Šonka konstatoval, že Německo kladně hodnotí náběh řeckých reforem, který je s ohledem na předchozí liknavost Athén nebývalý. To ale nemění nic na tom, že část německých politiků je proti. Vycházejí z konzervativních pozic a další pomoc Řecku vidí jako neúčelnou.
Němci si všímají výhod i nevýhod
„Stále více poslanců ze strany kancléřky hlasuje proti politice Angely Merkelové,“ doplnila k tomu Langeová. To ovšem neznamená, že by byla výrazně ohrožena politická pozice kancléřky. Vládnoucí koalice CDU/CSU a SPD je totiž poměrně pevná.
Němci si všímají toho, že posílají do Řecka další a další peníze, ale zároveň zaregistrovali zprávu v médiích, že tamní ekonomice pomáhá slabší euro, které ovlivňuje právě řecká krize. Zatím je tento proces pod kontrolou. „Naproti tomu odchod Řecka z eurozóny by s sebou nesl nedozírné dopady,“ varovala Langeová.
Podle Šonky si musíme uvědomit i to, že Irsko či Španělsko prošly svými krizemi i bez škrtání dluhů a nepůsobilo by tedy dobře, kdyby byly skutečně nějaké řecké dluhy škrtnuty. Zásadní bude, jak bude v reformní politice pokračovat athénská vláda. „Dochází k privatizaci různých věcí, které Řecko dříve vůbec nechtělo realizovat,“ podotkl Šonka.
Není to ale tak, že v EU vlastně vše závisí na Německu. „Taková ta česká teze, že v EU každý bojuje především za své zájmy, je myslím scestná,“ poznamenal dále publicista s poukazem na to, že v EU nerozhoduje jen Německo, jak se i u nás občas říká. Politici z různých zemí spolu musejí spolupracovat a platí to i u řešení řecké krize.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp