Žadatelé o azyl pracující ve Švédsku bez smlouvy zapříčinili podle agentury Reuters výpadek téměř 9 miliard eur plynoucích do veřejných rozpočtů. Ochota pracovat za nižší mzdu navíc tlačí průměrnou mzdu níže.
Celý text je ZDE
Za rok 2015 dorazilo do Švédska zhruba 163 tisíc žadatelů o azyl, většina z nich pak z válkou zasažených oblastí Blízkého východu a severní Afriky. Ve snaze zajistit si alespoň nějaký zdroj obživy jsou často ochotni pracovat bez smlouvy za částky hluboko pod úrovní minimální mzdy. Výplatu jim navíc jejich zaměstnavatelé předávají v hotovosti, čímž se vyhýbají placení daní a sociálního zabezpečení.
Zástupci odborů a švédské vlády si stěžují, že nelegální zaměstnávání migrantů zapříčinilo v zemi výpadek daňových příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení. Za loňský rok se tento deficit údajně vyšplhal až na 66 miliard švédských korun, tedy přibližně 4 procenta veřejných příjmů.
Ochota uprchlíků pracovat i za malé peníze navíc tlačí dolů průměrnou mzdu v zemi. V důsledku toho se o práci hlásí méně švédských občanů, kteří si raději zažádají o sociální dávky. Klesá rovněž produktivita práce, což může v dlouhodobém důsledku ovlivnit celkový výkon ekonomiky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
