Ústavní soud v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že nahrazením zrušených ustanovení o nadstandardech vyšší právní normou, zákonem, nelze toto rozhodnutí obejít, protože případný rozdíl v péči hrazené z veřejného pojištění a hrazené pacientem „nesmí spočívat ve vhodnosti a účinnosti léčby“, péče hrazená z veřejného pojištění musí být úplná a kvalitní. „Ústavní soud tak vrací ČR mezi země, kde není smysl a platnost článku 31 Listiny základních práv a svobod zpochybňována,“ tvrdí Olejár.
V případě poplatků ÚS podle jeho názoru bohužel odložil účinnost svého rozhodnutí s ohledem na to, že by mohly vybírané peníze nemocnicím chybět, ale na to, že chybí nemocným, prý ohled nebral. „Kromě toho, zdá se, že ÚS nevzal do úvahy, že poplatky za hospitalizaci u dětí a mládeže do 18 let jsou překážkou, kterou zakazuje Úmluva o právech dítěte. Výmluva, že ÚS řeší jen rozpory s Ústavou, neobstojí, protože právě Ústavou ČR je dodržování ratifikovaných mezinárodních právních norem výslovně garantováno,“ dodal.
Za samozřejmou nutnost považuje Svaz pacientů také zrušení sankcí „nutících zdravotnická zařízení k nelidskému zacházení se sociálně slabými pacienty".
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nem
