korun. Vysoké jsou i poplatky za výuku v cizím jazyce, které škola vybírá od zahraničních studentů. Například Univerzita Karlova prý může od zahraničních studentů požadovat ročně téměř půl milionu.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rusové jedou dál. Rychleji, rychleji. Přiznáno a zdůvodněno

8:04 Rusové jedou dál. Rychleji, rychleji. Přiznáno a zdůvodněno

Rusové na Ukrajině dál postupují. Prý je to i kvůli tomu, že nejvyšší vojenský velitel ukrajinské ar…