Že někteří na Slovensku v souvislosti s koncem Miloše Zemana a inaugurací prezidenta Petra Pavla vnímali v rámci návratu ukradené standarty na Hrad jistou symboliku, Klaus komentoval s tím, že si není vědom, že by v Česku zaznamenal hlasy o „symbolickém přechodu“ uskutečněném navrácením prezidentské standarty.
„Já v tom vidím přechod k něčemu jinému. Já v tom vidím přechod od něčeho, co bylo dlouho budováno od 17. listopadu 1989 až do dneška. Najednou přišla s prezidentem jiná skupina politiků – jinak myslící, jinak uvažující, mající absolutně jinou minulost. Tři předchozí prezidenti byli s komunistickým režimem v nesouladu, každý trochu v jiném stylu a jinou formou, ale nebyli jeho součástí,“ shrnul bývalý prezident a poukázal na boj proti komunistickému režimu od prvního polistopadového prezidenta Václava Havla či na to, že jeho samotného i exprezidenta Zemana za minulého režimu vyhodili ze zaměstnání. „Teď najednou přichází člověk, který se v tehdejším komunistické režimu etabloval. To je pro mnoho Čechů fatální a průlomová změna,“ vnímá.
K tomu, zdali měli Češi dost jiných možností výběru nové hlavy státu, podotýká, že onen výběr neplyne z letošních prezidentských voleb, nýbrž od těch, kteří se rozhodli pro „prosazení radikální změny“ v podobě toho, že si nyní mohou prezidenta volit občané přímo.
Petr Pavel podle Klause „není tvůrcem“ popisované změny, ale jejím „produktem“. „Tím nastal průlom v politickém systému. Prezidenta nevybírají politické strany, které by on reprezentoval, jejichž ideje by reprezentoval. Nevybírají člověka, který by měl nějakou minulost s tou či onou politickou stranou a vůbec minulost v politice. Přímá volba vede k takovému ‚samovybírání se‘ kandidátů do volby, které pak potvrdí lidové hlasování. To je konceptuálně zcela jiný proces a já jsem byl zásadně proti tomu – není to v logice našeho ústavního systému,“ zaznělo.
Vyjádření Petra Pavla k politickému vývoji na Slovensku – v němž zaznělo označení tohoto vývoje za „znepokojivý“, společně s dodatkem, že bychom jej „měli sledovat“ – Klaus komentoval s tím, že i kdyby tyto obavy také sdílel, což nesdílí, tak by nepovažoval, že má nárok „vměšovat se do politického vývoje v sousední zemi“. „Od okamžiku rozdělení Československa jsem o Slovensku nevyslovil jediný soud. Na to jsem si dával velký pozor,“ podotkl, že on sám si podobné výroky hlídal.
Dle Klause lze onen Pavlův výrok vzít i z druhé strany. „Já bych to obrátil. Já mám obavy z politického vývoje v České republice. To je něco, co mě trápí, a proto se neodvažuji diskutovat politický vývoj na Slovensku,“ zaznělo.
Pohled na soulad prezidenta Petra Pavla a jeho slovenské kolegyně Zuzany Čaputové například na válku na Ukrajině a chystanou společnou návštěvu obou prezidentů v Kyjevě, pak exprezident ohodnotil slovy, že proti tomuto „nic nemá“.
Spolupráce kabinetů Česka a Slovenska pak již komentoval s tím, že by se vlády „měly primárně starat o svou zemi“. „Ten pohled za její hranice je věc druhotná a my máme v naší zemi nedobrý pocit z toho, jak se vyvíjí,“ řekl s tím, že máme mnoho domácích problémů. „A nejsem si zcela jist, že jsme spokojeni z toho, jak jsou u nás doma řešeny,“ doplnil.
Fotogalerie: - Inaugurace prezidenta republiky
Spolupráce uvnitř Visegrádské čtyřky (V4) se dle Klause potýkala i v minulosti s fázemi, kdy se prohlubovala anebo naopak zamrzala. „Dlouho to byla prázdná nádoba – prostě se nic mimořádného nedělo. Prvotní bezvadná věc nastala v momentu, kdy jsme čelili ztrátě východních trhů a velké neochotě trhů západních nás pustit na své. Tak jsme si založili středoevropskou zónu volného obchodu,“ vzpomenul. Poté se dle Klause uvnitř V4 dvacet let nic zásadního nedělo, ale následně se spojenectví všech čtyř zemí projevilo za migrační krize. Právě tehdy nás prý v Evropské unii „prvně začali brát hodně vážně“.
Někdejšího prezidenta mrzí, že se aktuálně pohledy na mnoho věcí uvnitř V4 značně „rozklížily“. Zároveň neslyší rád ani to, když se někteří čeští politici „silácky vyjadřují vůči některé ze zemí V4“.
Maďarsko, které má nyní nejvíce odlišných postojů ze všech členů V4, dle Klause koná „v souladu se svým národním zájmem“ a není nutné jej „démonizovat“. „Že některé naše země tak sebevědomé nejsou a nechovají se v souladu se svým národním zájmem, to už je věc druhá,“ pravil. Česko má oproti Maďarsku být dle Klause „v úplně jiné pozici“ například v rámci toho, jak se jej dotýká válka na Ukrajině, a to například z toho důvodu, že s Ruskem napadenou zemí nesousedí a zároveň ani neřeší konflikt, jakým je pro Budapešť otázka maďarské menšiny na Ukrajině. „Já myslím, že to trošku předurčuje maďarské vztahy k této zemi,“ míní.
Bývalý prezident v souvislosti s válkou na Ukrajině sdílel obavy, že některým politikům v Česku i jinde na Západě jde o to, aby „co nejvíce bylo poraženo Rusko a ne aby byla co nejrychleji ukončena tato nešťastná a tragická válka“. Prvotní cíl mezinárodní komunity by dle Klause mělo být ukončení války.
Fotogalerie: - Rozhovor s Klausem
„Nevím, zdali je v tuto chvíli nějaká síla, schopná dojít k nějakému racionálnímu řešení války na Ukrajině. Ale v každém případě je možné postupovat postupnými kroky a postupným krokem číslo jedna by mohlo být ukončení válčení – příměří. A v něm hledat nějaké dlouhodobé řešení, které určitě nenalezne samo Rusko a sama Ukrajina, v tom musí mezinárodní komunita sehrát svou naprosto zásadní roli,“ vyřkl.
Otázka, zdali pomáhat Ukrajině prý v Česku není na stole. „U nás se Ukrajině pomáhá. V tom to není. U nás je ta debata spíše vedena k tomu, jestli je cílem, aby válka pokračovala co nejdéle, anebo jestli se má hledat nějaké rozumnější řešení,“ rozebral.
Celý rozhovor s exprezidentem Václavem Klausem můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
Tecumseh
