Na stránkách Evropského parlamentu byl zveřejněn článek o přínosu Václava Havla k evropské integraci. Informovala o tom na Twitteru Aneta Zachová, šéfredaktorka webového serveru zaměřeného na Evropskou unii Euractiv.cz. „Think-tank Evropského parlamentu @EP_ThinkTank @Europarl_CS zveřejnil briefing paper o přínosu Václava Havla k evropské integraci,“ tweetla Zachová.
Think tank Evropského parlamentu @EP_ThinkTank @Europarl_CS zveřejnil briefing paper o přínosu Václava Havla k evropské integraci??https://t.co/VrJtwAGbIw
— Aneta Zachová (@AnetaZachova) May 11, 2020
Samotný článek tedy pochází od think-tanku Evropského parlamentu – Výzkumné služby Evropského parlamentu, tedy od organizace, která poskytuje poslancům Evropského parlamentu a případně parlamentním výborům nezávislé, objektivní a směrodatné analýzy a výzkum týkající se činnosti Evropské unie, které jim pomáhají při jejich parlamentní činnosti.
Článek víceméně shrnuje život Václava Havla, jde tedy o jakýsi životopis. Připomíná jeho dětství, kdy byl jeho rodině v následku komunistického puče zabaven majetek či jak jeho rodina nesměla studovat. Dále jsou v dokumentu připomenuty jeho první divadelní hry či je popsána jeho role disidenta, která po 17. listopadu 1989 dospěla až do role prezidenta. Připomíná se, jak podepsal rozsáhlou amnestii, čímž ve společnosti vyvolal strach z nárůstu kriminality.
Dále se v dokumentu popisuje, že nebyl příznivcem kapitalismu, tedy volnotržní ekonomiky, snažil se hledat „třetí cestu“, tedy byl něčím jako sociálním demokratem. Kvůli tomuto postoji častokrát kritizoval koncepci transformace ekonomiky prosazovanou Václavem Klausem.
„Havel opakovaně kritizoval Klause za jeho neoliberální přístup a byl skeptický ohledně Klausova použití doktríny ‚neviditelné ruky tržních sil‘. Zatímco Klaus považoval ‚občanskou společnost‘ za umělý konstrukt, Havel věřil, že bez zapojení občanské společnosti by hospodářská reforma způsobila hospodářský zločin. Zatímco Klausovy názory na Evropskou unii byly v nejlepším případě kritické, Havel rychle rozpoznal potenciál ukotvit zemi na Západě a snažil se přesvědčit i ostatní,“ píše se v dokumentu. Mj. je tam připomenuto, že Havel odmítl zakázat komunisty, či to, že Havel pověřil sestavením vlády komunistu Čalfu.
O tom, jak Václav Havel vystupoval proti Václavovi Klausovi jsme psali ZDE
Fotogalerie: - Trockého mexická pevnost
V článku jsou popsány i Havlovy názory na mezinárodní politiku. „Pokud jde o mezinárodní vztahy a struktury, Havel navrhl zrušení Varšavské smlouvy a NATO a nebyl nijak zvlášť ohromen tehdejšími Evropskými společenstvími, přičemž zdůraznil, že ‚duchovní Evropa‘ zaostává za ekonomickou verzí,“ později se však stal zastáncem Severoatlantické aliance. „Když se situace v bývalé Jugoslávii na počátku 90. let zhoršila, varoval, že ať se stane cokoli na evropské půdě, týká se celé Evropy. Spolu s polským prezidentem Lechem Wałęsou vyzval Havel amerického prezidenta Billa Clintona, aby se NATO rozšířilo, čímž by se zabránilo dalším válkám ve střední Evropě. Havel hrál klíčovou roli v bezpečnostních jednáních o přistoupení České republiky a dalších středoevropských zemí k NATO, jakož i při zahájení jednání o členství země s EU,“ byl popsán v článku obrat Havla.
„Brzy po vstupu České republiky do NATO v březnu 1999 se Aliance zapojila do konfliktu v Kosovu. Havel, první státník, který navštívil silně bombardované Sarajevo a Mostar, byl také jedním z mála politiků, kteří otevřeně podporovali vojenskou intervenci vedenou USA, což byla akce nezbytná k záchraně životů a prevenci krveprolití podobná Bosně v roce 1995. Toto jej však učinilo nepopulárním u mnoha Čechů,“ připomněl článek takzvané „humanitární bombardování“.
Kromě NATO je zde popsán i jeho vztah k Evropské unii. „Havel svými silně proevropskými názory významně ovlivnil stranické politiky v prosazování členství země v EU. Země zahájila přístupová jednání v březnu 1998.“ Ke konci článku je Evropské unii věnována kapitola, která shrnuje vztah Václava Havla k Evropskému parlamentu. Je zde popsáno, že Havel navštívil několikrát Evropský parlament a setkal se s předsedy této instituce.
„Evropský parlament uznal za Havlův odkaz obranu svobody a občanských práv, tak jak to učinil Senát Spojených států. Parlament připomněl první výročí Havlovy smrti obrovským růžovým neonovým srdcem. Srdce, které měří 17×15 metrů a váží asi 275 kg, symbolizovalo Havlovo odhodlání dodržovat lidská práva, mír a demokracii a bylo připomínkou miniaturního srdce, které připojoval k svému podpisu.
Když Evropský parlament získal v roce 2012 ve Štrasburku další budovu, kterou dříve používala Rada Evropy, předsednictvo Evropského parlamentu se rozhodlo pojmenovat ji podle Havla. Zrekonstruovanou budovu slavnostně otevřeli dne 5. července 2017 předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau a Havlova vdova Dagmar Havlová,“ skončil článek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
