Takhle tedy ne! Chtějí nám zavřít uhelné elektrárny? Docent Konvička udeřil na klimaaktivisty

16.10.2019 15:51

Martin Konvička jako docent biologie sepsal zamyšlení nad tím, jak současné zelené šílenství kolem švédské slečny Grety může přírodě ve skutečnosti uškodit. Chce tím napravit současný rest, kdy odborníci o bláznění aktivistů raději mlčí, aby je nenaštvali.

Takhle tedy ne! Chtějí nám zavřít uhelné elektrárny? Docent Konvička udeřil na klimaaktivisty
Foto: Daniela Černá
Popisek: Martin Konvička kandiduje do Senátu

Konvička v textu pro odborný web Ekolist shrnul, že iracionální a vášnivý zájem aktivistů o životní prostředí přichází vždy po vlnách. Ta první proběhla zhruba před deseti lety a spojovaná je s Alem Gorem, který tehdy natočil dokument Nepříjemná pravda a dostal Nobelovu cenu.

Hlavním heslem tehdejší vlny bylo přijetí tzv. Kjótského protokolu o změně klimatu. Závazky z tohoto protokolu vedly zejména k podpoře obnovitelné energie. U nás měla tato podpora dva zásadní důsledky. Tím prvním byla podpora obnovitelné energie, u nás v podobě energie solární. Tím druhým byla tzv. biopaliva, o kterých se věřilo, že když budou povinně přimíchávána do pohonných hmot, sníží se tím emise.

Anketa

Líbí se vám rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zrušil zdanění církevních restitucí?

9%
91%
hlasovalo: 21557 lidí

O solární energii se dnes hovoří jako o „tunelu“ a náklady se odhadují ve stovkách miliard. A pokud jde o biopaliva, tak těm podle Konvičky můžeme poděkovat za to, že se Andrej Babiš rozhodl jít do politiky.

Pokud jde o pokrok v životním prostředí, ten je podle docenta Konvičky značně problematický. V posledním desetiletí se mělo zastavit nadějné zlepšování životního prostředí, zejména biodiverzity a ekosystémových funkcí. Cituje statistiku, podle které se například u ptactva dá hovořit doslova o kolapsu.

„Hygienicky se zvýšila pesticidová zátěž půd a vod. Ekonomicky akcelerovala koncentrace zemědělských majetků, zdražily se potraviny, nastávaly výpadky v zásobování ve třetím světě. To vše nesnížilo, ale naopak zvýšilo uhlíkovou emisní zátěž,“ vypočítává dále docent Konvička.

CELÝ TEXT ZDE.

Pokud jde o biopaliva, tak když započteme i emise spojené s pěstováním a dopravou plodin, dostaneme se na 180 procent emisí způsobovaných nenáviděnými fosilními palivy.

Pokud jde o solární energii, je podle Konvičky devastující nejen ekonomicky (Česká republika je v tomto směru zcela šíleným extrémem), ale i z hlediska životního prostředí. „I při soudnějším legislativním nastavení totiž solární energetika zvyšuje tlak na tzv. marginální pozemky, jež by normálně sloužily jako mikrorefugia a tzv. nášlapné kameny pro oživení krajiny,“ vysvětluje.

Větrná energie, která se u nás neuplatňuje tolik jako jinde, je zase devastující pro ptactvo, na pobřeží se ukazuje její devastující vliv na mořské dno a začíná se zjišťovat, že větrníky ve větším množství mohou ovlivňovat směr a intenzitu větrů, a tím aktivně měnit klima.

Jakkoliv se třeba fotovoltaika dnes vrací ke svému původnímu bohulibému záměru, výčet katastrof podle Konvičky znamená zásadní poučení: pokud se v ekologii může něco pokazit, pokazí se to.

Podle Konvičky není sporu o tom, že se otepluje. Jako entomolog, odborník na výskyt hmyzu, to pozoruje i na tom, jak se posouvá výskyt teplomilných rostlin a živočichů. „Jinou indicií pak jsou změny ve fenologii – sezónním průběhu kvetení, zrání plodů, příletu tažných druhů nebo počtu generací hmyzu. Zejména ve středních a vyšších zeměpisných šířkách jde o posuny velmi markantní,“ dodává.

