„Charakter chování a přístupu příslušníků spojeneckých armád byl pochopitelně velice odlišný. Vojáci přicházeli z rozdílného kulturního prostředí, američtí byli dobře zásobeni, vybaveni, měli pravidelný přísun potravin, kvalitní infrastrukturu a servis vojenské a dopravní techniky. To se nedalo říci o sovětských jednotkách, jejichž zásobování často vázlo a potraviny získávaly především z místních zdrojů,“ píše historik v článku „Pobyt sovětských vojsk na území Československa v roce 1945“.
Sovětští vojáci nejsou andílkové, ale…
Na možné problematické chování sovětských vojáků podle Voráčka upozornil Edvarda Beneše už Josif Stalin v březnu 1945. „Všichni chválí naši Rudou armádu. Ano, zasloužila si to. Ale přál bych si, aby se okouzlení našich hostů nezměnilo později v rozčarování. Jde o to, že Rudá armáda má nyní kolem 12 milionů lidí. Tito lidé nejsou zdaleka anděly. Mnoho z nich prošlo boji na 2000 km: od Stalingradu až do středu Československa. Na své pouti zhlédli mnoho hoře a zvěrstev. Nedivte se proto, když někteří z našich lidí se nebudou chovat tak, jak je potřeba,“ cituje Emil Voráček Stalinova slova k Benešovi.
-
Celý text historika Emila Voráčka ZDE.
Ještě před vstupem na území Československé republiky prošla podle doktora Voráčka Rudá armáda školeními a byla vydána celá řada směrnic, jak se mají vojáci k československým občanům chovat. Vojáci například byli poučeni, že než vejdou do domu, měli by zaklepat, pozdravit a nesmí se nic ukrást.
Tvrdé směrnice nezabránily excesům. Ty však byly trestány
Rovněž písemné směrnice byly podrobné. Zakazovaly svévolnou konfiskaci automobilů, koní, skotu a dalšího majetku. Vše se mělo získávat jen prostřednictvím orgánů občanské správy nebo za účasti velení československých povstaleckých jednotek. Porušování těchto nařízení se mělo přísně trestat. Rozkazy byly, jak historik píše, jednou stránkou věci a realita mnohdy zcela odlišná. „Skutečností je, že zjištěné kriminální činy sovětských vojáků byly tvrdě, rychle postihovány,“ konstatuje Voráček.
Nepopíratelným faktem podle jeho článku je, že sovětská armáda se k obyvatelstvu a jeho majetku často chovala opravdu nevhodně, zabavovala majetek, dobytek, potraviny a další věci. „K některým excesům docházelo i v americké zóně, jednalo se však o nesrovnatelně menší počet případů,“ poznamenává historik, který už v úvodu svého textu upozornil, že americká vojska byla mnohem lépe zásobována.
Tisíce tun obilí i chleba. Tak pomáhala Rudá armáda
Vedle toho však není příliš známým faktem, že už v prvních dvou měsících osvobozování Československa poskytla Rudá armáda obyvatelstvu ze svých zásob přes 4 tisíce tun obilí, celkem to bylo skoro 18 tisíc tun. Obyvatelům Prahy bylo také postupně vydáno 9 tisíc tun chleba. Pomoc sovětské jednotky poskytovaly všude tam, kde to bylo možné - a často i spontánně.
V článku historik Emil Voráček rozebírá rovněž paradoxy vztahů československého obyvatelstva vůči osvoboditelům, geopolitické souvislosti s přetahováním USA a Sovětského svazu o střední Evropu a další podstatné souvislosti s obdobím těsně po osvobození od nacistických okupantů.
PhDr. Emil Voráček, DrSc. (* 1950)
Vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd České republiky, působí zároveň jako zástupce vedoucího oddělení dějin 20. století. Zaměřuje se na dějiny Ruska ve 20. století, jeho sociální a ekonomický vývoj, Rusko v mezinárodních vztazích či ruské politické myšlení. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie a vedlejší obor politická ekonomie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
