„Obrátíme se na plénum ČBK, které by se mělo konat v říjnu,“ uvedl Lukl. ČBK podle svazu uvedla, že situace mezi majetkem obcí a krajů je odlišná a řešení by mohla napomoci smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem. „Prodiskutovali jsme tuto záležitost a shodli jsme se na tom, že přechod majetku do vlastnictví krajů samozřejmě šel trochu jinými procesními postupy než do majetku obcí, a tudíž že nelze zcela jednoduše konstatovat stejné závěry, které jsou u krajů, jako u obcí,“ řekl Lukl.
Důležité podle něj pro další jednání budou také rozsudky Nejvyššího soudu, které se týkají těchto případů. „Neboť my stále konstatujeme, že neděláme rozdíl mezi majetkem obecním a krajským, a budeme velmi rádi, pokud takováto autorita nezpochybnitelným způsobem zkonstatuje, jak to bylo s majetkem obcí právě při schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a jak si tuto dohodu vykládá,“ řekl Lukl.
Mgr. František Lukl, MPA
O stažení žalob na kraje, v nichž se církevní subjekty domáhaly určení vlastnictví majetku, rozhodli v červenci biskupové na svém setkání na Velehradě. Ke stažení žalob vyzvali biskupové i řády a kongregace působící v zemi, vyslyšel ji třeba Německý řád. Zároveň ale tehdy biskupové konstatovali, že přechod majetků na kraje podle zákona o majetku krajů obecně se děl za jiných okolností, než tomu bylo v případě přechodu historického církevního majetku na obce.
Stovky žalob proti obcím
Zákon z roku 2012 přiznává církvím za majetek v držení samospráv finanční náhradu. Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá být zpochybňován převod majetku od státu krajům a obcím. Právě za tyto nemovitosti, které stát nemůže vydat, církve dostávají odškodnění.
Stejný postup, jako biskupové navrhli v případě žalob na kraje, ale požaduje Svaz měst a obcí také ve vztahu k obcím a podporuje ho třeba i Sdružení místních samospráv. Z několika set žalob na obce, v nichž se církve domáhají určení vlastnictví majetku, který jí před rokem 1948 náležel, se osm desítek týká členů sdružení samospráv. Mnohdy se týkají převodu majetků před rokem 1990 nebo například školního hřiště nebo pozemku pod školou, které jsou tak podle sdružení blokovány.
„Potvrzujeme seberegulační závazek z prosince 2015 a oceňujeme situaci například v plzeňské diecézi, kde se mnoho sporných věcí na základě jednání vyřešilo ke spokojenosti církví i samospráv,“ uvedl dnes předseda ČBK Duka. „Zatímco nabytí majetku kraji je upraveno jednoduše, u obcí to tak není. Nelze proto postupovat stejně,“ říká generální sekretář ČBK Tomáš Holub. „Jde nám o smírčí řešení, které je v souvislosti s historickým děním složitější. Rozhodně však nechceme zasahovat do situace před rokem 1948,“ říká shodně s Luklem.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
