Ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu přinesla média, začíná Petr Žantovský tím, jak se druhému nejčtenějšímu deníku u nás podařilo odstranit z funkce ministra školství Marcela Chládka. „To je nejčerstvější a je to také dost do nebe volající záležitost. Podle mých informací MF Dnes hledala na pana Chládka různé kompromitující materiály už podstatně delší dobu, v podstatě už od loňska. Pokud vím, nejméně před takovými třemi týdny už byl materiál připraven k vydání a pojďme si to říct rovnou, k odstřelu pana ministra, protože bylo zjevné, že ten odstřel bude následovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Nechce přitom stavět konspirační teorii a říkat, že to bylo domluveno s premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Ale moc bych se tomu nedivil, protože jeho ochota odvolat ministra na základě několika drbavých článků v Mladé frontě byla tak nápadně aktivní, že si opravdu neumím představit, že by o tom pan premiér nevěděl dopředu a že by ty věci nebyly připraveny v souladu. To, že se objevují poznámky na téma, že MF Dnes je Babišova, a tudíž je to Babišova aktivita, je samozřejmé. Vždyť soulad zájmu vlastníka a obsahu listu je nezbytný a automatický. Byl by v každém případě, ať by byl vlastníkem kdokoli, kdo má nějaký zájem ve směru k Ministerstvu školství,“ vysvětluje mediální odborník.
Nyní může podobný útok očekávat ministr zdravotnictví Němeček
Proto očekává, že se vládní hnutí ANO bude ať už v kratší či delší perspektivě ucházet o Ministerstvo školství. „Protože je to resort velmi zajímavý, přes který teče spousta peněz, a je trvalý a rozvojový stejně jako zdravotnictví. Předpokládám, že další útok bude veden na pana ministra Němečka. A dávám tomu spíše týdny než měsíce. To jsou všechno investiční příležitosti, u nichž si umím představit, že by mohly být napojené na Agrofert, abych to řekl velmi kulantně. Takže suma sumárum odstřel ministra Chládka mě dost znechutil, protože to byl po dlouhé době – nechci říct úplně historicky první nebo jediný – konečně ministr školství, který aspoň něco dělal,“ konstatuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Poukazuje na to, že i když se o Chládkových nápadech říkalo, že jsou chaotické či neuspořádané, měl nicméně alespoň nějakou energii k jejich uskutečňování. „Seznam jeho úspěšných zákroků je určitě delší než seznam jeho neúspěšných zákroků. Už jsem to také jednou zmiňoval, pokud by nic jiného nevykonal než to, že konečně řekl, že republika potřebuje mnohem více vyučených řemeslníků než sociálních antropologů, a dnes to máme spíše naopak, tak to samo o sobě je spíš důkazem, že to je ministr velmi kvalifikovaný. A jak už to v Česku chodí, tak za to bude ‚po zásluze‘ potrestán,“ uvědomuje si mediální analytik.
Články v MF Dnes byly jen drbárny ve stylu jedna paní povídala
Při sledování vysílání České televize na toto téma ho zaujalo, jak půvabně se podřekl exsenátor a nyní poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity. „Řekl totiž: ‚Nemyslete si, že já snad mám ambici být ministrem školství.‘ Ale aniž se ho na to někdo zeptal. Tak se domnívám, že pravý opak je pravdou. Když se podíváte na povahu článků v Mladé frontě, tak nejen že to jsou v podstatě jen drbárny, které se neustále multiplikují a opakují, ale jeden z nich se dokonce odvolává na výpovědi dvou členů jedné rodiny, otce a dcery, kteří na ministerstvu pracovali. V jiném článku zase jedna pracovnice doslova říká: 0No já jsem u ničeho nebyla, ale všechno jsem vyposlechla.‘ Míněno od jiných pracovníků. Takže je to opravdu v poloze jedna paní povídala,“ poznamenává Petr Žantovský.
