Témata vánočních pohádek i české kinematografie jsou Vávrovi blízká a vyjádřil se k nim už několikrát. Nejinak tomu bylo i po letošní štědrovečerní pohádce, tedy Klíči svatého Petra.
Herní vývojář považuje české pohádky za naše kulturní dědictví. „Který už si dlouhý roky naprosto prasíme, protože tu nejsou takřka žádný dobrý scenáristi,“ dodává ovšem. Letošní pohádka ho překvapila. A to příjemně. Z úvodních reakcí soudil, že bude Klíč svatého Petra horší. Ovšem technická stránka filmu se mu nakonec zamlouvala.
„Vypíchnout je potřeba především povedenou obrazovou stránku. Pohádka je fakt velmi dobře nasvícená a je vidět, že s každým záběrem si někdo opravdu hrál. S tím souvisí i slušná kamera a color grading a i pár docela slušných speciálních efektů. Jediné, co bych tomu vytknul je, že to chvílemi pánové už možná přehnali. Ta umělá mlha v každým záběru v lese byla trochu jak z YouTube videa ‚jak správně točit les‘,“ míní. Dodejme, že Vávra začínal jako grafik.
I zápletku ohodnotil jako slušnou, alespoň na české poměry. „Spád to mělo slušný. Děti u toho letos vydržely, což se nedá říct o předchozích letech, s výjimkou loňského Krakonoše,“ uznal.
Pak ale přešel k problému, který netrápí jen tuto pohádku. Tedy k dialogům. „Naprosto nechápu, jak se v dnešní době ještě někomu může proplížit do dialogů dvou obyčejných lidí spisovná čeština, ale stalo se. A frekvence vtipných hlášek byla fakt malá,“ zkritizoval. A přešel k hercům: „Co haprovalo nejvíc, byla chemie mezi postavami. Remundová a Novotný jako padouši byli super, stejně tak Nárožný a fajn byla i Berenika, zloděj Mark Hochman i vodník Lukáše Příkazkého, ale ostatní postavy byly fakt divné, často měly naprosto příšerné postsynchrony (proč hrají svatého Petra a rybáře předabovaní Slováci?) a především mi vadila postava hlavního hrdiny a princezny.“
Psali jsme:
Vávra tuší proč. „Nevím, co se to děje, ale mám už dlouho intenzivní pocit, že k tomu aby vás přijali na DAMU, musíte vypadat divně, a to dost specifickým způsobem. Jako by u přijímaček seděla nějaká dáma vysazená na jeden typ mladíků a nedokázala přijmout někoho, kdo vypadá jinak. A ti chlapci, co se jí líbí, nejsou úplně typičtí zástupci současných mladých mužů a ani velcí sexuální atraktanti,“ shrnul problém nedostatku charismatických mladých herců a dodal, že to pak ovlivňuje kvalitu hlavních hrdinů v pohádkách. Nemluvě o kadeřnici, která podle Vávry neumí vytvořit jiný účes než „řepu, české afro, vágus“ a pak samozřejmě moderní účas. „Dal jsem si tu práci vytípat prince z pohádek posledních let a vidím tam jistý vzorec. A ne, nejsou to víckrát stejní lidé,“ poznamenal ke koláži hlavních hrdinů z pohádek, kterou vytvořil.
Chyba podle něho ale zůstává na straně režiséra. „To, že hlavní hrdina a princezna, hrají špatně, jeden jako Mirek Dušín po lobotomii a princezna jako věčně se gebící slepice, která je v tomto případě sice emancipovaná, ale i tak vypadá, že má IQ 70, je chyba Karla Janáka. Asi má pocit, že děti jsou taky retardované a podobnou infantilní manýru požadují. Zajímavé, že v těch legendárních pohádkách tomu tak nebylo. I když v Pyšné princezně hrál Vladimír Ráž milovníka, nevypadal u toho, že je retardovaný a zajímají ho spíš princové, než princezny. A to už vůbec nemluvím o Bekovi v Hrátkách s čertem.“
„Janák už pár pohádek natočil. A nebyla to vždycky úplná bída, ale ani žádný zázrak. Vlastně je mi to líto. Mám pocit, že to je talentovaný člověk a moc nechápu, proč sklouzl do takové nudné rutiny,“ řekl ještě k osobě Karla Janáka. Ale dodal, že tentokrát dokoukali s rodinou pohádku do konce. „I když se to asi legendou nestane, neurazilo to jako třeba naprosto katastrofický Kouzelník Žito,“ připomenul pohádku, která se ještě dlouho po Štědrém dnu probírala a ne v dobrém.
Tehdy ji Vávra shrnul velmi krátce, ale nelichotivě. „Hlavní padouch je debil, hlavní hrdina má charisma třídního šprta a člověk má celou dobu chuť mu dát za jeho přiblblej výraz facku. Po hodině a půl pořád není jasný, o co vlastně jde. Protože nejde o nic. Hlavní hrdina nemá žádný cíl, nic hrozneho se mu nestalo, nikdo po něm nic nechce. Idiot chodí po světě a dějou se mu věci, které převážně nemají na nic vliv. Jak se něco takovýho může vůbec dostat jinam než do koše?“
Nedostatek charismatu je přitom problém, na který Daniel Vávra upozorňuje dlouho. Za měsíc to budou čtyři roky, kdy varoval před selháním FAMU i DAMU. „Prakticky tu nemáme charakterové herce. Když potřebujete do filmu tvrďáka, tak prostě mezi českými herci NENÍ. NULA. NIKDO. Neexistuje herec pod 40, který by uměl hrát, vypadal dobře/drsně a měl patřičnou fyzičku,“ řekl tehdy. Ale dodal, že chybí i herečky, což se řeší tím, že se importuje talent ze Slovenska. „Na zemi, která je cizinci často opěvovaná krásou žen, se nenajdou ani dvě dobře vypadající herečky? To je dost bizarní,“ komentoval.
„Doby, kdy z DAMU lezl Matásek, Vetchý, Landa, Vašut a další testosteronoví chlapi, jsou pryč. Ale není tu ani žádný nový Kopecký, Nárožný, Menšík, Sovák, Kemr, Hrušínský, Tříska... Většina současných herců smrdí v trapných telenovelách level Venezuela a stejně hrají a vypadají, i když se pak snaží tvořit umění na stříbrném plátně. Šmíra zaleze pod kůži a těžko se maže z mozku prkenný slizoun Z modrého kódu, když se koukáte na drama v kině,“ poznamenal. S dovětkem, že je také zločin, že se neobsazují dobří staří herci a jmenoval například právě Petra Nárožného nebo Josefa Dvořáka.
„Tohle je pro český film zcela zásadní problém. Protože dobré herce a režiséry nevytáhnete jen tak z klobouku a i kdyby se teď něco zásadně změnilo, tohle sucho se bude projevovat následujících třicet let. Je to opravdu smutné, protože na lepší časy se rozhodně neblýská. Nevím, kdo sedí u přijímaček na DAMU, ale neměl by tam sedět. Dělá to úplně blbě,“ zhodnotil Daniel Vávra v roce 2020. Situace podle jeho současného vyjádření evidentně trvá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
anaboca
