Vondra připomíná, že zlom v Bendově životě nastal po jeho podpisu protirežimního prohlášení Charta 77, kdy kvůli tomu přišel o práci počítačového odborníka. Svůj další život pak zasvětil zápasu s totalitním komunismem.
Benda za komunismu považoval za důležité vytváření paralelních struktur
Za zjevení Vondra označuje Bendův základní programový text „Paralelní polis“ z roku 1978, jímž se snažil povzbudit disent, proti němuž tehdejší režim tvrdě zasáhl, k dlouhodobější akci. „Argumentoval, že náš úkol není ani propadat euforii z pocitu svobodného projevu, když překonám strach a přihlásím se k něčemu, co by mělo být normální, ani propadat depresi, když režim zaútočí, někoho zatkne a další tím odstraší,“ napsal exministr obrany.
Benda podle něj tehdy považoval za důležité vytvářet paralelní struktury jako zárodek budoucí svobodné společnosti. „Tedy projevovat se svobodně v kultuře, šířit informace v samizdatu, a to nejen v nečitelných strojopisech, ale i tiskem, zakládat podzemní univerzity a také se nezávisle sdružovat s cílem svobodně artikulovat politické názory,“ napsal Vondra s tím, že pro jeho generaci byl zmíněný text určující.
Benda prý nebyl utopista ani snílek, ale politický realista. „Jako konzervativní katolík chápal, že žádný ráj tady na zemi nás nečeká, ale věděl a svým životem dosvědčoval, že se zlem je nutné bojovat,“ uvedl Vondra s tím, že Benda komunismus principiálně odmítal. „Pro většinu našich křesťanů komunismus byl a je totožný se Satanem a Antikristem – a já s nimi rád souhlasím,“ připomíná Vondra Bendova slova napsaná v roce 1979 v eseji Katolicismus a politika.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
