Syruček připomněl Bavorsko Horsta Seehofera a jeho setkání s ním, kdy „…někdy zajde řeč i na Sudetoněmecké dny, když se s ním setkávám. A musím říci, že interně i on se diví, proč naši ministři nebo vládní představitelé jezdí na tyto srazy“.

Kdo se tady diví

Jindrák na to opáčil: „Já se divím, že se vůbec diví. V roce 1991 jsem přišel do Mnichova, kdy se tu zakládal československý konzulát. Je zajímavé, že komunisté jej zrušili, byl to jeden z prvních zrušených konzulátů po roce 1948. Tam se se mnou nechtěli ani bavit,“ vzpomenul Jindrák a pokračoval. „Mimochodem, v Zemském sněmu bylo tuším 55 procent poslanců ze zhruba dvou set, kteří byli přímo sudetští Němci nebo byli z jedné strany po rodičích. Bavorsko bylo v rámci Německa jednou z nejzaostalejších částí a pak tam přišla milionová komunita lidí, která tam zakládala průmysl, sudetští Němci nadneseně říkají, že Bavoráky učili jíst příborem, učili je vařit, protože pořád jedli řepu se šrotem. To přeháním… Ale hovořili nesrozumitelným jazykem s tím svým přízvukem.“

Došlo prý také k několika střetům s Václavem Klausem. Na česko-německé deklaraci, na A4 bylo devět bodů.  „… a z nich, tuším, že sedm bodů začínalo, kdy „Česká republika musí…“ něco. Omluvit se za odsunutí sudetských Němců a další a až poslední dva body byly, že Německo bude v přiměřené formě reflektovat události druhé světové války. To byla vyjednávací pozice, kdy jsme začínali jednat s Německem,“ seznámil přítomné se zákulisím bývalý kariérní diplomat. „Držel jsem se hesla normalizací k marginalizaci,“ posteskl si.

Krajanské politikaření

K sudetským Němcům pak řekl, že jejich nátlakový vliv na bavorskou politiku byl poměrně veliký, ale postupem času se to snižuje. „Dnes nastupuje generace profesionálních politiků. Nějaký pan Hertl, enderák z Durynska, který tam někde v podnikání zkrachoval a pak se vrhnul na politické podnikání. Je předpokládaným nástupcem Berndta Posselta. To je člověk, který jde za politickým byznysem a dělá si politickou kariéru. Posselt má své negativní vlastnosti, ale pocházel z Jablonce…“ Dnešní Adalbert Stifter, to byl podle Jindráka původně spolek, který sdružoval členy SS a NSDAP a tam bylo to tvrdé jádro odsunutých Sudeťáků, hodně z Plzeňska.

Plán B: Antiunie

Následoval dotaz z pléna k Rakousku: „Nejsou vztahy v posledních letech lepší, nezaznívají odtud výtky k Benešovým dekretům, nejsou agresivní slova kromě atomových elektráren a Rakousko také v poslední době přijalo naši pozici V4 ohledně migrace,“ uvedl starží muž. „Masarykova myšlenka se vtělila do neúplné Malé dohody. Dnes se k tomu přibližujeme.“