Vzhledem k tomu, že každý člověk má nějaký způsob chování a jednání, nezpochybňuje to, že ministr školství mohl být uživatelem neoblíbených šéfovských metod. „Ale způsob, jakým s ním premiér v souladu s ostatními zatočil, je naprosto nevídaný a trestuhodný. To, že naše média tleskají, je druhá věc, protože u nás se vždy tleská neúspěchu, nikdy úspěchu. Všimněte si, když se někomu něco povede, tak i upadne v mediální podezření. Vzpomínám si, když byl bývalý ministr zahraničí Kavan předsedou Valného shromáždění OSN, tak to bylo období, kdy byl v Česku terčem poměrně masivních mediálních útoků. Nikdo se nepozastavil nad tím, že to je mezinárodní úspěch, že máme svého diplomata v takto vysoké funkci. Podstatné bylo, že úspěch se u nás neodpouští, dokonce neúspěchu se tleská. To je naprosto šílené, co naši novináři v tomto smyslu dokážou předvést a předvádějí,“ myslí si mediální odborník.
Senátor si s porovnáním pár tisíců a více než dvou a půl milionu nevěděl rady
Druhé dnešní zastavení věnuje čtvrtečním Událostem, komentářům České televize, které ho naprosto fascinovaly, když v nich zaznělo uměle vynesené téma prezidenta Miloše Zemana. „Přestávám rozumět tomu, proč jsou ti novináři tak umanutí a stále vyndávají na stůl téma značně zaprášené, obehrané a k ničemu nevedoucí. Pokud bych chtěl znovu stavět nějaké konspirační teorie, tak bych si řekl, že je to nějaká politicko-mediální tichá dohoda o tom, že Zemana odstavíme. A když už to nejde podle Ústavy ČR ho odstřelit, protože vlastizrady se nedopouští, tak buď něco nazveme vlastizradou, což je téma Zeman a Rusko, nebo když ani to nepůjde, tak alespoň připravíme půdu pro dalšího prezidenta, který má přijít po Zemanovi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Obzvlášť nevěřícně přitom hleděl na vystoupení senátora za Českobudějovicko, Třeboňsko Jiřího Šestáka, bývalého herce a režiséra, jenž se do horní komory Parlamentu dostal na kandidátce Starostů a nezávislých. „Pan senátor předvedl v České televizi velmi emotivní výpověď či proslov na téma, že několik tisíc petentů podepsalo jakousi petici za odvolání Miloše Zemana. Poměrně správně mu redaktor položil otázku, jestli by to dokázal porovnat s počtem téměř dvou a tři čtvrtě milionu voličů, kteří Miloše Zemana zvolili do té funkce. S touto jednoduchou otázkou se pan senátor nevyrovnal a stále opakoval kolem dokola, že je to názor lidu a on že ten lid zastupuje,“ připomíná mediální analytik.
Tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou, ale ani to Schwarzenbergovi nepomohlo
Petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana získala od srpna minulého roku jedenáct tisíc podpisů. Ústavní experti ji však při debatě pořádané petičním výborem Senátu nepodpořili a senátor Jiří Čunek na závěr sezení doporučil, aby Senát nezapleveloval Ústavní soud návrhy, které nikam nevedou. „Jistě i těch pár tisíc jsou občané, kteří mají svaté právo mít názor a vyjádřit ho například peticí, demonstrací, červenou kartou, čím chtějí, máme zatím ještě svobodu. Ale dělat o tom snad osmiminutový televizní souhrn do hlavního publicistického pořadu mi přijde jako součást kampaně, která je vůči Zemanovi vedena,“ přiznává Petr Žantovský.
Jiří Čunek
Je to od iniciátorů jen takové plácnutí vody, které ovšem může být velice nebezpečné. „Protože oni tím neustálým vlněním kolem tohoto tématu vytvářejí jakýsi veřejný diskurz, vytvářejí a neustále to téma přiživují. A jak se říká, stokrát nic umořilo osla a tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou. Na to možná tvůrci této kampaně spoléhají, že když budou ty věci říkat stále a často, tak si je lidé vštípí a přijmou je za své. Ale aby se pánové, co se chystají na Hrad, nakonec nedivili, že to může dopadnout jinak. To jsme viděli koneckonců na neúspěchu kampaně Karla Schwarzenberga před dvěma lety,“ upozorňuje mediální odborník.
