Fotogalerie: - Kříže pod sochou sv. Václava
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin se nedávno nechal slyšet, že jeho země v boji proti separatistům podporovaným Kremlem nutně potřebuje zbraně. Podle jeho mínění totiž ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde ani tak o Ukrajinu, jako spíše o Evropu, a proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie. Slyší ale Evropa – potažmo i Česká republika - na to, aby na Ukrajinu proudily zbraně ve velkém?
O dodávkách zbraní pro Ukrajinu ovšem prý již ve vážném duchu hovoří Spojené státy. Prezident Barack Obama před mírovými jednáními v Minsku totiž prohlásil, že dodávky zváží v případě, že diplomatická jednání selžou. Další možností je uvalení nových sankcí na Rusko, ke kterému přikročila EU...
ParlamentníListy.cz se otázaly některých osobností veřejného života na to, jaký zastávají názor na "vyzbrojení ukrajinské armády". Jejich odpovědi překvapily: Zatímco podle některých by třeba dodávky zbraní z EU v regionu Ukrajiny způsobily jen další eskalaci konfliktu - o tom je přesvědčen třeba chirurg Pavel Pafko a spisovatel Ondřej Neff - opačný názor zaujímá někdejší disident a politický aktivista John Bok.
"Já si myslím, že v současné době bychom Ukrajině žádné zbraně poskytovat neměli, abychom neeskalovali tamní konflikt. Ti, co říkají 'více zbraní' - tuto mluvu třeba pozoruji i u Angely Merkelové – si ale musí uvědomit, že více zbraní znamená také více mrtvých a určitou eskalaci násilí. Představa, že oba tábory budou mít více zbraní, totiž zároveň znamená, že je určitě použijí. Proto bychom zbraně Ukrajině poskytovat neměli. Zatím. Ovšem v případě, kdy by už tamní konflikt význačně překračoval meze – třeba kdyby se rozšířil na pobaltské státy - tak je třeba, aby se Evropa bránila. Podle mne by to již byla vážná věc a my, tedy Česká republika, bychom již nemohli neustále ustupovat agresorovi a dělat, že se nás to netýká. Zatím to ale vypadá, že příměří dohodnuté v Minsku se možná, opakuji možná, uskuteční. Pokud by ale konflikt postupoval dál a ruská vojska by postupovala dál směrem na Západ, tak by bylo třeba se bránit,“ načrtl směr svých úvah pro ParlamentníListy.cz chirurg Pavel Pafko.
Mírové síly OSN tam už dávno měly být!
Lékař se vyjádřil i k nedávnému prohlášení ukrajinského prezidenta Petro Porošenka.
Porošenko totiž před pár dny po prohře ukrajinských sil v Debalceve prohlásil, že požádá o vyslání mírových sil OSN na Ukrajinu. "Nejlepší řešení pro nás je policejní mise z Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že to bude nejvíce efektivní a optimální řešení v situaci, kdy nebyly splněny sliby míru,“ řekl Porošenko.
"Tak na to bych reagoval jednoznačně: Tyto mírové síly OSN na Ukrajině už dávno měly být! Jak jinak máme jednoznačně určit, kdo porušuje minské dohody, když tam fyzicky nemáme nikoho, kdo by to ohodnotil? Vojáci sice mají satelity, a proto vědí, kolik tanků a kam vlastně proudí, přesto by v místě fyzicky měly působit nějaké jednotky OSN, které by také řekly, jak to tam vlastně s příměřím je a kdo dohody nedodržuje. Bez toho to jsou stále jen plané řeči. Buďme ovšem v tomto upřímní: My všichni totiž podléháme médiím a co napíší média, tak to také bereme za své. Tady prostě vládne mediokracie, kdy podléháme tomu, co vidíme a čteme ve sdělovacích prostředcích,“ dodal k tomu Pafko.
Podobného názoru je i publicista Ondřej Neff.
"Než se někam začnou posílat zbraně, musí být naprosto jasně definovaný cíl válečného konfliktu. Každá válka má nějaký cíl. Jenže já přesně nevidím cíl, který je proklamován od různých ukrajinských činitelů odlišně. Jestliže pan prezident Porošenko včera slíbil, že Krym bude znovu ukrajinský, mám o tom cíli vážné pochybnosti. Hlavní snaha mezinárodního společenství má být vedená k posílení řešení navrhovanými minskými dohodami – ale to platí už rok, tedy od té doby, kdy Ukrajina pod tlakem ulice ustoupila od uzavřených dohod v únoru roku 2014. Byla chyba mezinárodního společenství, že si to nechalo líbit. Mělo na těchto dohodách trvat a na nich podmiňovat eventuální podporu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Neff.
Neff: Kolik by těch zbraní muselo být, aby porazily Rusko?
