Svoboda médií podle komisařky Jourové. „Příliš mnoho prostoru pro zlé úmysly“, cituje Žantovský, co píší v Bruselu

30.12.2023 7:31 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH V nové legislativní normě Media Freedom Act vůbec nejde o svobodu médií, ale o svobodu některých médií a o naprostou nesvobodu jiných médií. „Je to další pokus o posílení propagandy směrem k podpoře jednoho názoru, toho probruselského, proevropského, tzv. liberálně demokratického,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. V pravidelném přehledu mediálních zajímavostí se věnuje otevřenému dopisu studentů žurnalistiky, kteří nerozumějí tomu, proč média šíří myšlenky vraha.

Svoboda médií podle komisařky Jourové. „Příliš mnoho prostoru pro zlé úmysly“, cituje Žantovský, co píší v Bruselu
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Na světě je další legislativní norma z pera Bruselu, která se má týkat nominálně svobody médií a nazývá se European Media Freedom Act. „Má prý zajistit lepší ochranu práce novinářů, zvýšit transparentnost vlastnictví médií a podobně. Je to další z kroků lidí jako je komisařka Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá posilováním cenzurních a regulativních pravomocí různých orgánů, ať už na národní nebo evropsko-unijní úrovni. V podstatě jde o to, že je zapotřebí prosadit onen jeden jednotný liberálně demokratický názor na cokoliv a pokud možno eliminovat všechny názory jiné, případně polemické a případně opoziční. Koneckonců paní Jourová se tím dlouhodobě netají. Známá je její aktivita, která vešla do dějin pod názvem ‚Vyhladovět alternativní média‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Smyslem této aktivity horlivé eurokomisařky bylo zakázat velkým firmám nebo je přinutit, aby přestaly inzerovat na alternativních médiích, a tím pádem tato média odstřihnout od jejich zdrojů příjmů. „Tak na to teď navázal tenhle takzvaný Media Freedom Act. Mně to přijde stejně směšné, jako kdyby řekněme vláda v Československu v roce 1976 přijala zákon na ochranu lidských práv. To je asi tak podobné. Určitě si umíme představit, jak by ta lidská práva v podání tehdejší vlády vypadala. Tak úplně stejně vypadá svoboda médií v podání této „evropské vlády“. Je to jenom další pokus o posílení propagandy směrem k podpoře toho jednoho názoru, toho probruselského, proevropského, tzv. liberálně demokratického,“ vysvětluje mediální analytik.

Svoboda jenom pro některá média, ostatní umlčme

Anketa

Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?

8%
90%
hlasovalo: 43722 lidí

A tahle skutečnost je nejvíce vidět na jednom velice zajímavém bodu. „Původně byl v té normě Media Freedom Act obsažen požadavek, který z něj později vypadl, že zavede pro největší distributory digitálního obsahu typu Google nebo Meta povinnost informovat určité médium, které vyhodnotí jako dezinformační nebo nějak sporné, že se jeho příspěvek chystají smazat a dát mu čas na vyjádření. Tato čtyřiadvaceti hodinová lhůta na vyjádření podle soudruhů z Evropské unie poskytuje médiím z dezinformační scény – cituji ze serveru Mediář.cz – ‚příliš prostoru pro šíření nepravdivých či zavádějících zpráv. Ti se špatnými úmysly, kteří se tváří jako legitimní mediální tituly, budou nyní moci tento mechanismus zneužívat‘,“ poukazuje Petr Žantovský.

Tato záležitost s lhůtou bude pravděpodobně ještě předmětem dohadování či sporů v Evropském parlamentu nebo kdekoliv jinde, kudy to půjde. „Cituji tuhle jednu podrobnost jenom proto, že z toho je zřejmé, že vůbec nejde o svobodu médií, ale o svobodu některých médií a o naprostou nesvobodu jiných médií. Těch nežádoucích, těch co ‚nás‘ nemají ráda, a tudíž, pokud je to jenom trochu možné, umlčme je hned a nenechávejme jim ani ten jeden kalendářní den na to, aby se hájili nebo aby zahájili nějakou diskuzi. Ne, je to zbytečné, diskuze s opozicí se v totalitních režimech nemá dít a zpravidla neděje. A Evropská unie je i tímto novým legislativním krokem jednoznačně totalitní politickou strukturou,“ zdůrazňuje mediální odborník.

