Svoboda je podle obou autorů významnou hodnotou, kterou je třeba bránit. Není však možné umožnit komukoliv, aby ji zneužíval, a proto musí být spojena se zodpovědností a respektem k druhým. Jakkoliv je třeba odmítnout útoky na redakci Charlie Hebdo, je nutné také uznat, že některé karikatury v tomto týdeníku mohly urazit i velmi umírněné muslimy.

Proto je prý nejvíce znepokojivé, jak někteří po těchto vraždách začali rozdmýchávat xenofobní postoje. Je prý správné, že před tím varuje například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svými slovy, že "bojujeme s terorismem, ne s islámem“.

Celý text si přečtěte ZDE.

Autoři k tomu poznamenávají, že nejzběsilejší islámští radikálové z Islámského státu nejbrutálněji útočí na muslimy, odmítající jejich fundamentalistickou interpretaci koránu. K tomu dodávají, že tito fanatičtí džihádisté často pocházejí z řad bojovníků proti Kaddáfímu a Assadovi, které nadšeně podporoval Západ. IS rovněž dostal podporu od některých zemí, které se prezentují jako spojenci Západu v regionu. Zato Írán, donedávna prezentovaný jako "říše zla“, dnes posílá vojáky na pomoc před Islámským státem.