Kdo je pro vás pomyslným českým Politikem roku 2014?Anketa
„Jak uběhlo čtvrtstoletí? A jak dál?“ Seminář s debatou na toto téma uspořádalo ve čtvrtek večer občanské sdružení Nová republika. Vedle již zmíněných známých osobností v panelu vystoupil také publicista Martin Kunštek a ekonomka Květa Lauterbachová.
„Kam jsme došli a kam míříme?“ ptal se v úvodu Martin Kunštek. „Na to by se dalo odpovědět dvěma slovy a moc slušná by ta slova nebyla. Ale když tak mluví i pan prezident, tak to řeknu… Přeběhli jsme do prdele, i když jsme mířili do úplně jiných pozic,“ konstatoval bez okolků.
A v expresivním hodnocení ještě pokračoval. „V oblasti zemědělství máme obrovský náskok v cestě do prdele před západní Evropou. Družstevní zemědělství bylo násilným politickým rozhodnutím rozbito. Jsme nesoběstačná země. Před vstupem do EU ještě navíc unie dávala dotace na likvidaci těch zbytků toho, co tu zůstalo. Třeba likvidace vinohradů nebo sadů,“ uvedl publicista Kunštek.
Podle Květy Lauterbachové se situace ve světě zostřuje a my se nacházíme v epicentru dění. „Ze sevření medvěda jsme se dostali do spárů mnohem horší bestie. Víme, že jsme se do náručí medvěda dostali v důsledku výsledku druhé světové války. Byli jsme součástí kořisti. Zlom v roce 1989 nebyl ničím jiným, než snahou kapitálu, který už neměl kam expandovat, zadlužit další státy. Peníze se dostávají do oběhu prostřednictvím dluhu, a pokud se nebudeme rozhodovat o tom, jak a na jaké účely se budou naše peníze dostávat do oběhu, nemůžeme se ze spáru té bestie, toho minotaura, dostat,“ popisovala ekonomka.
„Ten problém ale samozřejmě mají i ostatní evropské státy. Jestli je v Evropě nějaká země demokratická, je to už jen Švýcarsko. Dnes centrální banky se jako národní nebo státní jen tváří. Jsou to v podstatě privátní podniky, které podle toho fungují. Po vzniku eurozóny začalo hromadně docházet k privatizaci centrálních bank. Jsou tady úkoly pro politickou sílu, která tu prostě není. Půjde o to, zda chceme zůstat v Evropské unii nebo také půjde o NATO. Nikdo se nás přece neptal, jestli chceme do NATO, že?“ tázala se řečnicky.
Lauterbachová se ale krátce zastavila také u aktuálních protestů proti Miloši Zemanovi. „Ať mám proti prezidentu Zemanovi tisíc připomínek, tak ale jako demokrat budu respektovat výsledky voleb! Jestliže toto nedokážeme, tak jsme jako národ ztracení. Je tu snaha postavit společnost proti sobě. Rozděl a panuj, že… Tohle mají ideologové, kteří usilují o světovou nadvládu, perfektně zmáknuté,“ sdělovala přesvědčivě.
Mediální expert Petr Žantovský hovořil především o vývoji médií po listopadu 1989. „Pokud začnu rokem 1989, tak v médiích proběhlo cosi, co by šlo teoreticky nazvat revolucí. Došlo k tomu, že média měla v podstatě z měsíce na měsíc jiné vlastníky, a ti jsou samozřejmě určující pro to, co se v médiích odehrává,“ začal Žantovský s tím, že často docházelo k rozkrádání novin, jako prý v největším případě u Mladé fronty.
Fotogalerie: - Havlem proti Zemanovi
„Nebudu se věnovat soukromým televizím… Přednostně se chci věnovat veřejnoprávní televizi, která vznikla podle zákona z roku 1991. Je to velmi nesystémový úkaz na mapě českých médií. Nejsou tam žádné kontrolní páky ze strany státu. Navíc tam ani nesmí vkročit Nejvyšší kontrolní úřad. Management si s tou televizí může dělat, co chce. Možná nevíte, že roční rozpočet ČT je víc než 7,5 miliardy. To je víc než celý rozpočet ministerstva kultury,“ popisoval mediální expert.