Veřejnoprávní televize trestuhodně zachází s naší truchlivou a krvavou historií
Na závěr si jako zlatý hřeb nechal Dovolenou v protektorátu, jejíž dva díly z celkových osmi už Česká televize odvysílala. „Předpokládal bych, že se o tom povede mnohem větší diskuse. Na rozdíl od našich médií se o tom vede diskuse v zahraničních, která jsou zřejmě o něco citlivější na tato témata a na to, jak se zachází s truchlivou, krutou, krvavou historií, kterou máme tady ve středu Evropy za sebou. Já bych ještě dodal, že ten pořad je o to trestuhodnější, že ho vyrábí veřejnoprávní televize, tedy za naše peníze, a cílová prémie pro účastníky toho, čemu se říká historická reality show, je v řádu milionů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přitom jde o žánr, který patří na komerční televize, které ostatně všechny ty Výměny manželek, Vyvolené a další různé aranžované „reality show“ vysílaly. „Česká televize vstoupila podle mě co do žánru na naprosto nepřijatelné a nepovolené území. A teď se bavme ještě o samotném obsahu, který je naprosto zdrcující a nevídaný. Už samotný název Dovolená v protektorátu je hodně traumatizující. Když jsem se díval na první i druhý díl, ono to doopravdy působí dojmem dovolené. Rodinka si jede na výlet, buď k moři, nebo do hor, v daném případě na samotu u lesa. A výborně se u toho baví, dostane motivační zlatou minci, je tam velká pohoda, všichni hovoří velice uvolněným způsobem,“ popisuje mediální analytik.
Premiér dává najevo, jak je Česká televize úžasná, ale divákům trpělivost může dojít
Nedá mu to, aby pro dokreslení nezopakoval některé obzvlášť povedené hlášky, které v pořadu zazněly. „Cituji: ‚Co to je za rostliny? Přece brambory‘ nebo ‚Hele, tady je kráva. A jak na nás čumí. Já myslel, že je umělá‘ nebo ‚Myslím si, že bysme si to tady mohli užít‘ nebo ‚Jsem v prdeli z těch posranejch schodů‘. To poslední pravil pan adolescent, který měl stavět nějaké schody z kamene. Velmi pěkná byla i hláška ‚Ježíšmarjá, co to je? To je ženská, má sukni‘. A velmi taková pointující hláška, která tam padla, ‚Zpropadenej Hitler‘. To jsou věty, jež by člověk čekal někde ve čtvrté cenové skupině. A nevím, jestli bych je čekal k tematice jednoho z nejvíce dramatických období českých moderních dějin,“ tvrdí Petr Žantovský.
Domnívá se, že by se měly ozvat svazy protifašistických bojovníků, bojovníků za svobodu, politických vězňů, ale i lidé, kteří to pamatují nebo jimž za okupace zahynuli příbuzní, známí či přátelé. „To je tak neuvěřitelná věc, že jestli už nic jiného by nemělo vést naše politiky k zamyšlení nad stavem České televize, tak Dovolená v protektorátu zcela určitě ano. Ovšem po schválení Výroční zprávy Rady ČT, k čemuž došlo proto, že se Česká televize líbí panu premiérovi, jenž to také dává náležitě najevo a kudy chodí, tudy říká, jak je s ní spokojen, jaká úžasná televize to je, se obávám, že politické souručenství naší vlády nebo jejího vedení s Českou televizí bude trvat dál a my to budeme platit. Jak dlouho na to lidem vydrží trpělivost, to se nechme překvapit,“ uzavírá mediální odborník své pravidelné ohlédnutí.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