Je hezké, že tu někdo konečně objevil Ameriku

Ze stejného zdroje, tedy z webu Mediář.cz, přišla inspirace i pro druhé téma. Postaral se o to Jakub Jetmar svým článkem pod titulkem „Odpovědi na krizi novinařiny: sdružování a diverzita“ a ještě zajímavějším podtitulkem „Aby nepřevládla populistická žurnalistika, musí liberální přístup projít rozsáhlou reflexí“. „Ten titulek i podtitulek velice slibně napovídá, že by se někdo chtěl i pokusit navázat komunikační kontakt, jakousi diskusi mezi tzv. mainstreamovými a tzv. alternativními médii. To by bylo sympatické a žádoucí. Nicméně tahle iluze bere za své v okamžiku, kdy autor píše, cituji: ‚Vidím tři směry novinařiny – populistický, tradičně liberální a reflexivně liberální. Aby nepřevládla populistická žurnalistika, musí liberální přístup projít rozsáhlou reflexí‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jakub Jetmar dále píše, že populistický směr nejlépe reprezentuje politický bulvár Parlamentní listy, jemuž jde o boj s elitami, který symbolizuje slogan „Nikdo nám nediktuje, co máme psát“. „Ale tady mám problém. Poněvadž jestliže jsou elity jakési anonymní fenomény, které mají právo nebo snad i povinnost někomu diktovat, co má psát, tak pak to tedy není populismus, ale pak je to maximální zastávání se demokracie, alespoň tak, jak ji chápu já, bez toho přívlastku liberální. Dál pokračuje tady pan Jetmar domněnkou cituji: ‚Parlamentní listy zůstávají přítelem pro ty, kteří často důvodně nemají k tradičním médiím důvěru, protože v nich kupříkladu nevidí reprezentaci své životní zkušenosti. No, to je samozřejmě pravda. Je hezké, že tu někdo konečně objevil Ameriku, ale je to prostě tak,“ podotýká mediální analytik.

Vlády se ujímá nálepkování, obviňování a očerňování

Vždyť mainstreamová mediální sféra ignoruje jakýkoliv jiný názor než ten svůj povolený a nepřipouští vůbec žádnou diskusi. „Je to pravděpodobně proto, že té diskuse není schopná, nemá dostatek argumentů, které by použila ve věcné debatě. Dochází k tomu, to sice pan autor nepíše, ale říkám to já, že se tady ujímá vlády nálepkování, obviňování, očerňování, kdo nejde s námi, jde proti nám, tohle je dezolát, tenhle chcimír. Spravedlivě musím říct, že na druhé straně to funguje sice ne úplně tak, ale spíše je to reakce na akci. Když dostanete mail, který začíná slovem ‚pětidemolice‘ nebo ‚pětidemoliční vláda‘, tak je okamžitě jasné, co si autor myslí, nebo kde stojí. Ale to jsou úplně nesmyslně zbytečné intelektuální zkratky, které celou debatu naprosto eliminují,“ myslí si Petr Žantovský.

