„Je velmi obtížné zbavit se dojmu, že čeští politici a publicisté (zejména někteří) spolu neoficiálně soutěží o to, komu se podaří naštvat (používám slušné, leč méně výstižné slovo) co nejvíc lidí," uvádí obecně svůj komentář Bohumil Doležal, politolog, komentátor a publicista.
Tentokrát se podle Doležala o vyhrocenou situaci postaral Miroslav Macek v souvislosti s našimi vojáky, kteří padli v Afghánistánu. Doktor Macek mimo jiné napsal: „Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten má pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí, a musí se účastnit bitev a válek, které jsou (jako většina těch minulých, současných a budoucích) zcela nesmyslné a nic neřešící. Riziko, že přitom může být zmrzačen nebo zemře, si je dobře vědom. Za to je přece též placen. Má navíc na vybranou: Může se kdykoli žoldu vzdát a jít dělat nějakou méně rizikovou práci."
Více o tom, co napsal doktor Macek, čtěte zde:
Za tato slova sklidil vlnu kritiky a vyvolal bouřlivou diskuzi. Jeho výrok rozebírá i publicista ve svém komentáři. Zamýšlí se hned nad otázkou, co je to žoldák. „Za prvé, je to ten, kdo za svou službu v armádě dostává peníze. Za druhé, je to nadávka, a pan Macek jako všichni, co vládnou češtinou, to dobře ví," konstatuje Doležal.
Jak podotýká, všechny armády, co jich kdy na světě bylo, stály na těch, co byli za svou službu v nich placeni. „Nevím, proč by bylo třeba se kvůli tomu, že jsou za svou práci placeni, dívat skrze prsty zrovna na ně a ne rovnou na všechny, co jsou za svou práci placeni," píše publicista a politolog.
Doležal prý není skeptik jako Macek
A dodává, že představa armády, kde vojáci poslouchají jen ty rozkazy, se kterými vnitřně souhlasí, mu připadá být „dosti česká". Navíc pokud prý jde o války, které už proběhly, není Doležal takový skeptik, jako je Macek. „Jsem naopak přesvědčen, že když se na ty konflikty podíváme trochu blíž a podrobněji, v drtivé většině válek nakonec zjistíme, že šlo o 'krvavě vážné věci' a že proti sobě stáli ti, co byli v právu, a ti, co v právu nebyli, a že se to dá poznat – i když bohužel ne vždycky ti, co byli v právu, vyhráli. Jistě, náš svět není dokonalý," píše.
Celý komentář Bohumila Doležala k dispozici ZDE.
A konečně, když se Macek ptá, zda jsou dnes Afghánci šťastnější a spokojenější než před těmi dvanácti lety a zda se my cítíme bezpečněji, odpovídá mu Doležal tím, že celá ta akce byla vedena především kvůli tomu, abychom se my mohli cítit bezpečněji. „To je docela v přádku, naším úkolem není spasit svět, ale zajistit společenství, v němž žijeme, aspoň elementární bezpečnost a jistoty: A přitom musíme ovšem přihlédnout k tomu, aby ve válce naší vinou nadměrně netrpělo civilní obyvatelstvo té země a abychom si své bezpečí nedobývali na účet bezpečí Afghánců," dodává publicista.
„A úplně na závěr ještě maličkost: Každá problematizace, každá nepříjemná výtka má svůj čas. Vykládat, že je žoldák, o někom, kdo se zrovna vrací domů v rakvi, mi připadá jako projev jistého buranství," uzavírá Bohumil Doležal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
