Takto by Trump mohl získat Grónsko

07.01.2026 15:30 | Monitoring

Možné převzetí Grónska Spojenými státy se podle analýzy deníku Politico postupně rýsuje jako scénář s konkrétními obrysy. Server popisuje čtyři kroky, jimiž by Donald Trump mohl usilovat o posílení vlivu USA v Arktidě, a to od vlivových operací a politických dohod až po tlak na evropské spojence. V krajním případě Politico připomíná i možnost přímého vojenského zásahu.

Takto by Trump mohl získat Grónsko
Foto: The White House
Popisek: Donald J. Trump, prezident USA

Prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy vlastnily Grónsko. Problém je v tom, že Grónsko již patří Dánsku a většina Gróňanů se nechce stát součástí USA.

Ačkoli představa, že by Spojené státy vtrhly do grónského hlavního města Nuuk a převzaly by nad ním kontrolu ve stylu zásahu ve Venezuele, může působit přehnaně – i když vojenský útok na Caracas zjevně ukázal, čeho jsou USA schopny –, existuje cesta, jak získání Grónska dosáhnout. A zdá se, že Trump po takové cestě už kus ušel. Pro Evropany je znepokojivé, že taková strategie se velmi podobá expanzivnímu scénáři Vladimira Putina.

Analýza deníku Politico upozorňuje, že Trampovy úvahy o získání Grónska nejsou jen rétorickým cvičením, ale opírají se o konkrétní scénář. Server popisuje čtyři navazující kroky, které by mohly Spojeným státům otevřít cestu k naplnění tohoto cíle.

Masivní vlivová kampaň

Podle Politica má celý scénář začínat cíleným posilováním grónského hnutí usilujícího o odtržení od Dánska. Administrativa Donalda Trumpa se v tomto kontextu netajila podporou myšlenky větší samostatnosti Grónska, která by Spojeným státům otevřela prostor k přímým jednáním s místními politickými představiteli, aniž by bylo nutné jednat přes Kodaň. Právě tento posun by podle analýzy zásadně změnil mocenské rozložení sil v regionu.

Dánské bezpečnostní služby přitom už dříve upozornily na riziko dezinformačních operací s cílem přesvědčit obyvatele Grónska, že oddělení od Dánského království je nejen nevyhnutelné, ale zároveň i výhodné. Takové operace mají podle varování vytvářet dojem, že cesta k nezávislosti je přirozeným a logickým krokem, který je třeba pouze politicky potvrdit.

Dohoda o volném sdružení (COFA)

Další možnost, s níž Politico ve své analýze pracuje, spočívá v nabídce takzvané Dohody o volném sdružení (COFA), jakou mají USA uzavřenu například s Mikronésií nebo s Palau. V případě Grónska by taková dohoda znamenala rozsáhlou finanční pomoc a bezpečnostní garance výměnou za to, že ozbrojené síly USA by mohly na území Grónska působit bez výraznějších omezení.

Tento model je podle Politica pro Washington přijatelnější než přímá anexe, s níž podle průzkumů nesouhlasí zhruba 85 procent Gróňanů.

Ukrajina jako vyjednávací karta

Další část popisovaného scénáře se podle Politica odehrává na evropské půdě. Spojené státy se mají snažit získat pro plán podporu Evropy, přičemž klíčovou roli v jednáních má sehrát Ukrajina. Kyjev dlouhodobě usiluje o pevné bezpečnostní záruky ze strany USA pro případ mírové dohody s Ruskem.

Diplomatické zdroje podle Politica naznačují, že Washington by mohl nabídnout posílenou ochranu Ukrajiny výměnou za to, že evropští spojenci nebudou bránit rozšiřování amerického vlivu v Grónsku a v širším arktickém regionu.

Hrozba vojenského řešení

Nejtvrdší a zároveň nejvíce znepokojující variantou, o níž Politico píše, je možnost přímé vojenské intervence. Odborníci z dánské Vojenské akademie upozorňují, že USA by v krajním případě mohly vsadit na strategii tzv. „hotové věci“ (fait accompli), tedy na rychlé obsazení klíčových míst speciálními jednotkami. Vzhledem k tomu, že Grónsko nemá vlastní armádu a dánská vojenská přítomnost je v oblasti omezená, mohl by Washington podle expertů převzít kontrolu nad hlavním městem Nuuk během velmi krátké doby, řádově desítek minut.

Takový krok by podle dánské premiérky Mette Frederiksenové znamenal okamžité zpochybnění samotných základů Severoatlantické aliance. Přestože se evropští politici snaží napětí spíše tlumit, jmenování Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko podle Politica naznačuje, že Donald Trump své ambice neopouští. Pro prezidenta USA má jít o završení širší vize dominance na západní polokouli, kterou po Venezuele hodlá potvrdit také v Arktidě.

Zanechat stopu...

Zároveň se stále častěji objevují úvahy, že Trumpův zájem o Grónsko není motivován výhradně bezpečnostními hledisky, ale také osobní snahou zanechat svou výraznou stopu v dějinách. Podobně jako prezidenti v 19. století, kteří rozšiřovali území Spojených států. Získání kontroly nad ostrovem bohatým na vzácné nerosty a ropu by podle těchto názorů vytvořilo dědictví, které by výrazně přesáhlo působení Trumpa v prezidentském úřadu.


 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Nemyslím si, že ČT a ČRo jsou dokonalé a že jsou vždy nestranné

Věta v titulku jsou vaše slova, s kterými souhlasím určitě nejen já. Ale proč je teda máme všichni povinně platit? Věříte snad tomu, že bez povinných poplatků nejde docílit nezávislosti? A považujete tyto instituce dnes za nezávislé? Protože podle mě jsou nezávislé instituce i nestranné a samotnou n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 32 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

..., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseforspin , 07.01.2026 17:00:35
několik let nás tady přesvědčují, že si Rusko své obavy z NATO u svých hranic vycucalo z prstu a jsou úplně zbytečné, protože NATO je přece obranný pakt a najednou dánská tajná služba přijde se zprávou, že USA jsou pro ně bezpečnostní hrozba, pro člena toho obranného NATO :O) V podstatě to potvrzuje, že Rusko mělo pravdu a oprávněné obavy z amerického NATO a že ta válka je vyprovokovaná.

|  5 |  0

Další články z rubriky

Rajchl šikanuje novináře? Urbanová svolává protiakci

16:16 Rajchl šikanuje novináře? Urbanová svolává protiakci

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) vyzvala své sledující, aby hromadně navštívili facebookový profil…