„Když vidím moderátory v České televizi, tak si vždycky vybavím leninskou definici novináře, že žurnalista je ten, kdo je kolektivní agitátor, propagandista a organizátor,“ uvedl ostře.
Česká televize podle Žantovského v podstatě nemá vlastníka a novináři v ní pracující se chovají jako by jim ČT patřila včetně obsahu a vysílacího času. „Třeba v případě ukrajinsko-ruského konfliktu jsme viděli naprosto průhlednou propagandu. Proč jim to prošlo? Management si tam řeší svoje věci, různé zakázky a podobně a novináři si mohou dovolit cokoliv. Vědí to, a proto se tam takoví lidé koncentrují,“ míní.
„Novináři v České televizi vydávají vlastní pocity za realitu. Když se jim nelíbí třeba pan prezident, tak podle toho vypadá jejich referování o hlavě státu. Když se jim nelíbí Rusko, tak to od nich schytá Rusko. Nemyslím si, že v ČT jde o spiknutí. Spíše jen lenost přemýšlet a vyhledávat informace a porovnávat argumenty,“ pokračoval Žantovský.
Ten zároveň nabídl možné řešení. „Napravit polistopadovou chybu a zrušit veřejnoprávní status České televize. Některé oblasti jako sport by se daly privatizovat a to, co ČT má dělat, může dělat státem vlastněná firma třeba tak, jako to udělali na Slovensku,“ navrhl mediální expert.
Myslíte, že budou do konce roku pokračovat masové protesty proti Zemanovi?Anketa
Lenka Procházková uvedla, že v naší zemi panuje ignorační cenzura, tedy že to podle ní není jen tak, že by některá média ve svém referování něco zamlčela, ale že některé akce zcela ignorují. „Dělali jsme mítink na Škroupově náměstí po 26 letech a nepřišel tam ani jediný novinář. Ještě před tím mi volala policie, jestli tam může být ve stejný čas ještě jedna akce, kterou pořádal Petr Placák. Řekla jsem, že by to asi nedopadlo dobře, takže si to nakonec udělali na náměstí Jiřího z Poděbrad. A to byla akce proti prezidentu Zemanovi, kde bylo asi jen dvakrát tolik účastníků než na naší demonstraci, ale tam už novináři byli, a dokonce snad i přenosové vozy,“ nechápala Procházková.
„To je zvláštní vyváženost českých médií. V den lidských práv se tam mluvilo proti prezidentu Zemanovi a my, kteří jsme si na stejném místě jako před 26 lety zhodnocovali stav lidských práv, tak tam nepřišel nikdo z médií. Jen Milan Rokytka,“ podotkla spisovatelka a chartistka a dodala, že lidé by se z chovného dobytka opět měli stát lidmi, kteří budou mít plnohodnotné informace.
Na to reagoval exministr a psychiatr Ivan David, že věci nevidí tak černě. „Věci se začínají posouvat. Přece to, co můžeme číst dnes na některých internetových serverech, bychom ještě před lety nevěřili, že to může někdo napsat. Zažil jsem rok 1968, v roce 1989 mi bylo 37 a já si dnes připadám jako v letech 1967 a 1988. Stále víc se zásadním způsobem mění vědomí, lidé si uvědomují, že nám média lžou a podobně. Není možné, aby při takovém vědomí zůstaly i nadále věci tak, jak jsou,“ vyjádřil optimisticky.
A vrátil se ještě k otázce veřejnoprávní televize. „ČT byla ukradena, nic jiného to není. Jaká je definice krádeže? Zmocnit se věci s cílem zacházet s ní jako s vlastní. Oni tak přece jednají,“ podotkl v závěru Ivan David.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