Z jedné strany je debata o faktech nežádoucí, protože k ní není dostatek věcných podkladů. „Z druhé strany už převažuje do značné míry emocionalita, která po těch pěti-sedmi letech zdrcující cenzury, která eliminuje ze všech médií, zejména veřejnoprávních, jakékoli diferentní názory a jejich nositele, tak to pochopitelně člověka, který chce uvažovat vícerozměrně, a ne černobíle, musí logicky vést k nějaké emocionální reakci. Je tím emociálnější, čím násilnější jsou útoky ze strany mainstreamových médií, která jsou namnoze charakterizovatelná jako média prorežimní, pro tento svět nebo pro tento náš režim. Je to bizarní situace, kdy nám pan Jetmar tvrdí, že – cituji – ‚tradiční liberální přístupy jsou v ohrožení, autoritářským vládám napravo se nelíbí kritičnost a absence vlasteneckých hodnot‘. To píše v souvislosti s Trumpem či Orbánem,“ upozorňuje mediální odborník.

Ministr vnitra Rakušana pronesl v ČT fake jako noha

Diví se Jetmarovu tvrzení, že dochází ke zestátňování žurnalistiky, aniž by to dokázal na jediném příkladu. „Nevšiml jsem si, že by Trump zestátňoval nějaké americké médium a u Orbána se sice zavádějí určitá regulativa, ale koneckonců v prvním příspěvku to bylo také o regulativech na mediální prostředí. Když má na regulativa právo Evropská unie, tak na ně mají ve svém zájmu právo i její jednotlivé členské státy. Článek je esencí rozumných postřehů, ale velmi nerozumných závěrů. Bylo by potřeba přehodnotit mediální scénu, její smysl proset, k čemu je. Potřebujeme ji? No, potřebujeme, samozřejmě. Víme od mnoha teoretiků a analytiků, že média jsou jednou z čím dál významnějších součástí vývoje společnosti. Problém je, že když se kazí svět médií, kazí se také společnost. To je sebereflexe, kterou nejen v tomto článku, ale obecně v diskusi na toto téma velice často postrádám,“ poznamenává Petr Žantovský.

Velice zajímavé dilema nakousli studenti žurnalistiky Univerzity Karlovy. Je o něm článek na serveru Lupa.cz pod titulkem „Nerozumíme, proč média šíří myšlenky vraha“. „Několik set studentů sepsalo otevřený dopis českým redakcím, v němž vyjadřují názor, že by se redakce neměly chovat bulvárně, neměly by zveřejňovat podobiznu masového střelce ani podobně nebezpečných zločinců, neměly by zveřejňovat jeho, ať už skutečná či domnělá vyjádření. Tím narážejí na účet na síti Telegram, o němž jako první, pokud se dobře pamatuji, mluvil ministr vnitra Rakušan. Vzápětí se ukázalo, že to byl fake jako noha, protože poslední záznamy tom Telegramu měl pachatel napsat asi pět hodin poté, co už byl na onom světě,“ připomíná mediální analytik nepravdu šířenou z vlády a od našich veřejných činitelů.

Měli bychom vědět, co je zač, kdo spáchal takový čin

Nicméně studenti otevírají velmi zajímavé téma, a sice, jestli je novinařina především distribuce informací, nebo jestli slouží k získání finančních prostředků skrze atraktivní, někdy i bulvární obsah. „A to vlastně doslova a do písmene přes mrtvoly. Je to zajímavý etický problém, kterým se zabývají lidé kolem médií dlouhá léta, dlouhá desetiletí, nikdo na to nenašel žádnou univerzální odpověď ani já ji určitě nepředestřu. Mají pravda v tom, že některá média celou tu událost opravdu velice frekventovala a získávala na tom čtenost, tím pádem i případnou reklamu, případnou prodejnost tiskových médií a tak dále. A že to samozřejmě mělo ten ekonomický efekt, na čemž je postaven celý komerční mediální sektor. Na druhou stranu je pravda, že podrobná informace o motivacích a různých projevech toho vraha je přece také ve veřejném zájmu,“ míní Petr Žantovský.