Řešení ukrajinského konfliktu vidí v modelovém řešení Kypru. "Tam boje trvaly jedenáct let a nakonec skončily dělením Kypru, což rozhodně není nic ideálního, ale pořád je to lepší nežli vraždění a válka. Myslím si ale, že by další zbraně Ukrajině nepomohly. Ptal bych se horlivých zastánců dodávek zbraní: Kolik by těch zbraní muselo být, aby porazily Rusko? Co ty zbraně mají udělat a kam až se s nimi má zajít? Vytlačení Ruska z ukrajinského území včetně Krymu? Budiž. Má Ukrajina potom sílu povstalecké území trvale ovládnout a nastolit tam tzv. klid? Za jakou cenu? To jsou všechno vážné otázky a mám obavu, že si tyto otázky vůbec nekladou lidé, kteří horují pro dodávky zbraní na Ukrajinu. Dobrá, pošleme na Ukrajinu osm vagónů 'šrapnelů' z Vrbětic. Ale co bude další krok?“
K žádosti Petro Porošenka na vyslání mírových sil OSN na Ukrajinu pak řekl:
"Pan Porošenko dělá všechno pro to, aby tam ten konflikt internacionalizoval. Musíme si ale uvědomit, že tamní konflikt vznikl na Ukrajině a 'zavařili' si jej Ukrajinci sami. A teď do toho chtějí zatáhnout celý svět? Podle mne to není správné. Primární chyba tady byla, že se vysmáli prvním dohodám z února 2014, jako kdyby je uzavřela nějaká pivní společnost. Ukrajinské vedení má jistě plné právo jít jinou cestou, než jak ji vázaly dohody, které samo podepsalo, ale ať si nese odpovědnost za důsledky. Je třeba si jasně stanovit hranice. Pro nás musí být nedotknutelné Pobaltí – to jsou naši partneři v EU a v NATO - a kdyby tam 'zelení mužíci' začali dělat neplechu, samozřejmě se tam musí dodávat zbraně a musí se v krajním případě i bojovat. To je dáno i naším zařazením do mezinárodních organizací. Ovšem na Ukrajině je jiná situace, která vznikla jakýmsi prapodivným samovývojem. A přijde mi krajně nešťastné se v této souvislosti ohánět analogiemi k Mnichovu a Chamberlainovi.“
Bok: Jsou to zločinci!
Politický aktivista John Bok má jiný názor.
"Já jsem jednoznačně pro to, abychom zbraně Ukrajině poslali. Máme tady totiž podobnost historickou. Když byl Izrael v úzkých, tam tam Československo také dodalo své zbraně a neuvažovalo vůbec o tom, zda tamní konflikt eskaloval, či ne. Ukrajina je svéprávný mezinárodně uznávaný stát, který má svého prezidenta, armádu, parlament a své území. Ti, kteří bojují na východě, nejsou separatisté, ale zločinci,“ rozhorlil se Bok.
Podle jeho mínění je ruský prezident Vladimir Putin zločinec. "My tady u nás navíc lžeme ve vztahu k Putinovi - to je prostě zločinec, který anektoval území. Na Ukrajině navíc vidíte nejmodernější ruské tanky, které nemá jiná země. Z toho se tak dá vyvodit, že na ukrajinském území jsou ruští vojáci. To ale všichni vědí, a přesto lžou o tom, že se tam budou stahovat zbraně. Ne, podle mne tamní situace bude jen eskalovat. Evropa by se ale měla postavit za Ukrajinu, ať už je, nebo není součástí Evropské unie,“ zmínil dále pro ParlamentníListy.cz Bok s tím, že je navíc prokazatelné, že v regionu Ukrajiny operují zpravodajské služby Ruska.
"Tady ale politici nemají koule. Já osobně, kdybych mohl, tak bych se držel slov Masaryka, který říkal, že proti zlu je třeba se bránit mečem. Proto jsem jednoznačně pro to, abychom Ukrajině zbraně dodali... Navíc tam mezi Ukrajinci jsou samí mladí lidé a ti nemají žádný výcvik. Kdo ale má výcvik, tak to je sovětská, tedy ruská armáda, a proto tam také operují. Jsou dokonce zprávy o tom, jak rakety na Ukrajinu létaly z ruského území. Kdyby nebylo těchto raket, tak ani ti povstalci by neměli převahu – oni se ale musejí bránit stejným metrem a tak musejí dostat přiměřeně stejné zbraně. Ovšem ne rakety s jadernými hlavicemi, ale ty rakety, které umožnily povstalcům expandovat a zatlačovat ukrajinskou armádu,“ pokračoval Bok ve svém vidění ukrajinského masakru.
Klid a mír je ve smlouvě
Zdůraznil, že Ukrajina kdysi podepsala s Ruskem jednu důležitou smlouvu. "Všichni v té smlouvě akceptovali, že Ukrajina odevzdá rakety s jadernými hlavicemi, což udělala. A za to jí měl být zabezpečen klid a mír. Tato úmluva byla přitom uzavřena pod mezinárodní gescí, ale všichni o ní dnes mlčí. A potom tam jede Merkelová a Francois Hollande a něco sjednávají, ale Putin si s nimi jen vytírá řiť, neboť ví, že to takto nepůjde. Na tvrdé věci se prostě musí odpovědět tvrdě,“ dodal Bok.
I on se krátce vyjádřil k žádosti Petro Porošenka na vyslání mírových sil OSN na Ukrajinu. "S tímto postupem bych souhlasil. Mírové sily OSN koneckonců byly postavené i na Kypru a podobná další místa, kde poté bylo zabráněno krveprolití a expanzi,“ odvětil na to Bok s tím, že když nikdo nemá v rukách nic jiného, tak je to pořád lepší nežli zabíjet civilní obyvatelstvo.
"Zároveň bych ale souhlasil s tím, aby tyto jednotky stály na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou a izolovaly možnost, aby Rusové mimo obchodování se slušným zbožím neposílali na Ukrajinu zbraně a další podobné věci. Kdybych byl politik, tak bych jednoznačně po naší zkušenosti se sovětskou historií, kdy nás vojska spřátelených zemí také okupovala, požadavek Porošenka podpořil,“ dodal nakonec John Bok.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
