„Když se dívám nazpět, téma, které mě pronásleduje, je dialog. Strašně rád mluvím s lidmi, strašně rád jim naslouchám,“ uvedl na začátek besedy Fedor Gál. Ten přijel do Ostravy nejen debatovat na téma antisemitismus, ale také představit svou poslední knihu Přes ploty. „To je můj desetiletý dialog s mladým slovenským nacistou. Nerad říkám slovo nacista, protože si myslím, že je korektní říct, že to byl nacionální socialista. Když říkám tato dvě slova, odhalí se vám ideologický background,“ uvedl Gál s tím, že Matěj, se kterým dialog vedl, není po rozhovoru jiný, ale začal žít.
„Ten chlapec žije na plné pecky. Tím, že zvedl zadek z východního Slovenska, Košic, byl v Londýně, Holandsku, hlavně v Amsterodamu, Sofii, Bulharsku, řešil spoustu problémů: co to je být občanem druhé kategorie, být někde emigrantem, řešil existenční problémy, velmi se měnil. Ve finále našeho rozhovoru jsem pochopil více věcí, ale dvě jsou důležité,“ popisoval. Zmínil, že nejsložitější je dialog s nejbližšími lidmi, a také tento postřeh: „Když si s někým povídáte, když se mu díváte do očí, když sedíte za jedním stolem, tak odstraňujete nebo snižujete riziko násilí. Tohle je pro mě demarkační linie. Ne hádka, ne nesoulad názorů, ne jiný pohled na svět, ale násilí,“ popsal Gál.
Pak se vrátil k tématu přednášky. „Uvědomil jsem si, že antisemitismus bez antisemitů je běžná věc. Dokázal bych vysypat z rukávu pět důvodů, kvůli kterým lidé nenávidí Židy. Ale jak jsou ty důvody v lidech namixované? Nejsem kouzelník, ani psychoterapeut, neumím to od sebe separovat. Nevím, odkud se bere, ale pokud je v tom prastará lidská pudovost, strach, nejistota, tak nejlehčí a ‚nejlepší‘ je přenést vnitřní strachy a nejistoty na nějakého viníka, který za to může. Židé jsou dobří viníci za mnohé strasti lidí, protože je jich málo, jsou bezmocní, nemají doma kalašnikovy,“ uvedl. Uvažoval o tom, jak se ve veřejném prostoru používá antisemitismus jako prostředek a pokládal řečnickou otázku, zda jsou někteří antisemité. „Je to dobrá karta. Je to výborná karta. Vždyť ani ti vesničané, kde žila naše rodina na Slovensku na Liptově, oni nebyli antisemité. Oni, když nás naložili do vagónů směr Sereď, Osvětim, Terezín, jen následující půl hodinu vešli do našeho domu a odnesli si všechno. Koberce, příbory, talíře, všechno. Když jsme se vrátili, vrátili jsme se jediní ze židovské komunity, která tam žila. Fragmentálně. Otec zahynul, babka zahynula, dědko zahynul. Ti lidé z toho byli nešťastní, že jsme přežili, zhrozili se, že jsme se vrátili, nejraději by nás zase viděli někde ve vagónu… Pryč,“ dodal s tím, že antisemitismus je složitá strukturovaná záležitost.
Fotogalerie: - Levičácký mítink á la francaise
Pak zmínil knihu svého kamaráda Juraje Špitzera Nechcel som byť Žid. „Nedivím se mu. Že byl Žid, bylo stigma, které ho pronásledovalo celý život.“ A hovořil o komentářích, které se objevují pod videozáznamy, které má na YouTube. „Když se na to podívám, lidé mi píší hrozné věci. 95 procent příspěvků začínají a končí tím, jaký jsem prašivý a špinavý Žid, židák. Ujišťuji vás, že nikdo z nich se nepodepíše. To je další vlastnost těch agresorů, kteří žijí ve virtuálním prostoru,“ podotkl.
