Sabotáže na plynovodech Nord Stream 1 a 2 zastavily přímé dodávky plynu z Ruska do Německa. Vyšetřování podle německých úřadů ukazuje na možnou odpovědnost ukrajinského státu a podle francouzského magazínu Le Monde mohla být akce provedena Ukrajinou s pravděpodobnou logistickou či odbornou podporou Spojených států amerických, Velké Británie a Polska. Ukončení jeho provozu mělo závažné ekonomické dopady. Ztráta levného ruského plynu vedla k prudkému růstu cen energií, a zasáhla tak hlavně energeticky náročná odvětví.
Ačkoliv však v současnosti Německo i Evropská unie tvrdí, že závislost na ruském plynu je minulostí, potrubí podle všeho stále hraje roli v zákulisních politických jednáních, píše německý deník Berliner Zeitung. Nyní se objevují spekulace, že by Spojené státy mohly umožnit návrat ruského plynu do Evropy. Pod svým vedením.
Trumpovy „dobré obchody“
Údajně se o Nord Streamu vedou tajné rozhovory mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Zda jsou tyto informace pravdivé, se deníku Berliner Zeitung nepodařilo ověřit. Dle deníku však zapadají do strategického vzorce, ve kterém je energetická infrastruktura jedním z politických nástrojů. Spojeným státům může jít nejen o prodej vlastního plynu LNG, ale i o oslabení energetického propojení Ruska a Evropy a rozšíření kontroly nad evropskou energetickou infrastrukturou.
Kromě politických jednání se kolem projektu formuje i ekonomický zájem amerických investorů. Mezi zájemci je například investor z Miami Stephen P. Lynch, specialista na problémová aktiva. V minulosti podnikal v Rusku a podílel se na transakcích souvisejících s rozpadem koncernu Jukos a aktivitami Sberbank. Dalším zmiňovaným jménem je texaský bankéř Gentry Beach, který má údajně mít blízko k Donaldu Trumpovi Jr. Zájem má mít i investiční gigant Elliott Management.
Případná účast Spojených států na projektu Nord Stream 2 by podle Artema Sokolowa z moskevského institutu MGIMO odpovídala známému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si zakládá na uzavírání „dobrých obchodů“.
Mluvčí německé strany Die Linke v německém Spolkovém sněmu pro energetickou politiku Jörg Cezanne pro Berliner Zeitung uvedl, že by se americké pokusy měly brát vážně, a vyzval německou vládu k důsledné kontrole a případnému zákazu podobných akvizic.
„Takové pokusy existují a je třeba je brát vážně. Nedávno investor blízký Trumpovi koupil prostřednictvím společnosti Tanquid přibližně pětinu německé infrastruktury skladovacích nádrží. Vyzýváme spolkovou vládu, aby takové akvizice v rámci kontroly investic do kritické infrastruktury prověřila a zakázala. Energetické sítě jsou součástí veřejných služeb a musejí být zásadně provozovány a spravovány ve veřejném vlastnictví,“ uvedl Cezanne.
Německý kancléř Friedrich Merz mezitím jednoznačně odmítá jakékoli obnovení energetické spolupráce s Ruskem. Podle zdroje citovaného deníkem Berliner Zeitung hraje Německo v sankční politice proti Rusku zvlášť aktivní roli. Merz měl být dokonce hlavní hybnou silou prosazení sankcí proti Nord Streamu v rámci 19. balíčku sankcí EU z loňského října.
Co na to Evropská unie?
Evropská unie v současnosti čím dál víc přitvrzuje ve svém postoji vůči Rusku a připravuje právní rámec, který má fakticky znemožnit návrat ruských energií na evropský trh. Od začátku února platí nařízení RePowerEU o plynu, které zakazuje nové i dlouhodobé smlouvy na dovoz ruského plynu a také spotové nákupy. Plyn z Nord Stream 2 je podle tohoto nařízení rovněž považován za ruský a je zakázán.
Podle některých evropských diplomatů ovšem Evropa sankcemi trestá spíše samu sebe, když se vědomě odřízla od ruských energií, aby zvýšila tlak na Moskvu. Sama nyní nese ekonomické dopady toho rozhodnutí, ale vzhledem k tomu, že v jednáních o ukončení války nehraje aktivní roli, tak se podle Berliner Zeitung tato strategie příliš nevyplatila.
Německý deník tak seznává, že Evropská unie stojí před důležitým rozhodnutím. A to zda se chce aktivně zapojit do jednání o Ukrajině a spolurozhodovat o budoucnosti evropských energetických dodávek, nebo zda chce zůstat stranou a jen slepě přijímat rozhodnutí určená Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem.
Podle Berliner Zeitung si Evropa nemůže dovolit ignorovat probíhající neformální rozhovory o plynovodu Nord Stream ani ho předem označovat za politicky „mrtvý“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
