Dvě největší světové společnosti zpracovávající vzácné zeminy mimo Čínu, americká MP Materials a australská Lynas, čelí problémům, jak přeměnit horniny ze svých dolů na elektromagnetické součástky klíčové pro fungování většiny západních výrobků od iPhonu, po stíhačku F-35. Technické složitosti a obavy ze znečištění brání společnostem v tom, aby zvýšily objem zpracované horniny na úkor Číny, která podle Mezinárodní energetické agentury ovládá 87 % světové kapacity pro rafinaci vzácných zemin.

Snaha Západu o vytvoření nezávislých dodávek kritických nerostných surovin nabyla na naléhavosti poté, co Peking minulý měsíc zavedl kontroly vývozu strategických kovů galia a germania, což vyvolalo celosvětové obavy, že by Čína mohla příště zablokovat vývoz dalších vzácných zemin nebo celé zpracovatelské technologie.

Prolomení čínské kontroly nad klíčovou skupinou 17 kovů potřebných pro přechod na čistou energii ale bude nesmírně obtížné, protože rafinování vlastních vzácných zemin je v západních státech svázáno přísnými emisními limity. Čína učinila před desetiletími strategické rozhodnutí rozvíjet své kapacity pro zpracování vzácných zemin, a to navzdory ekologickým důsledkům.