Měli bychom přece vědět, co je to za člověka, který spáchá takovou věc, v jaké době se to děje, proč se to děje, co nás obklopuje, jaké hodnotové zmary a zvraty kolem sebe zažíváme. „Vždyť to není jenom osamocený, ojedinělý jeden psychiatrický pacient, takových věcí se děje všude po světě od Ruska po Spojené státy poměrně hodně. Je to nějaký trend. Čili i ta média by měla mít povinnost nebo snahu ten trend analyzovat, zachycovat a říkat, proč asi vzniká, jak se mu případně vyhnout, jak tu společnost dál formovat, jaké hodnoty jí vtělovat, aby k takovým tragickým událostem nedocházelo. Takže na jednu stranu studentům rozumím, na druhou stranu, kdybych byl v kůži jejich spolužáka, tak bych ten dopis asi nepodepsal,“ domnívá se mediální odborník.

Co nejvíc informací je lepší než hladce stravitelná polopravda

Studenti vlastně nabádají média, aby část reality vystřihla, aby omezila obraz události na nějakou deskripci a jeden kolektivně přijatý výklad. „To není dobře ani v případě jednotlivého činu šílence, jako byl tenhle chlapec z fakulty, ani v případě různých konfliktů typu Gaza, Ukrajina a podobně. Co nejvíc informací je vždycky lepší než nějaká pohodlná, jednoduchá, hladce stravitelná polopravda, která nám možná vylepší spaní, ale určitě nezlepší naši společnost. Takže je to stále k diskusi. Možná by bylo dobré, kdyby si lidé, kteří se médii zabývají, vzali jako novoroční předsevzetí, ostatně za pár hodin máme Nový rok, že se právě touto věcí budou zabývat. Je to jedna z nejdůležitějších věcí kromě těch základních chyb žurnalistiky jako směšování názorů a faktů nebo informace a komentáře, což je absolutně nejdramatičtější chyba,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Lavírování na hraně bulvarity za účelem zisku je etický problém. „Vzpomeňme si na televizi Nova, která přes střechu natočila Václava Havla chvíli po jeho operaci karcinomu plic a získala tím nevídanou sledovanost. Vzpomeňme si na někdejší deník Super, který otiskl na titulní straně z nuda pláže zachycenou tehdejší ministryni školství Petru Buzkovou s jejími velice opulentními ňadry ‚velikosti asi šestnáct‘, a to byl asi také velký kasaštyk. Ale tyto věci jsou předmětem etického a profesionálního zvážení a je minimálně dobře, že to studenti novinařiny považují za problém a začínají se tím zabývat. Tak jim přeji, aby jim ta snaha vydržela i do dalšího roku. A koneckonců našim čtenářům přeji do toho nového roku to nejlepší, co si dokážou představit,“ dodává mediální analytik.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

životní úroveň

Dobrý den, pane Juchelko. Zajímá mě jedna věc. máte nějaký plán, jak zvýšit životní úroveň občanů ČR?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

K jedné věci by se pan Žantovský Petr možná hodil. Jako osoba znalá by mohl ctěnému obecenstvu, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuserusošvábek , 30.12.2023 11:55:49
dosti přesně vysvětlit a objasnit a nastínit, CO SE NA FF VYUČUJE. Co přesně je například taková POLITOLOGIE. Co absolvent umí, čím je přínosný své zemi, jaké uplatnění jej čeká, jak dokáže naplňovat potřeby občanů republiky. Stejně tak by bylo lze vysvětlit, jaké klady mají další obory vyučované na "humanitních vysokých školách a univerzitách". Je jich poměrně nejméně málem stovka. Máme už tisíce profesorů, zřejmě desetitisíce docentů. Jejich počet roste přímo úměrně počtu dlužných desítek a stovek miliard. (Taky by nebylo marné objasnit, k čemu jsou vysoké školy ekonomické, že?

|  6 |  0

Další články z rubriky

„Prasárna, špína“. Výtrysky křesťanské lásky kvůli knize o Zemanovi

22:52 „Prasárna, špína“. Výtrysky křesťanské lásky kvůli knize o Zemanovi

„Řada církevních hodnostářů, věřících i novinářů stále hledá své dno,“ komentovala dění okolo křtu k…