V květnu Spolkový úřad na ochranu ústavy po několikaletém zkoumání oznámil, že AfD bude napříště vedena na seznamu potvrzených pravicově extremistických organizací. Strana proti tomu podala žalobu a naléhavý opravný prostředek k příslušnému správnímu soudu v Kolíně nad Rýnem a chce dosáhnout toho, aby bylo domácí zpravodajské službě zakázáno stranu takto kategorizovat a zacházet s ní. Rozhodnutí v tomto řízení se stále očekává, jak informuje tagesschau.de.
Možné právní důsledky pro AfD jsou zatím nejasné, místo toho se rozhořel skandál ohledně práce s utajovanými informacemi, jelikož tajnou zprávu BfV zveřejnila řada médií. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta mohlo dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti zpravodajských služeb.
Nyní vyšlo najevo, že Spolkový úřad na ochranu ústavy opravdu spolupracoval s vybranými médii, jak upozorňuje list Tagesspiegel. Tuto aktivitu údajně ministr vnitra Dobrindt ukončil, když vyšla najevo.
Předtím, než byla AfD zařazena do kategorie „potvrzených pravicových extremistů“, proběhla řada důvěrných schůzek s novináři v rámci individuálních kuloárních rozhovorů mimo veřejné tiskové akce. Zástupci BfV se s novináři setkávali pětkrát až sedmkrát měsíčně na místech v Berlíně a Kolíně nad Rýnem. Kontakty probíhaly také během Mnichovské bezpečnostní konference v polovině února.
Nyní však výměna kontaktů, alespoň prozatím, pravděpodobně skončila. Dosud poslední setkání se uskutečnilo 6. května – čtyři dny poté, co BfV povýšil AfD z „podezřelého“ případu na „potvrzený“ případ extremismu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič