Takhle jídlo nezdražuje žádná vláda. Důkaz. A Polsko? Nula

16.11.2022 15:20 | Ze sítí

„Výrazné zdražování potravin v Česku oproti jiným evropským zemím“ vysvětluje Agrární komora České republiky vysokou úrovní daně z přidané hodnoty (DPH). „DPH v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě,“ upozorňuje organizace. Vše ukázala na tabulce. DPH na jídlo v Polsku 0 až 5 %, v Maďarsku 5 %, v Itálii 5 až 10 %, v Německu 7 %, v Rakousku a na Slovensku 10 % a Česko? 15 %, ukazuje Agrární komora ČR. Tempo meziročního růstu cen v říjnu překvapilo i Českou národní banku.

Takhle jídlo nezdražuje žádná vláda. Důkaz. A Polsko? Nula
Foto: Repro Facebook
Popisek: Přeplněný supermarket

Anketa

Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?

5%
94%
hlasovalo: 34785 lidí
Agrární komora České republiky tvrdí, že právě daň z přidané hodnoty má být „jedním z faktorů, který má nezanedbatelný vliv na koncové spotřebitelské ceny potravin“, a je tak jednou z odpovědí na otázku: „Proč dochází k tak výraznému zdražování potravin v Česku oproti jiným evropským zemím?“

Příčin je prý sice „celá řada“, ale právě daň z přidané hodnoty je z okolních zemí aktuálně na nejvyšší úrovni. „V ČR je DPH u potravin 15 % a patří mezi nejvyšší v Evropě. Například v sousedních zemích je mnohem nižší, v případě Slovenska a Maďarska platí nižší DPH alespoň pro některé základní potraviny. V Německu platí 7% snížená sazba na většinu potravin. Od letošního února do konce roku platí v Polsku nulová daňová sazba pro základní potraviny, před zavedením opatření platila daň ve výši 5 %. Nižší sazbu DPH na potraviny uplatňují také Francie, Belgie, Nizozemsko či Rakousko,“ shrnula organizace.

Podle Agrární komory ČR by nyní snížení DPH u základních potravin v České republice se zdražováním potravin pomohlo, a proto jej podporuje.

Na růst cen potravin upozorňuje také Česká národní banka. Jádrová inflace a právě růst cen potravin měly být v říjnu vyšší, než sama očekávala v podzimní prognóze. 

Inflace v říjnu také přesáhla očekávané hodnoty a činila 18,6 %, kvůli zápočtu vládních opatření spojených s růstem cen energií, jakými je odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023 či úsporný tarif do konce roku 2022, však statistici uveřejnili hodnotu inflace o 3,5 procentního bodu nižší, a to na úrovni 15,1 % – jde však pouze o promítnutí příspěvku na úsporný tarif.

Přestože tak statistická data hovoří o poklesu inflace, reálně v mnoha odvětvích ceny rostou a právě ceny potravin dále zrychlily svoji dynamiku, k čemuž podle ČNB přispívá vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Meziročně se ceny potravin letos v říjnu zvýšily až o 18,3 %.

V souvislosti s cenami potravin se v médiích často objevuje příklad sousedního Polska, které v letošním roce snížilo sazbu daně z přidané hodnoty u benzínu z 23 na osm procent a u základních potravin či hnojiv pak DPH snížilo rovnou na nulu.

Během uplynulých dnů polský náměstek ministra financí Artur Soboń oznámil, že minimálně u potravin DPH na původní 5% úroveň nevzroste ani v příštím roce a od ledna bude ponechána na nule.

reklama

autor: rak

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Papaláši

Nemáte dojem, že se vy politici, evidentně SPD nevyjímaje, chováte jako papaláši? Přijde vám etické zvyšovat si platy, když většině lidem klesají, a když ještě k tomu pobíráte náhrady? Navíc podle vás je v pořádku a etické vůči nám lidem, kteří vše platíme z našich daní, pobírat náhrady v plné výši,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Debakl Nerudové. „Nemá na to. Ještě že není prezidentka.“ Po debatě se jedna hvězda rozjela

20:25 Debakl Nerudové. „Nemá na to. Ještě že není prezidentka.“ Po debatě se jedna hvězda rozjela

Vystoupení Danuše Nerudové v superdebatě lídrů kandidátek do eurovoleb jako „historický debakl“ zhod…