„Jistě jste slyšeli o pražském centru Klinika a o tom, že Zelení chtějí legalizovat squatting, tedy v podstatě rozmašírovat jeden ze stěžejních pilířů moderní demokratické společnosti: vlastnické právo. Pokud si myslíte, že se nemůže stát, že pár vyhulených zoologických (= dredařů) přijde a prohlásí, že na daném kousku země neplatí zákony daného státu, pak vás musím vyvést z omylu,“ začala autorka zostra.

Následně připomněla, že v 70. letech minulého století existovala v Kodani, dánském hlavním městě, oblast, kde právo tak úplně neplatilo. Šlo o autonomní oblast zvanou Christiania.

„V r. 2013 mě do Christianie asi dva dny po mém příjezdu do Dánska zatáhl můj maďarský spolubydlící Jimmy a další dva Dánové. Vysvětlovali mi, že to je strašně cool nezávislá komunita – freetown neboli „svobodné město“ – a neplatí tam dánské zákony. Takovou absurditu jsem nedokázala pochopit – myslela jsem si, že jsem se přestěhovala do civilizované země! Když jsme dorazili, uviděla jsem cedule hlásající jediné platné zákony Christianie: nekrást, neutíkat (vyvolává paniku), žádné násilí, zákaz zbraní a neprůstřelných vest, žádné tvrdé drogy a žádné focení (páč na vlastní bulvy můžu říct, že to s těma drogama ještě tehdy bylo hódně vošemetný,“ doplnila.

Celý text naleznete zde.

Všude prý byla cítit marihuana a pravděpodobně i hašiš, který je v jiných místech Dánska zakázán. V této konkrétní oblasti je zřejmě porušování zákona tolerováno. Najdete zde hospody, místa pro pořádání koncertů a další zábavy, kde hledají útočiště především mladí lidé.

Kdysi tu bývaly vojenské kasárny, ale ty armáda opustila a v 70. letech se do opuštěných domů přesunuli bezdomovci. Jednoho aktivistu napadlo vyhlásit autonomní oblast a dánské úřady podle všeho nepovažovaly za důležité zasáhnout a zjednat zde pořádek. Možná na to dánská vláda neměla dost sil. Místo toho byl v roce 1989 vydán zákon, v němž byl vznik Christianie posvěcen.

Dnes zde podle Provazníkové kvete zločin a drogy se užívají v daleko větším množství než malém.

„Od r. 2004 dánská vláda přistoupila na jakési omezení a kontrolu drog, proběhlo i pár razií, ale podle toho, co jsem tam viděla, to byl jen takový postoj na voko a na dvě věci. V r. 2005 byl zastřelen jeden člověk při pokusu kodaňského gangu o převzetí kontroly nad drogovým trhem. V r. 2007 házeli tito levicoví ‚květinoví lidé‘ na dánské policisty kameny a stříleli na ně rachejtle, protože se jim nelíbila zamýšlená demolice chátrající budovy. Jeden takový sluníčkový aktivista vylil na policistu kýbl výkalů,“ udeřila mladá dáma.

Jenže obyvatelé Christianie jednoho dne zjistili, že jim přece jen scházejí zákony dánské vlády. Zákony, proti nimž v minulosti protestovali.

„Ale nejvtipnější na celé této komunisticky utopické pohádce je, že sami obyvatelé Christianie se v minulosti obraceli na dánskou policii s tím, aby jim pomohla eliminovat překupníky heroinu. Jó, panáčci přišli na to, že žít v kolonii se smažkama a drogovejma gangama asi není úplně sluníčkový – ona ta instituce právního státu s právním řádem nevznikla jen tak pro srandu huličům. Všimněte si rysu typického i pro dnešní levicové ‚aktivisty‘: zákony, které se jim nelíbí, pro ně neplatí. Ovšem ty, které jim vyhovují (zvláště pokud z nich vyplývá jakákoli povinnost normální většinové společnosti vůči nim), ty musejí být dodržovány. Selektivní aplikace práva dozlatova vysmahlá,“ smála se ironicky Provazníková.

Vzpomeňte si na fracky z Kliniky, doporučuje autorka

Zní to možná neuvěřitelně, jenže prakticky totéž v bledě modrém se děje v Autonomním sociálním centru Klinika. Toto centrum hájí např. předseda Zelených Matěj Stropnický, kterého Provazníková nazývá „kníráč“ a lidi z Kliniky má za „smažkomozky“.

„Pokud nemůžete uvěřit tomu, že pár hipíků přikvačí, zaparkuje folkswágna T10 u vody a prohlásí, že tam neplatí zákony dané země, tak si vzpomeňte na fracky z Kliniky: ti se přece též BEZTRESTNĚ odmítali podřídit platnému právnímu řádu a kníráč společně s dalšími smažmozky tomu tleskal! Upřímně, já sama to nekapírovala celkem dlouho, páč jsem žila v omylu, že zákony musejí dodržovat všichni stejně. Ale ne, v neomarxistické Evropě to tak jednoznačně není a je to to poslední, o co stoupenci nemocné levicové politiky – jako Zelení – stojí! Squatty jsou jen začátek,“ varovala blogerka.

Pokud Zelení dostanou šanci zrealizovat své nápady, možná budeme mít brzy v Praze svou vlastní Christianii.

„Matěj Stropnický a jeho na hlavu postavená strana v podstatě chtějí udělat první krok k tomu, že k vám v budoucnu kdokoli bude moci přijít a zabydlet se ve vaší garáži, páč ‚ji přece stejně neužíváte, takže chátrá‘. A až si koupíte nový fáro, budete muset vyšplouchnout fleka sósedovi na ulici... Absurdní? Nikoli. Dalším logickým krokem politiky Zelených mužů a nemužů (slovo žena se na sjezdech SZ nepoužívá, je to nekorektní!) pak totiž je dotažení kolektivního vlastnictví k dokonalosti – tedy že vám nebude patřit vůbec nic a každý si bude moci cokoli přivlastnit,“ varuje mladá dáma.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.