„Charakter chování a přístupu příslušníků spojeneckých armád byl pochopitelně velice odlišný. Vojáci přicházeli z rozdílného kulturního prostředí, američtí byli dobře zásobeni, vybaveni, měli pravidelný přísun potravin, kvalitní infrastrukturu a servis vojenské a dopravní techniky. To se nedalo říci o sovětských jednotkách, jejichž zásobování často vázlo a potraviny získávaly především z místních zdrojů,“ píše historik v článku „Pobyt sovětských vojsk na území Československa v roce 1945“.

Sovětští vojáci nejsou andílkové, ale…

Na možné problematické chování sovětských vojáků podle Voráčka upozornil Edvarda Beneše už Josif Stalin v březnu 1945. „Všichni chválí naši Rudou armádu. Ano, zasloužila si to. Ale přál bych si, aby se okouzlení našich hostů nezměnilo později v rozčarování. Jde o to, že Rudá armáda má nyní kolem 12 milionů lidí.  Tito lidé nejsou zdaleka anděly. Mnoho z nich prošlo boji na 2000 km: od Stalingradu až do středu Československa. Na své pouti zhlédli mnoho hoře a zvěrstev. Nedivte se proto, když někteří z našich lidí se nebudou chovat tak, jak je potřeba,“ cituje Emil Voráček Stalinova slova k Benešovi.

• Celý text historika Emila Voráčka ZDE.

Ještě před vstupem na území Československé republiky prošla podle doktora Voráčka Rudá armáda školeními a byla vydána celá řada směrnic, jak se mají vojáci k československým občanům chovat. Vojáci například byli poučeni, že než vejdou do domu, měli by zaklepat, pozdravit a nesmí se nic ukrást.