Největším rizikem proto podle něj není samotné oteplení, ale narušení přírodního ekosystému. Dlouhodobě stabilizované vztahy mezi rostlinami a opylovači nebo mezi přirozenými nepřáteli jsou narušeny a ovlivní zemědělství, nebo i šíření nákaz.

Konvička se ale obává, že současní alarmisté a jejich klimatická panika nemají žádné řešení. Podle něj jako biologa by nejlepším řešením bylo dát maximální prostor přírodě, aby se se změnami vypořádala. Člověk může pomoci tím, že nebude zabírat přírodní stanoviště, nebo tím, že biologizuje zemědělství.

Konvička sám nemá nic proti některým nápadům klima alarmistů, třeba proti snaze o úspory energie. Potíž nastává s požadavky, které jsou vyloženě hospodářsko-politické povahy, třeba zavírání uhelných elektráren. Varuje před některými vyloženě jurodivými nápady, jako je třeba hnojení moří, které podle něj hrozí nepředvídatelnými dopady.

Jako biolog se vyjádřil také k populárnímu tématu klima alarmistů posledních týdnů – k boji proti živočišné produkci s argumentem, že přežvýkavci produkují příliš metanu, skleníkového plynu přispívajícího k oteplování planety.

V čele boje proti skotu stojí aktivistka Christiana Figueres z Kostariky. U ní je tento odpor pochopitelný, protože do Kostariky prý skot skutečně nepatří a pastva tu likviduje původní vegetaci. Ale v drtivé většině ostatních zemí je skot doma a patří tam.

Konvička upozorňuje, že skot není jen producentem metanu, ale rovněž podstatnou součástí ekosystému. Brzdí například růst dřevin.

Anketa

Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?

90%
5%
hlasovalo: 12154 lidí

Druhým bodem, který biolog zpochybňuje, je globální nadšení pro zalesňování. Je to podle něj tradice evropského osvícenství, které propagovalo sázení stromů, ale už neřešilo jakých a kam.

Docent Konvička připouští, že lesní vegetace váže ze vzduchu uhlík, zvlhčuje jej a ochlazuje. Na druhou stranu je náročná na vodu. A pokud jde o ten uhlík, Konvička upozorňuje, že v přírodě nic nezmizí jen tak, takže pohlcený uhlík se jednou do atmosféry stejně vrátí.

Zatímco někde je ubývání stromů skutečně vážným problémem, v Evropě jich naopak přibývá, a to nejvíce na celé světě. Navíc varuje, že zalesňování často naruší dosavadní stráně či louky, které jsou často posledním útočištěm některých rostlin a živočichů.

Třetím tématem, nad kterým se zamyslel, je boj proti suchu. Letošní rok, srážkově průměrný, ale přesto problematický, podle Konvičky ukázal, že problémem není nedostatek srážek, ale katastrofální ztráta schopnosti udržet vodu v půdě a krajině.

Celkem snadno by se dala řešit jedna z příčin – technické odvodnění, které bylo masivně budováno od 50. let. Jeho zničení by bylo jistě nákladné, ale pokud by se pro něj stát rozhodl, bylo by možné jej provést velmi rychle. Větším problémem je degradace půdy, podle Konvičky přímý důsledek nahrazení organických hnojiv minerálními.

Posledním návrhem, nad kterým se Konvička zamyslel, jsou změny v oblasti dopravy. Ty mají společné to, že by více dopadly na chudší obyvatelstvo. Protesty žlutých vest ve Francii ukázaly, že zelená opatření jsou odsouzena ke krachu, pokud nemají podporu veřejnosti.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jav

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Letná: Vyfoť se se svým politikem. Byla tam celá opozice. A Drahoš pěl hymnu na VIDEO

22:04 Letná: Vyfoť se se svým politikem. Byla tam celá opozice. A Drahoš pěl hymnu na VIDEO

Na demonstraci Milionu chvilek na Letenské pláni se v sobotu znovu sešlo asi dvě stě tisíc lidí. Po …