Veřejnoprávní média nezažívají své nejsvětlejší dny. V živé paměti je prohlášení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které konstatovalo, že Česká televize pořadem Americká volební noc porušila zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, když při informování o prezidentských volbách v USA odvysílala „nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně“.
Neuplynul ani měsíc a Rada ČRo v souvislosti s příspěvkem Martina Dorazína na ČRo Plus z 29. listopadu 2016 (nereflektované šíření lživých informací, tzv. fake news) vyzvala Český rozhlas k důslednému dodržování Kodexu Českého rozhlasu, především v článcích 6.6 a 6.8.
V nich se praví, že ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti. Dále, každá odvysílaná zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.
Ruští agenti prý používali peníze vyhrané v kasinu
A právě na to „pozapomněl“ moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín ve svém příspěvku pro pravidelný přehled tisku. Při druhém letošním zasedání Rady ČRo se proto přehrával záznam jeho vstupu, který uvedl hlas ze studia těmito slovy: „Při volbách v Česku v roce 2013 působily desítky ruských tzv. expertů, kteří aktivně ovlivňovali veřejné mínění a dokonce upláceli členy volebních komisí. Tyto závažné informace zveřejnily ruské internetové stránky URA.Ru, pročetl je náš moskevský zpravodaj Martin Dorazín.“ A to, co dlouholetý redaktor veřejnoprávního média předvedl, stojí za to si připomenout celé.
„URA.Ru píše, že asi šest měsíců před volbami v Česku bylo do Česka vysláno asi devadesát ruských profesionálních politických konzultantů, jejichž hlavním úkolem bylo podněcovat protiamerické nálady a propagovat přátelství s Ruskem. Peníze na jejich práci jim převáděli neobyčejným způsobem. O bankovním převodu samozřejmě nemohla být řeč. Používali prý kasino, které nepřímo vlastnil jeden vysoce postavený ruský úředník. A tyto peníze používali na své aktivity v Česku. Jak tedy tyto sumy získávali, popisuje URA.Ru, v tom kasinu vyhrávali neobvykle velké sumy, část si nechali pro sebe, částečně jimi financovali svou činnost,“ referoval Martin Dorazín.
Údajní konzultanti měli uplácet i členy volebních komisí
A pokračoval v tom, co zpravodajská agentura vydala. „URA.Ru naznačuje, že jimi upláceli členy volebních komisí a rozvíjeli síť agitátorů. Těmi byli například majitelé nevelkých obchodů se stálou klientelou, které prý vyprávěli o pozitivním vlivu Ruska na českou ekonomiku, nebo šlo dokonce o realitní agenty, kteří přesvědčovali zase své klienty. A tím třetím důležitým prostředím podle tohoto ruského portálu se stali sportovci, ruští poradci údajně pomáhali finančně organizovat mnohé sportovní akce, kde se také mluvilo o Rusku,“ pronášel zpravodaj do éteru.
Psali jsme:
Ze studia byl dotázán, jestli se ví o tom, o jaké zdroje se URA.Ru opírá. „URA.Ru se odvolává na jednoho z těchto politických konzultantů, kterého pochopitelně nejmenuje, nepřál si být jmenován, nicméně předpovídá, že stejné metody budou použity i v příštích prezidentských volbách. A tento člověk URA.Ru slíbil předložit v dohledné době dokumenty, jména těch lidí, kteří prý budou Miloši Zemanovi a jeho štábu pomáhat se znovuzvolením,“ sypal ze sebe Martin Dorazín informace, které musely každému přemýšlivému posluchači připadat přinejmenším podezřelé.
Češi jsou jako malé děti, rivalové ani matematici si ničeho nevšimli
Z pražského studia na Vinohradech dostal moskevský zpravodaj Českého rozhlasu ještě jednu nahrávku v podobě dotazu, na jaká specifika ruští agenti v Česku narazili. „Například si prý nedovedli poradit s rovnoměrným navýšením hlasů pro Miloše Zemana, takže místy ty výsledky byly anomálně vysoké. Ruský expert, kterého URA.Ru cituje, se diví, že si toho opoziční kandidáti nevšimli, že to nezpozorovali ani čeští matematici, cituji: ‚Češi jsou jako malé děti, věřili, že počítače nelze oklamat.‘ To řekl tento ruský konzultant v narážce na počítačový systém zpracování těch volebních lístků,“ uzavřel Martin Dorazín.
Místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek pak požádal, aby bylo ze záznamu puštěno ještě odhlášení zpravodajova vstupu. „Teď se podívejme do dalších světových listů...“ ozvalo se ze studia v Praze v přehledu denního tisku. „Ta moderátorova věta o dalších světových listech je zajímavá, nevím, jestli URA.Ru je světový list. Ale já bych k této věci přečetl ještě oficiální vyjádření Bezpečnostní informační služby z téhož dne. Cituji: ‚Obsah zprávy ruského serveru URA.Ru jednoznačně odmítáme, k uvedeným aktivitám nemáme žádné informace. Sdělení o manipulacích, které v roce 2013 provázely volbu prezidenta Zemana, je třeba číst a vnímat jako dezinformaci směřující k matení a dezorientaci veřejnosti.‘ Myslím, že takové příspěvky do Českého rozhlasu vůbec nepatří, škodí mu a jako dlouholetý novinář mám s takovouto novinařinou velký problém,“ přiznal Tomáš Kňourek.
