Překvapila vás milost prezidenta pro Jiřího Kajínka, pravomocně odsouzeného za dvojnásobnou vraždu na doživotí?

Je to hodně neobvyklé, ale po pravdě řečeno v kontextu s panem prezidentem mě nepřekvapí prakticky vůbec nic. Nechci spekulovat o tom, jestli to byl skutečně předvolební tah v blahé naději, že to přiláká voliče, ale myslím, že tolik těch voličů to nebude, protože fanklub pana Kajínka nebude tak velký.

Někteří politici i novináři upozorňují, že při nástupu na Pražský hrad Miloš Zeman tvrdil, že milosti bude udělovat jen výjimečně, z humanitárních důvodů a v případech méně závažných trestných činů, ale teď tento svůj slib porušil. Jak si to vysvětlujete?

Otočil o sto osmdesát stupňů. To je věc, se kterou se musí vypořádat jeho voliči. Tím jsem nebyl, takže se necítím podveden, navíc bych mu stejně nevěřil. Pro lidi je strašná představa být ve vězení přes dvacet let, nebo dokonce na doživotí, ale takový trest mu vyměřil soud po nějakém procesu, který přes všechny pochybnosti, které kolem toho byly, nikdy formálně zpochybněn nebyl. I když byly různé pokusy, neprošlo to nikdy přes Nejvyšší soud atd. Z tohoto hlediska rozhodnutí pana prezidenta žádnou logiku nemělo, protože pan Kajínek netrpěl žádnou nevyléčitelnou chorobou ani jinak, trpěl jen proto, že justice o něm takhle rozhodla, ale tak trpí spousta jiných, možná vinně, možná nevinně, ale o tom se nedá spekulovat, prostě soud rozhodl. Jestli mne něco překvapilo, pak skutečnost, že se za panem Kajínkem vypravila manželka pana prezidenta, protože bych řekl, že první dámy jsou tady od toho, aby navštěvovaly vdovy a sirotky, a ne aby navštěvovaly osoby, které jsou odsouzeny pro dvojnásobnou vraždu. Paní prezidentová to asi vidí trochu jinak. A to bylo na té věci z mého pohledu nejvíc překvapivé.