Ukrajinská ofenzíva Rusko překvapila. Putin a jeho diplomaté si byli do poslední chvíle jisti, že Petro Porošenko zase prodlouží příměří, což dovolí dál "zmrazovat" konflikt a přeměňovat Donbas v "ukrajinské Podněstří". Místo toho začala ukrajinská ofenzíva a během pár desítek hodin povstalci přišli o Slavjansk, Kramatorsk a další místa na severu Doněcké oblasti. Byl to první velký úspěch Ukrajinců od dobytí Mariupolu v půli června.

Obsazení Slavjanska a Kramatorska má obrovský psychologický význam. Právě tato města separatisté obsadili jako první bez jediného výstřelu v polovině dubna. Tady sídlilo vojenské velení povstání, odtud hrozily ozbrojené výpady do dalších oblastí, Dněpropetrovské na západě a Charkovské na severu.

Převzetí iniciativy vládními silami a zatlačení separatistů do defenzívy bylo možné díky hlubokým změnám ve vedení operace. První plody přinesla prověrka tajných služeb a armády, urychlená po zvolení nového prezidenta. Porošenko dal také přednost pravidelné armádě, méně infiltrované Rusy a méně zdemoralizované za vlády Viktora Janukovyče než tajná služba SBU.

Tíži bojů převzaly elitní armádní jednotky

Dobrovolníci a Národní garda jsou nyní na druhém místě, tíži bojů převzaly elitní armádní jednotky. Rozhodují vojáci, a ne SBU, a hned je vidět, že povstalci mají méně informací. Změny zpečetila Porošenkova rozhodnutí o výměně ministra obrany a šéfa generálního štábu.

Ukazuje se, že Porošenkova "válečná" volba byla naprosto správná. A tak Rusko volá po okamžitém příměří a vyjednávání a snaží se udělat vše, aby přesvědčilo Berlín a Paříž k tak silnému tlaku na Kyjev, aby bitvu v Donbasu přerušil. Cílem je učinit Putina "mírotvůrcem", a tím jej i uchránit před novými sankcemi, i před nespokojeností radikálů a nacionalistů v Rusku. Pozoruhodné semknutí ruské společnosti okolo režimu kvůli triumfu na Krymu má totiž křehké základy. Ruský prezident má nyní mnohem zúženější manévrovací prostor než v březnu, v dubnu i v květnu.