Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?Anketa
K tématu se nyní vrátil matematik a publicista Marian Kechlibar. Připomněl třeba, že Maroko má už s podobnými akcemi bohaté zkušenosti. „Je víceméně jisté, že k této akci ve stylu ‚ukážeme vám, k čemu je vám ten váš plot bez naší milostivé spolupráce‘ vedla nespokojenost Maroka s tím, že Španělé přijali na své území Ibrahima Ghaliho, bývalého šéfa takzvané fronty Polisario. To je už starší chlapík (73), který vyhledal ve Španělsku lékařské ošetření kvůli onemocnění covidem. Polisario je organizace, která už několik desítek let bojuje za nezávislost takzvané Západní Sahary,“ napsal Kechlibar k nedávným událostem.
Západní Sahara je dnes území v podstatě kontrolované sousedním Marokem a vyznačuje se velkou zásobou fosfátů. Publicista ve svém textu pro českou veřejnost přiblížil, jak se toto území do područí Maročanů vlastně dostalo. Příběh je to totiž poměrně poučný. Událost se odehrála v roce 1975, kdy umírá tehdejší vůdce Španělska generál Francisco Franco. Marocký král Hasan II proto využívá slabosti Španělů a hodlá Západní Saharu, která je španělskou kolonií, dobýt.
Má naše armáda nakoupit nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard?Anketa
Plán marockého krále vyšel. Španělé se neodvážili střílet a skončili de facto poraženi bez boje. „No, tak tedy Maroko k Západní Sahaře přišlo. Obyvatelé Ceuty a Melilly to velmi dobře vědí, stejně jako Maročané sami,“ píše Kechlibar s tím, že ze strany marocké vlády šlo podle něj o připomínku, že města Mellila a Ceuta považuje za svoje a do budoucna, pokud se naskytne vhodná příležitost, by je mohla obsadit.
Situaci ve španělských enklávách Kechlibar následně připodobnil k obsazování Sudet. „Kdybychom měli zkonstruovat přibližnou, ne úplně přesnou, analogii z našich dějin, tak vypuštění několika tisíc převážně marockých migrantů na Ceutu se dá srovnat s tím, že by se někde u Hrádku nad Nisou sešla skupina mladých mužů v krátkých kalhotech a s plechovými bubínky. Pocvičili by si své síly poražením nějakých těch hraničních kamenů s písmeny CZ a D, načež by se po pár hodinách nechali znovu odstrčit na německé území – protentokrát.“
„Tož takové máme sousedy, kteří nám hlídají ty vnější evropské hranice. A to přitom objektivně vzato není Maroko z těch nejhorších. Ve srovnání s Erdoganovým Tureckem jde o stát s relativně liberální ústavou, kde politická opozice není vysloveně šikanována úřady a ve vězení sedí „jenom“ čtyři novináři. Ale mají holt také určité zájmy a vědí, jakou pákou si je prosadit.“ Publicista se tak domnívá, že španělská, ale i evropská diplomacie budou v následujících letech kolem tématu Západní Sahary našlapovat velice potichu, aby Maroko příliš nedráždily.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy