„Přes všechny chyby a omyly to byl svým způsobem zlatý věk. Obnovili jsme svobodné a demokratické poměry, změnili hospodářský systém, v němž se nezpochybnitelně zlepšila životní úroveň a možnosti všech aktivních lidí, a občané žili v míru a na Západě ukotveném bezpečí," soudí Vondra. Za klíčové výdobytky polistopadové éry přitom považuje zakotvení ČR v NATO a v Evropské unii a smír s Německem.
Mnohem kritičtější je k aktuálnímu politickému dění, z něhož odešel na konci roku 2012, když rezignoval na post ministra obrany ve vládě Petra Nečase (ODS). Smutný je zejména z přístupu nynější vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana k politice obhajoby lidských práv ve světě, na jejíž úkor prosazují ekonomické zájmy.
„Obhajoba základních lidských práv a svobod a solidarita s utlačovanými ve světě českou zahraniční politiku zdobila téměř celé čtvrtstoletí. Nikterak to státu nebránilo prosazovat i jeho ekonomické zájmy," říká bývalý velvyslanec v USA a pozdější šéf české diplomacie a ministr pro evropské záležitosti.
„Nyní zahájili všichni ti Zemanové, Babišové, Mládkové, Drulákové a Filipové výprodej této politiky. Navíc to dělají v předklonu a velmi nedůstojným způsobem. Suverenita naší republiky dostává na frak," tvrdí Vondra, který dnes vede Centrum transatlantických vztahů při soukromé vysoké škole Cevro Institut.
Za velké chyby v Česku během posledních 25 let pokládá zřízení krajů, přebujelost dotací a regulací v politice. „Ideový střet kolem míry přerozdělování nahradila společná láska k betonu. Politiku začali nepřiměřeně ovlivňovat veksláci a lidi to pochopitelně naštvalo," uvedl člen ODS, který měl vliv na vládní dění v Česku v letech 2006 až 2012.
Vondra varoval před tolerancí vůči komunismu
„Nyní se do politiky napřímo tlačí oligarchové, kteří ovládají média, vládu i byznys. Mám docela obavy, kde to jednou skončí," dodal Vondra ve zjevné narážce na aktivity ministra financí, šéfa hnutí ANO a majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše.
Vyrovnání s komunistickou minulostí v Česku hodnotí bývalý mluvčí Charty 77 a spoluautor petice Několik vět poměrně pozitivně. „Ve srovnání s Poláky, Maďary a dalšími národy střední a východní Evropy jsme se s minulostí vyrovnávali rychleji a docela do hloubky - například restitucemi a lustracemi. Mohli jsme samozřejmě udělat víc, ale mnozí tomu kladli do cesty překážky. Komunistický režim byl totalitní, po revoluci jsme neměli minulostí nezatížené právníky, soudce ani vyšetřovatele. A řešit minulost nějak radikálně je s časovým odstupem stále těžší," míní.
„Samostatnou kapitolou je tolerance značné části veřejnosti vůči komunismu. To je české specifikum, které mě neustále zaráží. Mějme se před tím na pozoru," apeloval Vondra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