Ředitelova obhajoba nezabrala, radní označil postup ČRo jako chybný
René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu, v reakci na to připomněl, že šlo o citaci v rámci přehledu médií. „Pan Dorazín ještě tentýž den ověřoval důvěryhodnost zdroje, na jehož svědectví byl ten článek postaven. Zároveň nás informoval, že ta důvěryhodnost úplně nemusí být. Čili my jsme se celý další vývoj toho dne na rozdíl od jiných médií, jak jsem se koukal, už tomuto tématu záměrně nevěnovali. A jenom říkám, že to nebyla zpráva, se kterou přišel Český rozhlas. Pouze ve své rubrice, kdy cituje a uvádí, co píše ten či onen tisk, v tomto případě server, uvedl, co psal URA.Ru. Dále se už tématu potom, co jsme si sami ověřovali, jestli je ten zdroj důvěryhodný, nebo nikoli, a protože to nebylo možné vypátrat, tak jsme se tomu tématu už v průběhu dalšího vysílání vůbec nevěnovali na žádné ze stanic Českého rozhlasu ani tedy té dotčené, která tu věc vysílala. Na rozdíl od jiných českých médií, která celý den tuhle agendu odehrávala,“ hájil své podřízené René Zavoral.
Ing. Miloš Zeman
Jeho obhajoba však působila hodně nelogicky a radní si jejích slabin pochopitelně všimli. „Děkuji za vysvětlení, ale to je možná právě chyba, že se tomu Český rozhlas dál nevěnoval a nedal prostor třeba těm, kterých se to vyjádření týká. Četl jsem tu vyjádření Bezpečnostní informační služby. To už tedy podle vyjádření pana generálního ředitele v průběhu dne nezaznělo. Takže posluchač se dozvěděl jenom tuto informaci a nebyl mu poskytnut i pohled jiné strany, která to třeba vyvrací. Takže já to považuji spíše za chybu,“ vysvětloval místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.
Ostatní média na podezřelost zprávy upozorňovala, rozhlas ji bral vážně
V podobném duchu ho doplnil i radní Petr Šafařík. „Ten, kdo ty relace četby zahraničního tisku poslouchá pravidelně, tak ví, že s tím příspěvkem zacházeli tak, jako by to byla jakákoli standardní zpráva z jiných normálních médií. Svědčí o tom i ten typ dotazu, kdy se ptali, s čím se agenti setkali a podobně. Tímto textem se během dne zabývala i jiná média, ale zabývala se jím způsobem jakoby kritickým. Pro ilustraci ocituji z jednoho článku: ‚Potíž celého textu je, že neobsahuje jediné konkrétní jméno, konkrétní situaci, které by se dalo chytit a stojí na jediném nejmenovaném zdroji, jehož identitu a důvěryhodnost v tuto chvíli neznáme.‘ Konec citátu,“ dokladoval Petr Šafařík, jakým způsobem k evidentním fake news přistoupila jiná média, nikoli však Český rozhlas.
„Dokonce si zpravodaj Martin Dorazín přidal takové to ‚identitu pochopitelně nezmiňuje‘. To znamená, že oni opravdu si s tou zprávou nepočínali tak, že je to ukázka nějaké problematické fake news, ale oni s ní zacházeli tak – svědčí o tom i ten dovětek ‚budeme číst z dalších světových listů‘ – že nijak nesignalizovali, že je to něco zvláštního. Myslím, že neplatí to, že to nebylo z produkce Českého rozhlasu. Byl to přesně ten typ přebírání, citování, kde – bohužel – asi bezděky se stal Český rozhlas pro tu chvíli, než mu to tedy došlo, jak bylo uvedeno, že se stal někým, kdo vytvořil určitou ozvěnu a prodloužil působení tohoto bizarního kousku,“ popsal radní Petr Šafařík, že posluchač musel nutně nabýt dojmu, že je mu Českým rozhlasem podávána ověřená informace, přičemž šlo o dezinformaci.
Šíření lživých informací by se měl Český rozhlas už vyvarovat
Předsedkyně Rady ČRo pak nechala hlasovat o v úvodu zmíněném usnesení, kterým Rada Českého rozhlasu v souvislosti s příspěvkem Martina Dorazína na ČRo Plus z 29. listopadu 2016 v ranních hodinách (nereflektované šíření lživých informací, tzv. fake news) vyzývá Český rozhlas k důslednému dodržování Kodexu Českého rozhlasu, především v článcích 6.6 a 6.8. Sedm přítomných členů Rady Českého rozhlasu pro něj zvedlo ruku, pouze Miroslava Dittricha přehraný zvukový záznam ani argumenty kolegů radních nepřesvědčily, a proto se zdržel hlasování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
