Podle Joela Rumla si každý režim bral a nejspíše také bude brát Jana Husa podle svého. Tomáš Halík připomněl, že je potřeba uvědomit si, že drtivá většina lidí Husovy texty vůbec nečetla, a tak se na něj dívá zprostředkovaně. „Navíc Hus rozhodně nebyl bojovníkem proti církvi,“ řekl Halík, podle jehož názoru tak proticírkevní lidé nemají právo si mistra Jana přisvojovat.
Generální sekretářka Ekumenické rady církví Sandra Silná uvedla, že Hus v současné době společnost nerozděluje. „Hus má co říct současnému člověku. Minimálně to, že pravda vítězí nebo to, že by měl člověk poměřovat svůj život,“ vyjádřila se, i když přiznala, že běžnému člověku jeho názory mohou být vzdálené.
Halík dále uvedl, že Hus rozhodně nebyl v roli socialisty, jak uváděl minulý režim, ale že to byl katolický kněz. Podle něj se navíc současná společnost nedělí na křesťanskou a nekřesťanskou, ale na kulturní a barbarskou. „Kulturní společnost žije alespoň zčásti z křesťanské tradice. Naopak lidé, kteří nečtou, živí se povrchním způsobem života a společensky se neangažují, jsou spíše barbaři a Husa opravdu nemají šanci pochopit,“ vysvětlil.
Podle Rumla jsou Češi stále jakýmsi Husovým národem, i když mu ne úplně rozumí. Podobný názor zmínil i Halík, podle kterého je Hus v současnosti jakýmsi mostem a spojovatelem mezi církvemi, protože dnešní církve jsou mu mnohem blíže než kdysi typické feudální církve. „Nejblíže je mu podle mě v současnosti papež František, který bere vážně evangelia, a myslím, že je takový papež, jakého by si Hus přál,“ řekl Halík dále v pořadu s tím, že je podle něj nynější papež jednou z největších morálních autorit současného světa.
Podle Sandry Silné navíc Husovy myšlenky nejsou omezené jen na české prostředí, a tak se jimi mohou církve řídit i v zahraničí. Joel Ruml poté projevil názor, že Hus nezpůsobil ateisaci Čechů a že kromě něj tu bylo i několik dalších reformátorů církve. „Například Jeroným,“ podotkl.
Hus už není kacířem, ale reformátorem
Podle, v pořadu velice aktivního, Halíka dnes vidíme mistra Husa v úplně jiném kontextu. „Vložil do nás svědomí, které se musí porovnávat a musí být v dimenzi,“ řekl a podpořil tím tak myšlenku Silné, která zazněla hned v úvodu pořadu. Katolická církev už dnes s Husem problém nemá, a naopak ji prý trápí, že má Česká republika nálepku ateistického národa. „Myslím ale, že to je hlubší problém,“ naznačil, že se do tohoto tématu nebude v pořadu pouštět. Halík poté také dodal, že se podle něj názory na Husa, mezi představiteli církví, liší už jen spíše v subtilních názorech, jakým je například papežství.
Ve druhé části pořadu naznačil Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference, že od doby papežství Jana Pavla II. už není pro římskokatolickou církev Hus kacířem, nýbrž významným reformátorem.
K tomu se vyjádřil i Dušan Hejbal, zástupce starokatolické církve, která vnímá bývalého kazatele z Betlémské kaple jako světce. „Neřekl bych, že k němu máme blíže než římskokatolická církev. Jen je pro nás kromě reformátora i svatým,“ řekl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
