„Před několika lety jsem od jednoho našeho diplomata slyšel, že proamerický Írán je pro nás nebezpečnější než Írán disponující jadernými zbraněmi. To je názor, který v Kremlu, byť neoficiálně, zastává skutečně mnoho úředníků. Je to vlastně logické. Čím více je Írán nakloněn Západu, tím více se oslabuje pozice Ruska. Proto je žádoucí učinit ,,preventivní úder" ještě před uzavřením finální dohody o omezení íránského jaderného programu. Aby si Írán uvědomil, že my jsme nejspolehlivějším partnerem a jedinou silou, na kterou se může spolehnout,“ cituje americký deník vyjádření ruského experta na Blízký východ Georgije Mirského.
Jak Washington Post konstatuje, uzavření jaderné dohody mezi Íránem a šesti mocnostmi je příslibem pro zahraniční investory. Dokonce i přes existující sankce patří íránská ekonomika podle údajů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ke dvaceti nejlepším na světě. Pokud by dohoda vstoupila v platnost, pravděpodobně se započal konkurenční boj o íránský petrochemický průmysl, suroviny zpracovatelského průmyslu a obecně o obrovský spotřebitelský trh. Rusko se může cítit ze strany Íránu ohroženo především v oblasti ropy a zemního plynu. Zrušení sankcí vůči Íránu a vstup jeho ropy na světové trhy by opět stlačily cenu za barel o několik dolarů. Z Ruska a Íránu by se zejména na evropském kontinentu stali velcí rivalové.
celý text v angličtině najdete ZDE
Podle Mirského však Moskvu a Teherán zejména v posledních 25 letech spojují geopolitické zájmy a společné postoje vůči Západu. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina a íránské vůdce jsou pevné protizápadní pozice důležité pro udržení vážnosti obou režimů v očích obyčejných Rusů a Íránců. To však Rusko stejně nezbavuje obavy z toho, že se jej snaží Západ z íránského trhu vyšachovat. Dokládá to názor ruského analytika a šéfa poradců Kremlu pro zahraniční a obrannou politiku Fjodora Lukjanova. „Ruští politici a vysocí úředníci se domnívají, že Západ dělá vše pro to, aby Rusko přišlo o jakoukoli možnost uzavřít výhodný byznys. Rusko značně zneklidňuje, když vidí, jak se v Teheránu střídají různé americké a evropské delegace, které očekávají zrušení sankcí.“
Kromě uvažovaného prodeje raket S-300 udělala minulý týden Moskva vůči Teheránu i další vstřícné kroky. Kreml potvrdil existenci programu, v rámci kterého bude Rusko odebírat z Teheránu ropu a výměnou za to bude poskytovat spotřební zboží a potraviny. Pokračovat by rovněž měla spolupráce kromě prodeje zbraní v oblasti vědy či vývoje jaderných elektráren. „Nechceme být poslední na seznamu těch, co budou dělat v Íránu byznys. Chceme se dostat před EU, Francii i Spojené státy, proto jsme se vším začali již s předstihem,“ komentuje ruský poslanec z Putinovy strany Jednotné Rusko Andrej Klimov, který ovšem trochu tlumí vášně související s dodávkami raket S-300. „Slíbili jsme Íránu, že bychom je mohli dodat. Zatím však jde skutečně jen o příslib, který není možné zrealizovat ze dne na den,“ dodává Klimov.
Někteří experti poukazují na to, že prostřednictvím dodávek zbraní Íránu se snaží Rusko tlačit na Západ, aby zrušilo sankce. Jestliže bude dohoda o omezení íránského jaderného programu narušena ze strany zastánců tvrdé linie v americkém Kongresu či v Íránu, může z toho Rusko vytěžit značné výhody. Navíc tento týden íránský ministr obrany navrhl, aby Írán, Rusko, Čína a Indie vytvořily pakt ve stylu NATO. „Rusko aspiruje na to, stát se vůdcem států, které se nehodlají kdykoli podvolit Západu. Nabízí se mu ideální příležitost vzkázat Západu, že pokud se jej bude nadále snažit izolovat, Rusko může na takové snahy reagovat svým způsobem,“ konstatuje ruský vojenský expert Alexander Golts. V reakci na oznámení Ruska, že uvažuje o dodání raket S-300 Íránu, se nechal slyšet Izrael, že by mohl „na oplátku“ dodat zbraně Ukrajině. Je zřejmé, že Západ má z utužování vztahů mezi Moskvou a Teheránem značné obavy. To samé však platí i v pohledu Ruska na sbližování Íránu se Západem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