Zmínil, že jsou určití lidé, se kterými je těžký dialog, i když jsou ochotni vystoupit kdykoli z anonymity – a to jsou fanatici. „Vlastní jedinou pravdu. A jaký dialog chcete vést s člověkem, který ví, že vlastní jedinou pravdu? A tito lidé, v náboženství a politické ideologii, jsou reálné nebezpečí. Za svou pravdu položí život, ale předtím sáhnou na ten váš,“ popisoval Gál. Bez víry člověk nemůže existovat. „Neznám člověka, který by nenosil v sobě víru. To nemusí být náboženská víra. Víra v lidi,“ podotkl.
Pravidla hry určuje zákon!
Popisoval, že od 89. roku byl také politikem a rok a půl mu bohatě stačil na celý život. Od té doby, co z politiky odešel, ho ale stále zajímají věci veřejné a ty jsou svým způsobem politické.
Pak už zazněl dotaz z publika, který se týkal rasistických reakcí na zveřejnění fotografie dětí ze školy v Teplicích a hranic svobody slova. „Svoboda slova je daná zákonem. České zákony říkají, že nemůžete používat náboženství a rasu jako zbraň v rukou. Nemůžete se dotknout lidské důstojnosti kvůli náboženství a rase, a už vůbec ne jeho života,“ uvedl Gál. S odkazem na kauzu v Teplicích připomenul: „Dětem vyhrožovali smrtí! Takových výlevů, záchvatů nenávisti najdete na internetu, kolik chcete. Tento příběh měl dvě zvláštnosti. První, že se dali dohromady lidé, kterým to vadilo. Udělali sbírku a nasbírali přes milion korun a spousta mladých Romů dnes úspěšně studuje. Vzdělání je cesta z bláta a marasmu pro lidi, kteří jsou na okraji. Bylo podáno trestní oznámení na anonymní pisatele výhrůžek. Dnes není problém zbavit anonymity takového hajzla. Když jim zazvonili u dveří, měli v rukách kameru, viděli jste zbabělce, ubohé zbabělce, kteří svou agresivitu skrývali v anonymitě,“ popsal. „Tohle se dá udělat vždycky: Pomoct těm, kteří se stanou obětí nenávisti, a ukázat prstem na anonymní zločince.“ Hranicí je násilí. „Demarkační linie svobody slova je násilí a pravidlem hry je zákon.“
Psali jsme:
Popsal i velmi závažný společenský problém, a sice, jak je pro postkomunistické země typické, že se lidé snaží nedodržovat zákony, ale obcházet je. V ukotvených demokraciích je zákon hradbou.
_635734392950605127.JPG&id=74848)
Pak už byla řeč také o židovsko-křesťanských základech společnosti a hodnotách, které jsou ve společnosti zdůrazňovány. „Mnohokrát žasnu, jaká námaha je spotřebována k zakomponování židovství,“ podotkl s tím, že má dojem, že není Slovensko vyrovnané ani dnes s vlastní historií. A s odkazem na prezidentskou kampaň a Šefčoviče upozornil: „Skutečně zírám, k čemu to vede. Vede to k tomu, že kovaní celoživotní komunisti se vyhlašují za křesťany, pokud možno biřmované. Na chvilku pochopili, že Slovensko je religiózní země na rozdíl od České republiky a že to na voliče zabírá,“ podotkl.
Naše kořeny hledá v širším kontextu. „Hlavní změny ve vnímání lidí tohoto světa se rodily v pátém a šestém století před Kristem, když žili proroci, Sokrates, když v Číně kázal Konfucius,“ dodal.
A z publika zazněl i tento dotaz: „Loni nám předvedlo brněnské divadlo, jak je třeba chápat svobodu a hájit evropské hodnoty. Bylo představení Naše násilí, vaše násilí. Všichni to hájili včetně tehdejšího ministra kultury, že je to svoboda projevu, svoboda umění. Kdyby někdo v tom evropském domě urazil muslimy, byla by to provokace. Tak jsme dopadli s evropskými hodnotami v evropském domě.“ A Gál odpověděl. „Chápu, čemu věříte, chápu, co máte na srdci, chápu, co vás trápí. Chci říct něco jiného: Jsem přesvědčený o tom, že žijeme v demokracii, ale mezi námi je tak pět procent svobodných lidí,“ podotkl s tím, že důležitá je zodpovědnost, a tu má málo lidí. „A i proto dokáží lidé adorovat vůdce, celebrity. I proto jsou schopní zatleskat hovadině,“ doplnil. „Svoboda bez zodpovědnosti je na nic,“ dodal.
