Od takzvané spacákové revoluce v České televizi v letech 2000 až 2001 nepatří podle Ladislava Jakla televize deseti milionům lidí, ale zaměstnancům. Ti neakceptovali jmenování nového ředitele Jiřího Hodače a vyhlásili stávku. „To bylo definitivní potvrzení, že patří zaměstnancům. A nemáme relevantní nátroj, jak kontrolovat, co se s penězi daňových poplatníků děje,“ řekl hned v úvodu. Poukázal na knihu Petra Žantovského s názvem Mediální manipulace a krize v České televizi. „Kdyby měl někdo pocit, že je všechno v pořádku, stačí otevřít tuhle knížku a může si znovu říci, co to bylo za svinstvo, hnus a brutalitu,“ tvrdí Jakl. Petr Štěpánek ho doplnil se slovy „jací hajzlové to de facto vyhráli“.

Nikdo se k tomu nechce vracet, protože by vyplynulo, že to jsou svině

Podle Jakla dodnes zacházejí s miliardami, dále vyvíjejí svoji propagandu proti komukoliv, koho se rozhodnou označit a zničit. „Tato kauza prosákla do politiky a politické praxe a v tomto smyslu žije tato krize s námi,“ uvedl Ladislav Jakl. Petr Štěpánek zdůraznil, že Rrada pro rozhlasové a televizní vysílání tehdy jako jediná pojmenovala problém pravými slovy a udělila pokutu za to, co se tam dělo. „Dějiny se nepíší samy, dějiny píší lidé a říká se, že vítězové. Ale ať už jde o Českou televizi nebo arbitráž Novy, nikdo o tom nikdy nic neodvysílal, nenapsal, všechno se to odehrálo a ticho po pěšině. Nikdo se k tomu nechce vracet, protože s odstupem se o všech těch svinstvech ví, protože by z toho vyplynulo, že to jsou svině. Tak je kolem toho raději ticho. Když někdo jako já napíše dvě knížky o válce o Novu, tak nikdo nevydá recenzi, to vyšumí. Přejde se to mlčením a dál se tváří, že se skoro nic nestalo,“ řekl v diskusi Petr Štěpánek, který v době spacákové krize byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

NA CELÝ POŘAD SE PODÍVEJTE ZDE

„Už tehdy jsem prosazoval, že veřejnoprávní televize nesmí být nakloněná napravo nebo nalevo, ale ani nahoru. Tehdy nahoru znamenalo na Hrad, a to jsme u těch pravdoláskařů, dnes také zvaných jako intelektuální kavárna. Nikdy nešlo o kompaktní skupinu, která se soustředila v jedné politické straně. Uměli si přihrávat vliv, peníze a ohlídat si to. Tady šlo asi do tuhého, protože rada měla ambici se na to podívat, jestli ty toky v České televizi musejí být takové,“ pokračoval Štěpánek. Vyloučil, že by se ODS pokusila o mediální převrat. Kdyby ho podle Štěpánka chtěla učinit, musel by o tom jako nominant ODS v radě vědět. „Je to nesmysl, nicméně zvolení Jiřího Hodače ředitelem televize zavdalo záminku k absurdnímu vzedmutí vzpoury.