„Demokracie je něco jiného, žijeme v demokracii. Myslím, že děláme, co je v našich silách, abychom v ní nežili příliš dlouho,“ uvedl Gál s odkazem na některá vyjádření Václava Klause staršího. Zároveň si nedělá iluze o politických stranách, které jsou založeny jako byznys.
Vy jste na Slovensku retardovaní, že volíte toto? A po letech…
Zavzpomínal pak také v reakci na další dotaz na bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. „Byl to zločinec, který třikrát vyhrál svobodné volby. Byl jsem s ním v osobním konfliktu a po něm jsem odešel do Čech. A všichni kamarádi mi říkali: Vy jste na Slovensku retardovaní, svobodně si volíte toto? A přešlo 26 let a vy si svobodně volíte toto…“ popisoval s úsměvem Gál. Slovakia first! Na Mečiarovi si odzkoušeli Slováci, co je demokracie. „Společnost musela být už tak naštvaná a mít tolik zkušenosti, že se zvedla. Až pak přišel Zeman, Trump, Orbán, Kaczynski. Já nezpochybňuji, že ti lidé byli zvolení ve svobodných volbách… Trump je podle lidí, kteří se věnují politické analýze, úplná katastrofa v osmdesáti procentech svých rozhodnutí. Ale můj syn mi říkal, a já si to pamatuji do dneška, možná jsme čekali v klidu na takového exota, aby bylo jasné, s čím se konfrontujeme. Amerika má dost silné demokratické zázemí, aby Trumpa přežila,“ podotkl. Je to zkouška ohněm. „Mečiar byl pro Slováky zkouška ohněm.“
Na besedě s Fedorem Gálem v Ostravě. Foto: Daniela Černá
Gál hovořil o období, kdy se generace svobodnějších Židů vrhla do byznysu a byli úspěšní, jejich děti se pak vrhly na spiritualitu, vzdělávání, umění a první, na co mysleli, bylo odstřihnout se od otců; dlouho to nevydrželo, přišla další vlna… „Když mám pesimistickou náladu, což je normální, když člověk stárne, tak já cítím v atmosféře to, co tu bylo ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Cítím to ve vzduchu,“ uvedl s tím, že spisovatelé tehdy popisovali začátek temné doby. Za to je pak vyháněli a zavírali.
„Já mám pocit, že i teď cítím ve vzduchu napětí, společnost je polarizovaná, političtí lídři jsou populističtí, xenofobní. Nastupuje vlna nestandardní politiky. Je to o ničem v podstatě, ale velmi úspěšné,“ podotkl s tím, že se možná mýlí. „Říkal jsem Slovakia first! Mečiar. Teď to povím po druhé. Za pár dní se stane prezidentkou Zuzana Čaputová. Já tu ženu znám. Když odhlédneme od toho, že je pěkná a milá, a to není maličkost po těch škaredých, přestárlých politicích. To je čestná bytost, která věnovala život ochraně zájmů lidí,“ uvedl Gál. „Jak se stane slovenskou prezidentkou, tak to bude vyvrcholení poté, co se stalo po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Na Slovensku probíhaly rok, nevím, jestli je to dobré slovo, nádherné protesty za změnu politického klimatu. Nevykřikovala se agresivní hesla, byly klidné, kultivované, vedly k tomu, že Robert Fico není premiér, Kaliniak není ministr vnitra. Zuzana Čaputová je signál, že nastupuje nová generace,“ uvedl Gál s tím, že to mu dodává optimismus.
Templfest je ostravským festivalem, který se již 8 let věnuje židovsko-křesťanské kultuře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
